Moby a kuře co jde sníst strýčka Kentuckyho

Mobyho remix spolu s klipem, který hřeje nejen vegany (ano Moby je vegan), ale i nás vegetariány ;-)



Já bych si dal také strýčka a nebo Schneidera... a nebo Tebe masožroute! Aneb ulov si svého myslivce... a jedny dětská játýrka k tomu...

Poskytování informací aneb kdo tady zdržuje a kde se právo toulá

Takhle brzy, nebo možná pozdě, nad ránem píši projekt do práce a jak se mi nedaří udržet pozornost brousím po všech internetových zapadlých koutech až jsem narazil na některé úsměvné spory mých známých z Dětí Země, jež vedou se státní správou.

No uznejte tuhle tiskovou zprávu by bylo škoda přehlédnout. Vy, taky právníci, pokud by vás unavoval samotný text přeskočte na chronologii kauzy. Někdy zjevně ani 3 výzvy od ministerstva vnitra nejsou dost. Slyšeli tolik výzev účastníci Czechteku v srpnu 2005 od zasahujících policistů? A uposlechli?
----

Tisková zpráva Dětí Země
Hejtman Šulc odmítá poskytovat informace, čelí tak žalobě

7. října 2008
[Ústecký kraj]

Krajský soud řeší spor o informace o dálnici D8.

Hejtman ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS) téměř rok ignoroval zákon o svobodném přístupu k informacím, neboť odmítal Dětem Země poskytnout informace, na základě kterých při zahájení výstavby dálnice D8 loni v listopadu tvrdil, že údajně zapříčinily oddálení její stavby a její velké zdražení. Protože Šulcův úřad dokonce třikrát ignoroval rozhodnutí Ministerstva vnitra o žádosti Dětí Země podle zákona rozhodnout, podaly na něj žalobu ke Krajského soudu v Ústí nad Labem.

„Chování hejtmana Šulce demonstruje jeho neúctu k zákonu, protože pokud má pro svá vážná obvinění seriózní podklady, pak je dle zákona povinen je poskytnout, pokud si ale vše vymyslel, měl by v sobě najít alespoň špetku slušnosti a omluvit se nám,“ uvedl Miroslav Patrik z Dětí Země.

Ty podle zákona proti nečinnosti Šulcova úřadu podaly třikrát stížnost k Ministerstvu vnitra, které jim dalo třikrát za pravdu, že krajský úřad nezákonně žádost o informace odkládá s argumentem, že mu ji nepřísluší řešit. Ministerstvo vnitra proto dokonce Děti Země samo vyzvalo, ať podají žalobu, neboť je nemyslitelné, aby podřízený orgán ignoroval právní názor nadřízeného.

„Mám pocit, že hejtman Šulc si vybral Děti Země jako obětního beránka, na kterého se populisticky pokouší svalil svou nekompetentnost a neschopnost jiných státních orgánů dostavět zákonným způsobem dálnici D8, přitom se ani pořádně nerozjela výstavba silnice R7 do Chomutova, kde se mu jaksi nepodařilo žádného viníka najít,“ dodává nakonec Patrik.

Chronologie kauzy:

01) 06. 11. 2007 = hejtman Jiří Šulc tvrdí, že Děti Země způsobily zdražení D8 o několik miliard korun
02) 29. 11. 2007 = Děti Země podávají žádost o informace, které by doložily tato Šulcova tvrzení
03) 07. 12. 2007 = krajský úřad žádost odkládá, neboť se podle něho nevztahuje k jeho působnosti
04) 07. 01. 2008 = Děti Země podávají stížnost k Ministerstvu vnitra
05) 26. 02. 2008 = Ministerstvo vnitra přikazuje krajskému úřadu o žádosti rozhodnout a ne ji odkládat
06) 05. 03. 2008 = krajský úřad žádost podruhé odkládá
07) 04. 04. 2008 = Děti Země podruhé podávají stížnost
08) 05. 05. 2008 = Ministerstvo vnitra podruhé přikazuje krajskému úřadu o žádosti rozhodnout
09) 19. 05. 2008 = krajský úřad potřetí žádost odkládá
10) 03. 06. 2008 = Děti Země potřetí podávají stížnost
11) 30. 06. 2008 = Ministerstvo vnitra potřetí přikazuje krajskému úřadu o žádosti rozhodnout
12) 04. 07. 2008 = krajský úřad počtvrté žádost odkládá
13) 02. 09. 2008 = Děti Země podávají žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem proti nečinnosti KÚ

Zajímavý projekt EPS

EPS neboli Ekologický právní servis, občanské sdružení právníků, kteří hájí zejména životní prostředí pomocí práva. Kdo nezná nechť se seznámí web EPS. Ale o EPS jsem psát nechtěl, zaujal mě jejich nový projekt týkající se politiky územního rozvoje. Takhle "pod povrch" (nikoli jen účast ve správních řízeních, či veřejné akce) veřejné moci v ČR nejde žádná jiná nevládka věnujícíc se životnímu prostředí, ale dost možná i jiným oblastem. Tleskám! Navíc jsou to právníci :-) Více na webu Politika územního rozvoje ČR.

Je člověk, který se přiváže ke stromu, aby tak protestoval proti jeho pokácení, magor?

Na tuhle otázku mě přivedl aktuální příběh, který se v minulých dnech odehrál v Plzni. O co šlo.

Odbor životního prostředí (ŽP) Magistrátu města Plzně se rozhodl, ve známé a chráněné aleji Kilometrovka, pokácet 52 stromů, ze kterých část tvoří několik více než stoletých lip. Ostatní kácené stromy tvoří hlavně topoly černé a akáty. Vesměs se jedná o staré stromy a podle vedoucího odboru ŽP Magistrátu, jsou „přestárlé nebo nemocné a silně nakažené dřevokaznými houbami“ a hlavě „ohrožují bezpečnost kolemjdoucích“. Magistrát musel před kácením zrušit ochranu těchto stromů, které tvoří takzvanou chráněnou památnou alej. Svoji argumentaci pro pokácení chráněných stromů Magistrát podložil odborným dendrologickým posudkem.

Druhý den poté, co začala najatá firma kácet první stromy, se k jedné stoleté lípě připoutal silným řetězem starší Plzeňan, který se stromy vyrůstal přes padesát let. Den předtím, když začalo kácení prvních stromů, šel na Magistrát jednat o kácení stromů s úředníky a chtěl také mluvit i s primátorem. Úředníci mu nepomohli a k primátorovi se nedostal, vyčerpal tak všechny legální prostředky, kterými by mohl kácení zastavit. Tedy se druhý den ráno, ještě než začali pracovníci firmy pokračovat v kácení dalších stromů, připoutal řetězem ke stoleté lípě, aby ji bránil svým tělem a nedovolil firmě strom pokácet. Po dvou hodinách hasiči za asistence policistů přeřízli řetěz, kterým byl Plzeňan přivázaný ke stromu a policie jej odvezla na služebnu podat vysvětlení.

Tolik fakta. Podívejme se, ale na celou věc pohledem dvou nejčtenějších plzeňských deníků. Tedy regionální přílohy MF Dnes a Plzeňského deníku. Posuďte sami.

MF Dnes napsala článek s názvem „Stromy bránil vlastním tělem“, kde výstižně popsala co se stalo, a jaké měl muž k takovému jednání důvody.



Plzeňský deník na titulní straně otiskl fotografii muže přivázaného ke stromu a doplnil ji vlastním senzačním komentářem. Již samotný název je bulvárním zkreslením jako „prase“: „Ekologický aktivista se přivázal ke stromu řetězem“. V celém popisku dále nazývá Plzeňský deník, staršího Plzeňana, aktivistou a ještě přidává výrok vedoucího odboru Magistrátu města Plzně o tom, že je aktivista „známou firmou“.



No co k tomu dodat? Snad jen vlastní komentář.

Jeden plzeňský občan, který jako malý trávil volný čas v krásné, dnes už památkově chráněné, aleji plné stromů, a má tedy k ní úplně jiný vztah než může redakce Plzeňského deníku pochopit, prostě nesouhlasil s bezhlavým postupem Magistrátu při „obnově“ stoletých stromů v aleji, kde stromy nikomu nepřekáží, natož aby někoho ohrožovali. Takový postup, kácení starých stromů, je v Plzni běžný a argumenty zůstávají celá léta stejné: „strom nebezpečný pro své okolí“. Tuhle, na první pohled zkratku si můžu dovolit. Na rozdíl od nešťastného Plzeňana, jsem s plzeňským Magistrátem a odbory ŽP jednotlivých městských obvodů svedl několik desítek bitev kvůli zbytečnému kácení stromů po celé Plzni. A to jako skutečný ekologický aktivista sdružení Děti Země. Proto dobře rozumím pocitu beznaděje, když plzeňští úředníci nechávají kácet stromy, které by mohly ještě několik let (někdy i desítek) růst a přispívat k lepšímu prostředí v automobily dusivé Plzni. Za to, že někdo s takovým bezhlavým jednáním Magistrátu nesouhlasí, třeba právě proto, že konkrétní stromy jsou „součástí“ jeho života, nebo má, na rozdíl od plzeňských úředníků, staré stromy rád, nemusí být v Plzeňském deníku hned označován za „ekologického aktivistu“, „aktivistu“ a „známou firmu“ a člověka podezřelého ze spáchání hned dvou přestupků. Tedy slovní spojení, která navozují pocit, že takový člověk není úplně normální, možná recidivista a dost možná i magor.