Jsem zpět

Dnes jsem provedl předzápis do akademického roku 2010/2011. Po půlročním přerušení studia se tedy vracím zpět ke studiu na Právnickou fakultu v Plzni. Všechny fámy, že jsem přestoupil do Olomouce, či jsem byl vyhozen jsou liché. Omlouvám se všem, kteří se na mé vyhození či přestup tak těšili.

Koho zítra volit do Akademického senátu FPR ZČU?

Původně jsem se nechtěl k doplňovacím volbám vůbec vyjadřovat, ale po té co několik "kamarádů" mělo potřebu mě upozornit, abych nepodporoval nikoho, že mu to uškodí, a na otázku zda tedy nemám podpořit ty, které si v senátu přeji méně, jsem také dostal negativní odpověď, tak jsem si řekl, že bych se tím spíš vyjádřit měl. Ještě se sluší poznámka, že jsem Tomáše Hnetilu veřejně podpořil již před časem na Facebooku, ale na nátlak jedné z kandidátek byl můj příspěvek smazán, a to i přesto, že se týkal pouze Tomáše a on s ním neměl výše uvedený problém. Smazal jej nejspíše správce oné stránky a ani neměl odvahu mně, nebo Tomášovi, to dát vědět, že Tondo.

Ale teď vážněji. Moje poznámka k doplňovacím volbám.

1. Prvně si myslím, že je dobré vzít v potaz, že akademický senát je důležitý právě pro tzv. "deštivé dny". Je to stejné, jako když uzavíráte smlouvu. Pokud jsou strany rozhodnuty smlouvu dodržet, je celkem jedno, že obsahuje věcné chyby. Pokud AS řeší jen běžné věci, je také jedno, kdo v něm sedí. Jeho základní působnost je dána zákonem a panuje v něm konsenzus. Pokud ovšem dojde například k selhání vedení fakulty, šikaně pedagogů, porušování vnitřních předpisů a zákonů, k volbě děkana, svévolnému rušení zasedání senátu jeho předsedou, je potřeba, aby ve studentské části seděli studenti, kteří se nebojí veřejně vyslovit svůj názor, obhájit jej a postavit se na stranu studentů a své fakulty i v případě, že tím ztratí vlastní pohodlnost a budou muset vystupovat proti svým vyučujícím ve vedení fakulty. Právě tohle se stalo před rokem v červnu. Dovolím si jen připomenout, že bez tehdejší studentské kurie by nebyl zvolen děkanem Jiří Pospíšil, vedení by nepřestalo s šikanou Prof. Heleny Válkové, nebyl by odvolán předseda AS Daniel Telecký... A dost pravděpodobně by tehdejší vedení v čele s Milanem Kindlem celou věc usedělo, ostatně podporu rektora ZČU Josefa Průši mělo až do posledního okamžiku, kdy již situace nebyla mediálně únosná.


2. A koho bych tedy volil já?

Můj hlas by dostali Tomáš Hnetila a Petr Rys.

Tomáš Hnetila už z pozice studenta prvního a druhého ročníku velmi aktivně a výrazně přispěl k tomu, že došlo ke změně vedení fakulty. Nebál se na jaře 2009 veřejně kriticky vystupovat na jednání akademického senátu, celé léto se pak spolu s dalšími snažil o nalezení řešení situace, ve které se fakulta po odvolání Profesorky Válkové, zmanipulování prodloužení akreditace doktorských programů Milanem Kindlem a zrušení zasedání AS tehdejším předsedou Teleckým ocitla. V září 2009 se jako jeden z prvních přidal ke studentské výzvě, která požadovala odstoupení tehdejšího vedení fakulty po skandálu s plagiátem proděkana Tomažiče. Přestože je Tomáš Hnetila členem nového vedení právnické fakulty, je stále stejně kritický jako byl před rokem a nechová se k novému vedení servilním způsobem, naopak se velmi aktivně snaží pomoci se změnami, kterými fakulta prochází.

Petr Rys sice nemá plakáty po celé fakultě, ale také jako jeden z prvních podepsal výzvu na odstoupení tehdejšího vedení, a to v době, kdy nikdo nevěděl, zda nás za to bývalé vedení ze školy například nevyhodí. Navíc pomáhal s jejím rozšiřováním i mezi ostatní studenty. Znám Petra Rysa sice méně než Tomáše Hnetilu, ale ze zbývajících kandidátů je jednoznačně tím, který se nebude bát zastávat nepopulární postoje a bude ochotný nasadit své pohodlí za prospěšné věci pro studenty i pro právnickou fakultu.

Moji podporu tedy mají Tomáš Hnetila a Petr Rys.


3. Také si ale myslím, že ve vedení fakulty jsou potřeba ženy. Už teď ve vedení fakulty je pouze jediná, a to jen z titulu své funkce, bývalá i stávající tajemnice Ing. Bárková. Paradoxně tak například Prof. Helena Válková, která je jednou z mála profesorek naší fakulty, a která byla minulým vedením šikanována a statečně se tomu postavila, stejně tak opakovaně spolu s Prof. Eliášem kritizovala minulé vedení, není ani proděkankou, ani členkou kolegia děkana. Servilní tajemnice bývalého vedení ovšem ano.

Pokud byste tedy chtěli podpořit větší zastoupení žen ve vedení fakulty podpořil bych Helenu Morozovou z prvního ročníku.


4. Pokud jde o programy jednotlivých kandidátů, věřte že nejsou tak důležité. Veškeré body, které kandidáti v programech mají, mohou prosazovat jako obyčejní studenti. Nezapomeňte, senát volíme právě pro deštivé dny!


5. Nesluší se to, ale přesto zde zmíním kandidáty, které bych nepodpořil. Nepodpořil bych ty, kteří svoji odvahu neprokázali a naopak prokázali, že si za svým názorem veřejně nestojí. Poznáte mimo jiné tak, že mají nejvíce plakátů po fakultě a nejsou v mé poznámce jmenováni ;-) Také ale nejsou jmenováni zbylí kandidáti, o kterých nic nevím.

Martin Marek,
bývalý člen AS FPR ZČU (2008-2010)

PS: Pokud jde o zítřejší oslavu, zrovna v den voleb, na půdě fakulty, tak se nebojte. Stačí se najíst a napít, případné přihlášky do politické strany na místě nevyplňujte, vezměte si ji domů, a s plným břichem svobodně volte za plentou. Pro získání více chlebíčků, před i po volbou, stačí držet mimo plentu názor organizátorů :D

Přijímačky na práva 2009

Letos jsem také učil přípravné kurzy na právnické fakulty a musím za sebe říci, že jsem z toho měl lepší pocit než minulý rok. Studenti se mi zdáli sice o něco slabší než loni, ale třeba si to po tom roce už motám a žádný úpadek středoškolského vzdělávání se nekoná. Každopádně já jsem ze své práce měl lepší pocit, což bylo dáno roční zkušeností a díky tomu i lepší přípravou. Ještě si neodpustím cynický úšklebek z praxe o tom, že brněnské TSP by dal po měsíci přípravy i houpací koník. Pro ty co řeší přijímačky na práva na poslední chvíli, což je ale normální, přidávám souhrn loňských článků k přijímačkám do Plzně.

Přijímací řízení do Plzně je stejné jako loni, FPR ZČU podmínky žádným způsobem nepozměnila, test zůstává principiálně stejný.

Přijímací zkoušky na práva do Plzně
Jak na přijímačky do Plzně - připravte se!
Test na práva do Plzně 1 - Historie a všeobecný přehled
Test na práva do Plzně 2 - Logika, první část
Test na práva do Plzně 3 - Logika, druhá část
Poslední post k přijímacímu řízení na práva v Plzni

a pokud by to nevyšlo na první pokus...

Odvolání proti nepřijetí na vysokou školu

Pokud budete mít dotazy k přijímacímu řízení napište je do komentářů, pokusím se je zodpovědět. Držím palce!

Bez komentáře - Zápis z akdemického senátu FPR

Některé věci se komentují sami! Tento sarkastický bonmot přesně sedí na zápis z jednání z akademického senátu FPR ze dne 19. listopadu 2008. Body 2 až 12 předložili zástupci studentů - členové studentské kurie ASFPR. Perličkou v zápise je má údajné přítomnost na zasedání, ač jsem tou dobou již několik dní ležel v nemocnici po operaci apendixu.

Ehm... jak, že to bylo s těmi podklady pro hodnocení vysokých škol? a pro akreditační komisi....? Zatleská Jan Tleskač? A Vy?



Tady je kompletní zápis ze zasedání AS FPR:

Akademický senát Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni

Zápis ze 3. zasedání ze dne 19. listopadu 2008 konaného od 16:00 v zasedací místnosti děkanátu FPR

Přítomno: 14 členů AS FPR ZČU
Omluveno: 4 členové AS FPR ZČU
Po celou dobu jednání pléna byl AS FPR ZČU usnášení schopný.

Program:
1. zahájení
2. mimořádné prospěchové stipendium
3. fungování studijního oddělení FPR ZČU
4. studium v zahraničí
5. rozvrh
6. webové stránky FPR ZČU
7. informace o vyučujících
8. počítačová učebna v budově PC
9. informovanost studentů
10. webové stránky SK AS FPR ZČU
11. projekt koordinátorů
12. odpadkové koše v budově PC
13. různé

1. zahájení jednání AS FPR ZČU
Jednání pléna AS FPR ZČU zahájil jeho předseda D. Telecký. Uvítal přítomné a seznámil je s programem jednání, který byl sestaven na základě podkladů dodaných SK AS FPR ZČU.

2. mimořádné prospěchové stipendium
Děkan J. Zachariáš informoval o možnostech prospěchového stipendia za akademický rok 2007/2008, které by mohlo být vyplaceno v prosinci 2008. Kriteria pro udělení stipendia se odvíjejí od toho, kolik prostředků zbývá v daném fondu. V současnosti by bylo možno použít cca 1 mil. Kč, což by například při předpokládaném stipendiu ve výši Kč10000,-- umožnilo udělit ho 95 studentům, kteří dosáhli průměrného prospěchu do 1,25. Stipendium se bude týkat pouze těch, kteří uzavřeli daný akademický rok v čas. Na udělování řádných stipendií nejsou v současné době prostředky. Proto také, jak na dotaz SK informovala tajemnice fakulty D. Bárková, není možno vyplácet stipendia měsíčně. Diskutována byla otázka, zda by nemělo být stipendium přidělováno v rámci jednotlivých ročníků, neboť jsou různě náročné. Proti tomu bylo argumentováno tím, že každý projde všechny ročníky. Na závěr bylo dohodnuto, že se SK do 14 dní vyjádří, zda souhlasí s navrhovaným systémem přidělování mimořádného prospěchového stipendia, nebo navrhne systém jiný, včetně kritérií pro diferenciaci stipendií. Systém, který bude přijat v tomto roce, stejně tak jako stanovená částky, by se v ideálním případě, pokud se nezmění legislativa, mohl užívat cca tři roky.

3. fungování studijního oddělení FPR ZČU
Podle SK jsou současné úřední hodiny nedostačující a za nevyhovující bylo označeno i rozdělení úředních hodin podle ročníků. Navrhuje proto jednotné úřední hodiny pro všechny ročníky ve dnech pondělí, středa a čtvrtek (9.00-11.00 a 13.00-15.00) a provedení synchronizace pokladních hodin s úředními hodinami SO.
V bohaté diskusi předseda AS D. Telecký připomněl, že navrhovaná situace byla výchozím stavem před asi šesti lety, který byl jako nevyhovující na základě žádostí studentů a tehdejší SK změněn. Současně na základě provedeného šetření na SO upozornil, že problém přetíženosti úředních hodin je z velké části způsoben tím, že řada studentů nemá včas splněny studijní povinnosti, přičemž jejich počet v poslední době roste. Stejně tak dochází velmi často ke změnám v zapsaných volitelných předmětech. Studenti tuto svou situaci řeší na SO mimo termíny řádných zápisů, což výrazně zdržuje chod SO zejména v kritických obdobích na počátku semestru. Jedná se tedy v podstatě o problém vzniklý nedisciplinovaností studentů. Situaci je možno řešit buď zpřísněním podmínek pro studium (nastavení přísnějších sankcí pro nedodržení lhůt) nebo personálním navýšením, na které však nejsou finanční prostředky. Senátor P. Prunner konstatoval, že pokud by zahlcení SO bylo řešeno tak, že by jeden ročník mělo na starosti více pracovníků, vznikl by problém s přehledností a tokem informací, což by způsobilo zvýšení pravděpodobnosti chybovosti. Pokud jde o případné brigádníky, jejich využití není možné vzhledem k bezpečnosti, ochranně údajů a přenosu odpovědnosti. Připomněl také, že když budeme více striktní, staneme se neosobními. Senátorka A. Outlá upozornila na to, že jde možná jen o problém přetížení v kritických obdobích roku (začátek semestru). Jak společně s V. Knollem zjistila, dnes na SO nebyl takřka žádný student.
Členové SK upozornili na problém studentů s individuálním studijním plánem, pro které jsou stávající úřední hodiny často problematické, přičemž žádali o případné přidání jedné hodiny některý den v podvečer. V této souvislosti pak bylo upozorněno, že to je otázka organizace práce s tím, že to je, jak upozornil P. Prunner, problém preferencí a otázka většin. Senátoři O. Kunz a A. Outlá současně připomněli, že by se mělo provést prověření nutností schvalování individuálních studijních plánů.
Předseda AS D. Telecký konstatoval, že by SK měla na základě v diskusi poskytnutých informací podat nový návrh ohledně řešení problému úředních hodin SO.
AS na závěr vyslovilo souhlas s návrhem senátora O. Kunze, že by vedení FPR mělo předložit AS návrh, jak hodlá vzniklou situaci řešit. Měla by se nově upravit pravidla pro prodlužování plnění studijních povinností, což by mělo vést ke zvýšení discipliny studentů a tedy i k uvolnění návalu na SO v úředních hodinách.

4. studium v zahraničí
Na dotaz SK, zda by nebylo možno zveřejnit seznam předmětů, které budou po příjezdu ze zahraničního pobytu studentovi na 100 % uznány reagoval proděkan pověřený řízením zahraničních styků K. Klíma. Předměty, které budou studentovi uznány jsou specifikovány ve studijní smlouvě (Learning Agreement), kterou uzavírá ZČU s hostitelskou VŠ, přičemž smlouva je v tomto ohledu konkretizována až po výběru předmětů studentem. Studenti se mohou spojit s proděkanem K. Klímou, který jim doporučuje, které předměty si mají vybrat, přičemž předměty by měly být voleny tak, aby se blížily našim volitelným předmětům, za které pak mohou být uznány. Navrhovaný seznam není možno vytvořit dopředu mj. vzhledem k velkému počtu předmětů nabízených partnerskými VŠ. Jediný povinný předmět, který se 100 % uznává, je dvousemestrové PEU absolvované v zemi EU. Senátorka T. Čeplová se dotazovala kolik bylo žadatelů na program free movers a kolik studentů vyjelo. K. Klíma uvedl, že dohoda byla na Kč100000,- při rozložení 3 x 3 měsíce, následně se pak podařilo sehnat finance ještě na další 3 výjezdy. Nedá se dopředu plánovat, obvykle vyjíždí 3 až 6 studentů, cílovou destinaci si přitom většinou hledají sami.

5. rozvrh
Členové SK protestovaly proti tomu, že se přednášky povinných předmětů kryjí s povinně volitelnými předměty, konkrétně 2. ročník – LS, pondělí – TNH3 s právní etikou; 3. ročník – ZS, středa – PO2 se strukturálními fondy; 4. ročník – ZS, pondělí – MPS s hypotečními úvěry, středa – PEU s úvodem do převodu kontroly nad společnostmi, OP2 s legal changes in hungary and czech republic; 4. ročník – LS, pondělí – MPS2 s hypotečními úvěry a internetovým a počítačovým právem, úterý – FP1 se soudním lékařstvím.
V následující diskusi bylo senátory V. Knollem, P. Prunnerem a D. Teleckým upozorněno na to, že v současné době je na FPR akreditováno cca 90 až 100 povinně volitelných předmětů a valná většina z nich je také rozvrhována. Je proto naopak úspěchem rozvrhářů FPR (J. Psutka, F. Tomeš), že dochází pouze k těmto několika málo kolizím. Předměty si je možno zapsat většinou bez omezení ročníku, tudíž je student může absolvovat v těch semestrech, kdy se mu nekryjí. Rozvrh je sestavován s maximální snahou o to, aby ke kolizím nedošlo, ale nelze tomu zcela zabránit. Je s tím spojena řada problémů – překrývání ročníků, požadavky vyučujících, omezená prostorová kapacita spojená s přetížením některých dní a časů, snaha o soustředění výuky do budov v centru města a do „přátelských“ časů (tj. vyhnout se brzkému ránu, pozdnímu večeru) atd.

6. webové stránky FPR ZČU
SK upozornila na nesoulad obsahu Juristicu a oficiálních stránek FPR, přičemž vznesla požadavek, aby bylo vše pod hlavičkou FPR. Je vhodné mít všechny informace na jednom místě.
Předseda AS D. Telecký přítomné stručně seznámil s důvody, pro které existuje tato podvojnost, kdy FPR nevyhovuje systém nabízený CIV a proto byla zvolena vlastní cesta tvorby stránek prostřednictvím spolku Juristic. Server je umístěn v budově PC. Přítomným předsedou spolku Juristic P. Bezouškou bylo následně upozornění SK odmítnuto s tím, že uvedené webové stránky jsou obsahově takřka shodné. Jedinou výjimkou jsou vyhlášky DEK a zápisy AS FPR, v jejichž případě se však z webu FPR odkazuje na plzeňský Juristic. Nebrání se změnám, je možno doplňovat informace dle potřeb, stačí se na něj obrátit. Pokud jde o vkládání informací, připomněl také, že přístup do stránek mají referentky jednotlivých kateder.

7. informace o vyučujících
Členy SK byl vznesen požadavek, aby u byly jednotlivých vyučujících poskytnuty informace o jejich osobě a publikační činnosti a současně také povinně zveřejněn jejich e-mail, telefonní kontakt a termín konzultačních hodin.
V diskusi bylo konstatováno, že poskytování spojení na vyučujících a dalších informací o nich je věcí kateder. Ve většině případů jsou tyto informace zveřejněny na jejich webových stránkách. Tam kde tomu tak není by měla být zjednána náprava. Senátoři O. Kunz a A. Outlá upozornili na to, že vyučující nejsou povinni poskytovat osobní spojení (mobilní telefony, osobní e-maily). S tím byl vysloven souhlas, přičemž byla vyjádřena shoda v tom, že spojením se rozumí e-maily ZČU a telefony do kanceláří.
Pokud jde o zveřejňování informací o osobách vyučujících, bylo řečeno, že je do velké míry věcí jednotlivých vyučujících. Jejich publikační činnost spojená se ZČU je pak uváděna v rámci patřičného systému UK ZČU. Host P. Bezouška přítomným připomněl, že v rámci webových stránek FPR od podzimu rozjíždí projekt zveřejňování osobních informací, přehledu všech publikací a hlavních oblastí vědecké činnosti, který je z počátku zaměřen na mladší pracovníky FPR.

8. počítačová učebna v budově PC
Členy SK bylo upozorněno, že se tato učebna používá jen při výuce povinně volitelných předmětů souvisejících s výpočetní technikou. Navrhli, aby učebnu mohli využívat všichni studenti během svého volného času na základě JIS karty.
V diskusi bylo upozorněno na bezpečnosti majetku, přičemž SK byla odkázána na jednání s CIV.

9. informovanost studentů
Členové SK vznesli žádost, aby byly v celofakultních záležitostech posílány informace pomocí hromadných e-mailů a aby bylo vždy oznámeno, že výuka odpadá na internetu, nikoli na dveřích učebny, kde má výuka probíhat.
Během diskuse bylo konstatováno, že možnost rozesílání hromadných e-mailů je limitována nastavením bezpečnostních pravidel v rámci sítě ZČU (mj. nebezpečí spamu). Pokud jde o zveřejňování informací o změnách ve výuce, je to věcí kateder. Senátor
O. Kunz vznesl požadavek, se kterým přítomní vyslovili souhlas, aby významné fakultní akce byly zveřejňovány s dlouhodobým předstihem, minimálně měsíc dopředu, přičemž upozornil, že by se neměla opakovat situace s oslavou 15. výročí FPR, kdy byly pozvánky rozesílány až týden před konáním akce.
V této souvislosti bylo také konstatováno, že materiály pro jednání AS FPR by měly být předkládány jeho předsednictvu cca 14 dní před zasedáním pléna.

10. webové stránky SK AS FPR ZČU
SK informovala upozornila ostatní členy AS FPR o existenci svých webových stránek, které jsou umístěny na adrese www.skfpr.webnode.cz.

11. projekt koordinátorů
Členy SK byl předložen návrh na zřízení všeobecné přednášky pro nově přijaté studenty (srpen/září – 1. polovina září) a o zakomponování nepovinné každotýdenní přednášky pro studenty 1. ročníků do rozvrhu (středa 5.–6. hodina, tj. 11.10-12.50 hod.) s následujícími tématy:
č. Téma
1. Všeobecné informace; IS STAG-portál; sociální a ubytovací stipendium; zapisování cizích jazyků, tělocviku
2. Koleje a menzy
3. Zapisování na zkoušky, zkouškové období
4. Zahraniční studium
5. Akademický senát; knihovny
6. Studentské organizace působící na ZČU
7. Certifikované studijní programy; hodnocení kvality výuky
8. Předzápis pro následující akademický rok; události spojené s ukončením akademického roku
9. Individuální dotazy
V diskusi bylo upozorněno na pravděpodobnou nereálnost vybrané časové alokace s tím, že by bylo mj. vhodné zjistit, kdy 1. ročník nemá žádnou výuku. Předseda AS D. Telecký upozornil, že to je i problém peněz, kdy by FPR muselo platit na základě židlohodin a dalších ukazatelů. Členové SK však prohlásili, že místnost jsou schopni domluvit s REK tak, aby se za ni nemuselo platit, a jsou také přednášky schopni zajistit personálně, mj. prostřednictvím pracovníků patřičných odborů REK. Následně byla SK odkázána na rozvrháře, aby s nimi domluvila možnosti blokování místností a evidence této akce jako akce rozvrhové.

12. odpadkové koše v budově PC
SK navrhovala, aby byly v budově PC umístěny odpadkové koše na tříděný odpad. Po krátké diskusi ve které bylo hromadně kritizováno nerespektování stávajících odpadkových košů bylo konstatováno, aby v této věci jednali členové SK s patřičným odborem REK, který má na starosti správu budov a jejich provoz.

13. různé…
Senátorka A. Outlá požádala členy SK o zpětnou vazbu a o účast studentů na akcích jako jsou moot court, simulovaná soudní jednání atd.

Následně bylo jednání pléna AS FPR ZČU jeho předsedou ukončeno.

Plzeň 28. 11. 2008
Zapsal JUDr. Vilém Knoll, Ph.D.
tajemník AS FPR ZČU v Plzni


PREZENČNÍ LISTINA AS FPR ZČU ZE DNE 19. listopadu 2008

Tereza Čeplová SK Přítomna
JUDr. Václav Henych KSP přítomen
JUDr. Jan Kavka KPO omluven
JUDr. Vilém Knoll, Ph.D. KPD přítomen
JUDr. Květoslav Kramář, Ph.D. KSP přítomen
Jan Křivanec SK přítomen
JUDr. Oto Kunz, CSc. KMP omluven
Martin Marek SK přítomen
JUDr. Ján Matejka, Ph.D. KPP omluven
Petr Najman SK přítomen
JUDr. Anna Outlá KOP přítomna
Martin Pelikán SK přítomen
doc. PhDr. Pavel Prunner, CSc. KPF přítomen
doc. JUDr. Ladislav Soukup, CSc. KPD přítomen
JUDr. Simona Stočesová, LL.M. KTR omluvena
JUDr. Daniel Telecký, Ph.D. KFP přítomen
JUDr. Miloslava Wipplingerová KPO přítomna
Simona Zörklerová SK přítomna

Přítomní hosté:
JUDr. et Ing. Dana Bárková, Ph.D. DEK
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D. KPO
prof. nadzw. doc. JUDr. Karel Klíma, CSc. DEK
JUDr. Jaroslav Zachariáš, CSc. DEK

Czech Moot Court Competition 2008/2009 v obchodním právu

Simulovaný soudní proces je soutěž umožňující studentům právnických fakult prověřit si svoje schopnosti v reálném soudním prostředí a získat neocenitelné zkušenosti v rámci prestižního projektu sledovaného širokou právní veřejností. Soutěž je rozdělena na fakultní kolo, ve kterém studenti písemně řeší zadaný případ, přičemž všichni jsou odměněni věcnými cenami a nejlepší z nich postupují do kola ústního, kde zmíněný případ obhajují. Vítězové tohoto kola se následně utkají v kole celostátním o zajímavé finanční odměny. Přihlášku na fakultní kolo spolu s řešením případu je potřeba zaslat na uvedené adresy do 30. 11. 2008.


Koordinátorem pro FPR ZČU:
Západočeská univerzita Josef Jašíček jasicek(zavináč)elsa.cz

Webové stránky Studentské kurie FPR

Nově zvolená studentská část (studentská kurie) akademického senátu FPR ZČU spustila internetové stránky. Protože jsem také členem SK AS FPR dávám sem odkaz na nové stránky. Pokud se nemýlím jsou to první stránky studentské kurie v historii naší fakluty!

Stránky studentské kurie FPR

Kandiduji do Akademického senátu FPR ZČU spolu s Petrem Najmanem

Volby do Akademického senátu FPR ZČU v Plzni se konají ve dnech 11. - 12. března 2008. Již před časem jsem se rozhodl kandidovat do AS FPR ZČU. Tak jsem tedy oslovil ještě Petra Najmana, který provozuje tyto skvělé stránky a spolu jsme vytvořili volební program.

Doufám, že vás zaujme. Myslím, že je tam spousty odvážných věcí, které ale myslíme úplně vážně! Budeme rádi pokud o programu budete diskutovat v komentářích pod článkem. Další informace o letošních volbách do AS FPR naleznete tuhle.

Pozvánka na zasedání akademického senátu FPR

První zasedání akademického senátu právnické fakulty v roce 2008 se uskuteční 30.1.2008 od 16hod. v PC 223.

Zasedání senátu jsou veřejná, není nutné se předem ohlašovat. Pokud jste zvědaví jak takové zasedání vypadá, kdo jsou vlastně senátoři, jak vypadají, o čem jednají, tak přijďte. Já zvědavý jsem, tak se tam můžeme potkat ;-)

Ještě jednou pro ty kteří to přehlédli:

zasedání AS FPR ZČU 30.1.2008 od 16hod. v PC 223

Nová publikace FPR?: Vznik a historie právnické fakulty v Plzni – prvních 15 let

Příští rok bude právnické fakultě ZČU v Plzni již 15 let. Tedy dětský věk má fakulta za sebou a vstupuje do pokročilé puberty. Jak to tedy na právnické fakultě v Plzni během oněch 15 let vypadalo. Jak vlastně vznikla, kdo stál u zrodu, kdo jsou první asistenti, kde probíhala výuka, jaké byly první vyučované předměty?

Spousty takových a dalších otázek, které se v souvislosti s 15 lety naší fakulty nabízejí, není vůbec jednoduché zodpovědět. Když se mě na to ptají přátelé, tak se chvíli vykrucuji a snažím se získat čas, abych si jako Plzeňák vzpomněl, kdy, jak a kde vznikala právnická fakulta. Nakonec vždycky zjistím, ač si přijdu poměrně informován třeba z diskusí z vyučujícími, že o historii naší právnické fakulty nevím téměř nic. Když se to pokusím shrnout, tak jsem na internetu našel kdy byla fakulta založena a vybavuji si některé další útržky o její historii pouze z rozhovorů s některými vyučujícími. Třeba, že první vyučování probíhalo v kulturním domě Jas na Slovanech, jedinou budovou FPR byla v Plzni budova PD. Že z počátku se do doktorandských programů přijímal téměř každý, kdo jen projevil zájem. Také jsem se dozvěděl, že vznik naší fakulty byl z části i shodou náhod a příznivé situace, a že o rok později by fakulta pravděpodobně, v tak tradičně průmyslovém městě, jakým Plzeň posledních 80 let byla, již nevznikla. To jsou všechno jen útržky, z krátké historie 15 let právnické fakulty v Plzni.

Ale teď k tomu, proč tento post vlastně píšu. Myslím si, že patnáctileté výročí založení naší fakulty je nejlepší příležitostí k vydání publikace o vzniku a historii fakulty od jejího založení v roce 1993 až do dnešních dní. O naší fakultě totiž neexistuje žádná kniha, která by popisovala její vznik a historii. Je to v celku pochopitelné, pro fakultu pubertálního věku ;-), ale 15 let už je přeci něco. Je to úspěch všech, kteří se na vzniku a chodu fakulty podíleli a podílejí. Zejména pedagogů, studentů, města Plzně, ZČU, absolventů, práva a vysokého školství v Čechách vůbec. Navíc takováto publikace nám velmi chybí. Historie je součástí portfolia, které fakulta uchazečům, studentům, absolventům a pedagogům nabízí. Zkuste si sami něco o historii naší fakulty dohledat. Zjistíte, že to není vůbec jednoduché, protože žádné zdroje de facto neexistují a musíte se spoléhat na vyprávění „služebně starších“.

Co by, podle mě, v knize „Vznik a historie právnické fakulty v Plzni – prvních 15 let“ nemělo chybět?

Historie – jednoznačně vznik, data, osoby které se na vzniku podílely, rozhovory s těmi, kteří fakultu zakládali a prosazovali, historické milníky...

Lidé – první vyučující, děkani, proděkani, vedoucí kateder, první absolventi, první doktorandi, rozhovory se známými osobnostmi, kteří na naší fakultě studovali, současní vyučující a studenti, úspěšní absolventi...

Úspěchy – informace o vědecké a publikační činnosti fakulty...

Data, počty, statistiky, grafy, tabulky – počty absolventů, jejich jmenný seznam, seznamy vyučovaných předmětů v jednotlivých letech, seznam vyučujících, výše rozpočtu v jednotlivých letech, vývoj počtu studentů a vyučujících, počty zahraničních stáží...

Studentský život - první časopis studentů FPR v Plzni, spolek Juristic, Nečtiny...

Diskutabilní věci v historii fakulty – výjimka k přijetí J. Rumla, odmítání zkoušek nezávislých na fakultě (Scio)...

Jak se k této výzvě naše fakulta postaví? Mám pozitivní zprávu. Prvním příznivcem této myšlenky je, jak jinak :-), JUDr. Petr Bezouška. Aby ale výsledná publikace nebyla jen nudným, teď mi prosím odpusťte ten termín, „poplácáváním se po zádech“ bez hlubšího záběru, důležitých dat a nadhledu, myslím, že je třeba dostatečně věnovat pozornost přípravě a celé koncepci takové knihy. Vybavuji si nudná skripta, která v druhé polovině devadesátých let vydávala ZČU a ze, kterých se nedal číst ani úvod. Tuším, že jedna taková skripta se dokonce jmenovala Informace o studium na ZČU. Výhodou FPR je, že publikace od lidí působících na naší fakultě se většinou dají číst velmi dobře a jsou srozumitelné a přístupné i širší veřejnosti. Aby ale nevznikla kniha, kterou by například uchazeč o studium či student prvního ročníku po prvních třech stránkách odložil, protože by byla nečitelná a nebo v ní nebylo dostatek informací, je podle mě důležité aby se do její tvorby zapojilo co nejvíce lidí z co nejvíce skupin, pro které bude určena a kterých se dotýká. Co tím myslím. Bylo by jistě škoda, pokud by taková kniha vznikla jen v sekretariátech jednotlivých kateder a pak ji třeba chyběl nadhled. Cílem by podle mého názoru měla být kniha, kterou si rádi přečtou jak zájemci o studium na naší fakultě, tak vyučující a studenti a to bývalí i současní, tak i veřejnost.

Věřím, že vedení fakulty rádo uvítá tuto iniciativu a dá příležitost také současným studentům, aby přispěli svými nápady k její realizaci. Takže neváhejte a pokud máte nějaké nápady, co by v knize „Vznik a historie právnické fakulty v Plzni – prvních 15 let“ určitě nemělo chybět, napište je do diskuse, nebo se mi ozvěte a zapojte se do přípravy.

FPR opět nejde web. Bude to někdy právnická fakulta v Plzni řešit?

Trávím pěknou pracovní neděli v Nečtinech nad operačními plány na rok 2008. Celý den plánování a zítra další. Je sice neděle, ale jindy se pracovní tým naší organizace nemohl sejít. Zítra večer, až přijedu z operačních plánů, mě čeká schůzka sdružení Help-me, které pomáhá plzeňským vozíčkářům. V úterý mě čeká zápočet z TNH 2 a ve středu z ČD 2. Ve středu hned po zápočtu jedu na seminář "Diskrimnace příslušníků romské menšiny v ČR?" do Brna, kde budu až do pátku. Pěkně nabitý týden. Dnes jsme končili v osm večer a začínali jsme ráno v 10. Mám toho dost jen co je pravda. Zítra je start v 8:30 a konec v 15:30. Přemýšlím, že se nestihnu naučit na první termíny zápočtů a říkám si, že půjdu až na druhé termíny. Měly by být ještě před Vánoci, takže budu mít dost času na přípravu na lednové státní zkoušky. Na stránkách právnické fakulty byly vypsány termíny zápočtů, tak šup hned tam, abych si přeorganizoval diář. No jo, ale stránky FPR opět nejdou! Po kolikáté už? (pro skeptiky podotýkám, že stránky ZČU fungují)

Jak mám zjistit termíny zápočtů, které visí na stránkách katedry právních dějin a katedry ekonomie, když stránky nefungují? Řeší to někdo? Proč tak často stránky nefungují? O výpadcích stránek FPR jsem zde psal před necelým měsícem. Je vidět nic se nezměnilo. Co s tím fakulta udělá?

Přihlášení na státnice pro druhý ročník FPR v Plzni?

Podívejte se na následující informace o státních souborných zkouškách pro druhý ročník právnické fakulty v Plzni. Musejí se tedy studenti druhého ročníku přihlašovat, nebo ne? Platí to jen pro studenty uvedené v bodě 2?

Informace o přihlašování na první státní soubornou zkoušku na FPR v Plzni

Čert aby se v tom vyznal!

Informace o státní souborné zkoušce druhého ročníku na stránkách FPR nejsou pohromadě na jednom místě a studenti si je musejí složitě dohledávat

Vím, že tímto postem opět u některých kolegů vyvolám nesouhlasné reakce a budou mi opět říkat, že jsem moc náročný a líný něco hledat. Co nadělám, když webové stránky FPR a informační systém fakulty Juristic spolu nespolupracují, jak tvrdím celou dobu, a někteří se mi to snaží srdnatě vyvrátit.

Tak pěkně od začátku. Na Juristicu se objevil „seznam studentů na státnice“, rozumějte rozdělení studentů na státní soubornou zkoušku z předmětů Teorie práva, České a československé právní dějiny a Římské právo. Seznam tvoří tabulka ve formátu programu Microsoft Excel. Další informace ke státnicím ve zprávě chybějí, stejně jako na jiných stránkách Juristicu. Fajn, říkám si a pro jistotu koukám na stránku Juristicu s aktuálními informacemi z kateder, kterou mi doporučil zde diskutující kolega, abych zjistil novinky k zápočtům. Nic nového nenalézám. Pro jistotu, ale jdu přímo na stránky Katedry teorie práva a hledám termíny zápočtů. A objevuji v nejnovějších informacích další podrobné informace k lednovým státním zkouškách. Je zde hodně důležitá informace o tom, že se studenti musejí na státnice hlásit! (informace je také na stránkách Katedry právních dějin). Hm... zajímalo by mě, zda to má oporu ve studijním řádu FPR, jestli vůbec něco takového existuje. Kamarádi na FAV se ke státnicím přihlašovat nemusejí. Prostě přijdou v termínu uvedeném v seznamu a státnice absolvují. No, ale o co jde proč se nepřihlásit, když to jinak nejde. Tedy možná jde, nevím, nikde se tam nepíše, že studenti mají povinnost se přihlásit ke státním zkouškám, aby je mohli absolvovat.

Co mi pořád ale vrtá hlavou je to, jak se, prosím pěkně, mají studenti o takových důležitých věcech dozvědět? V informačním systému fakulty neexistuje jedna stránka, která by se třeba mohla jmenovat „Aktuální informace“, nebo jakkoliv jinak, ale hlavně by aktuální informace obsahovala. Je to tak nesrozumitelné a nepochopitelné?

Stačilo by udělat jednoduchý skript, který by aktuální informace ze všech stránek fakulty shromažďoval na jednom místě aniž by do toho musel kdokoli zasahovat (ani Petr Bezouška :-). Na hlavní stránku by stačilo dát odkaz “Aktuální informace“ a tam by všechny byly v podobě odkazů. Není to nic složitého.

Půjde to někdy na právnické fakultě v Plzni?

Přidávám náhledy na stránku, kde by prý měly být všechny aktuální informace ze všech kateder a náhled na stránku Katedry teorie práva, že tomu tak opět není.

Právnická fakulta ZČU bude mít prospěchové stipendium

Jako jedna z posledních fakult ZČU se rozhodla právnická fakulta zavést prospěchové stipendium, alespoň to potvrdil JUDr. Jaroslav Zachariáš CSc. děkan právnické fakulty na Coffe breaku 21. 11. 2007, který pořádala ELSA Plzeň.

Zavedení prospěchového stipendia na právech v Plzni je podle mě skvělá zpráva! Moji kamarádi na jiných fakultách ZČU si pomocí prospěchového stipendia vylepšují svůj studentský rozpočet již několik let a vůbec si nestěžují. Například na Fakultě aplikovaných věd (FAV) se pohybuje stipendium od 450,- Kč do 1500,- Kč měsíčně. Prospěchové stipendium pobíráte 10 měsíců v roce a pokud tedy máte opravdu dobrý prospěch, což není na právnické fakultě v Plzni vůbec těžké, obzvláště s benevolentním systémem opakování zkoušek, získali byste podle podmínek FAV příjemný bonus 15 000,- Kč ročně.

Proč prospěchové stipendium na právnická fakulta bude zavádět, podle slov děkana, až nyní? Děkan Jaroslav Zachariáš nám říkal, že je to proto, že fakulta doposud neměla ve stipendijním fondu dost peněz. Abych to vysvětlil. Peníze které fakulta na ZČU, a pokud se nemýlím i na jiných vysokých školách, vybere na poplatcích za překročení standardní doby studia, je povinna použít pouze na stipendia. Jsou to vázané peníze, ze kterých fakulta nemůže mít žádný jiný prospěch.

Argumentace pana děkana, proč bude stipendium zavedeno až nyní, se zdá být na první pohled rozumná. Právnická fakulta ZČU vznikla v roce 1993 první absolventi s titulem Mgr., tedy odcházeli v roce 1998. Připočteme li první rok studia nad rámec běžného studia je zdarma, teoreticky mohli začít první poplatky za překročení doby studia proudit do stipendijního fondu na podzim v roce 1999 nebo 2000. Tolik asi teorie. Problém je že praxe nemusí této teorii odpovídat. Pokud se nemýlím, tak FPR některé roky hromadně odpouštěla úhradu poplatků za překročení standardní doby studia a to se pak stipendijní fond plní opravdu těžko. Mám dojem, že jsem toto odpuštění viděl na jaře na stránkách Juristicu, ale teď jej nemohu dohledat. Na informačních stránkách fakulty chybí vyhledávání a nejsou tam zdaleka uvedeny všechny vyhlášky děkana ani nějaká přehledná historie. Nezbývá než se zase s prosbou obrátit na JUDr. Petra Bezoušku a dotázat se, kde by takové informace mohli být k nalezení, ale to až jindy.

Kdy by mělo k zavedení avizovaného prospěchového stipendia na FPR v Plzni dojít? Podle vyjádření děkana na setkání se studenty pořádaném ELSA Plzeň by to mělo být v co "nejkratší době". Neumím si tedy představit jiný termín, než od začátku akademického roku 2008/2009. Nebude ale jistě od věci, se v průběhu letního semestru na děkanátu zeptat jak přípravy zavedení prospěchového stipendia pokročily ;-)

Horník versus Letiště Praha (s.p. I. ÚS 260/06)

Právo na informace jak ho neznáte aneb velice zajímavý rozsudek Ústavního soudu z ledna 2007. Myslím, že musí potěšit všechny občanské aktivisty a také novináře, kterým se tak otevírá zas o kousek snažší cesta k informacím, které stát a jeho orgány před svými občany tají. Text níže je moje seminární práce z předmětu Ústava a právo na informace, který jsem absolvoval na FPR ZČU. Všem kteří váhají zda si předmět zvolit či ne radím jděte do toho. Je to předmět, který jako jeden z mála :-) stojí za to!

Stručná charakteristika případu

V tomto případu se pan Horník obrátil 4. 9. 2003 na státní podnik Letiště Praha s žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen zákona). Předmětem žádosti bylo poskytnutí kopie smlouvy mezi společností Letiště Praha a Evropskou investiční bankou, která se týkala financování výstavby nového letištního terminálu. Státní podnik Letiště Praha poskytnutí informací odmítl, přičemž jako hlavní důvod uvedl, že není povinným subjektem ve smyslu zákona.

Pan Horník se se svojí žádostí o informace obrátil na státní podnik Letiště Praha, který v zákonné lhůtě poskytnutí informace písemným vyjádřením odmítl s tím, že není povinným subjektem podle zákona, současně také poukázal na to, že požadovaná smlouva (její kopie) tvoří obchodní tajemství státního podniku Praha mezi ním a Evropskou investiční bankou. P. Horník podal proti vyjádření státního podniku Letiště Praha odvolání, na které s.p. Letiště Praha odpověděl písemným vyjádřením ve kterém zopakoval své původní stanovisko.

P. Horník tedy podal správní žalobu k Městskému soudu v Praze, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí s.p. Letiště Praha o odepření požadované informace. P. Horník přitom argumentoval tím, že s.p. Letiště Praha je povinným subjektem dle zákona neboť splňuje znaky veřejné instituce stanovené v § 2 odstavci 1 zákona.

Městský soud odmítl argumentaci p. Horníka s tím, že dle názoru soud nejsou splněny všechny znaky veřejné instituce, jež jsou vymezeny v § 2 odstavci 1 zákona. Není veřejnou institucí; aby tomu tak bylo, musel by plnit výlučně veřejné účely stanovené zákonem. Veřejný účel tu není stanoven zákonem, daný státní podnik provozuje podnikatelskou činnost jako právnická osoba a jeho činnost je čistě soukromoprávního charakteru. Tedy dle názoru soudu nemůže být povinným subjektem dle zákona a žalobu zamítl.

P. Horník napadl rozsudek o zamítnutí žaloby kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, kde požadoval jeho zrušení a navrácení věci k rozhodnutí zpět Městskému soudu. Nejvyšší správní soud dospěl v napadeném rozhodnutí k témuž závěru jako Městský soud v Praze, že s.p. Letiště Praha není veřejnou institucí. Svůj názor opřel o argumentaci analogie vzniku a zániku s.p. Letiště Praha, jakož to podniku vzniklého na základě zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, s obchodní společností, která je subjektem soukromého práva a tedy analogicky došel k závěru, že i s.p. Letiště Praha je subjektem soukromého práva a nikoliv práva veřejného. Přesto Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí městského soudu z důvodu zmatečnosti a to z toho důvodu, že s.p. Letiště Praha není ani podle názoru Nejvyššího správního soudu ani podle názoru Městského soudu veřejnou institucí a tedy rozhodnutí o odepření poskytnutí informace s.p. Letiště Praha nebylo správním aktem a nemohlo být Městským soudem přezkoumáváno, tedy Městský soud po tomto zjištění měl žalobu odmítnout. Nejvyšší soud tedy zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a zároveň odmítl žalobu p. Horníka.

P. Horník podal k Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost, ve které napadl obě rozhodnutí obecných soudů z důvodu, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a zároveň právo na svobodu projevu a právo na informace dle čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen jako „Listina“) a domáhal se zrušení napadených rozhodnutí.

Ústavní soud stížnost p. Horníka po formální stránce přijal a z věcného hlediska se zabýval především zkoumáním toho, zda je s.p. Letiště Praha veřejnou institucí ve smyslu zákona 106/1999 Sb. a jakým způsobem je z hlediska ústavně zakotveného práva na informace nutné pojímat výklad článku 17 Listiny při hodnocení pohledu na veřejnou instituci, tak jak ji předpokládá zákon.

Ústavní soud ve svém nálezu odmítl úzký výklad vymezení pojmu veřejné instituce pouze podle kritéria způsobu jejího vzniku či zániku, jak jej nahlížel Nejvyšší správní soud a také odmítl názor Městského soudu v Praze, který své rozhodnutí odůvodnil charakterem s.p. Letiště Praha jako podniku, který vykonává podnikatelskou činnost jako právnická osoba, což je podle názoru Městského soudu v Praze charakteristickým znakem soukromoprávních vztahů.

V posuzované věci dospěl Ústavní soud k závěru, že se interpretace ustanovení § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, obsažená v napadených rozhodnutích obecných soudů, ocitá v nesouladu s obsahem obvyklých výkladových metod, jakož i se standardní právní dogmatikou, a v neposlední řadě v rozporu s předchozí judikaturou Ústavního soudu. Tím došlo k porušení základního práva stěžovatele na řádný proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a porušení základního práva na informace dle čl. 17 Listiny.

Ústavní soud stížnosti žadatele vyhověl a zrušil jak rozsudek Nejvyššího správního soudu tak rozsudek Městského soudu v Praze. Ústavní soud zcela odmítl argumentaci Nejvyššího správního soudu a jednoznačně dovodil, že Letiště Praha, s.p. je veřejnou institucí hospodařící s veřejnými prostředky a povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí jasně vymezil a rozšířil kritéria, která je nutné posuzovat při zkoumání toho zda se jedná o instituci soukromou či veřejnou. Mezi relevantní hlediska pro určení tak dle názoru Ústavního soudu patří tyto hlediska:

a) způsob vzniku (zániku) instituce (z pohledu přítomnosti či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu), ale rovněž

b) hledisko osoby zřizovatele (z pohledu toho, zda je zřizovatelem instituce jako takové stát či nikoli; pokud ano, jedná se o znak vlastní veřejné instituci),

c) subjekt vytvářející jednotlivé orgány instituce (z toho pohledu, zda dochází ke kreaci orgánů státem či nikoli; jestliže ano, jde o charakteristický rys pro veřejnou instituci),

d) existence či neexistence státního dohledu nad činností instituce (existence státního dohledu je přitom typická pro veřejnou instituci) a

e) veřejný nebo soukromý účel instituce (veřejný účel je typickým znakem veřejné instituce).

Ústavní soud konstatoval, je třeba zkoumanou instituci posuzovat prostřednictvím všech těchto hledisek a podle výsledku dojít k závěru o její veřejné či soukromé povaze.

Ve svém nálezu Ústavní soud speciálně k s.p. Letiště Praha mimo jiné konstatuje:

„Podle přesvědčení Ústavního soudu z výše uvedené argumentace vyplývá, že státní podnik Letiště Praha byl zřízen státem, jeho orgány jsou vytvářeny státem, stát zákonem zakotvenými prostředky vykonává dohled nad jeho činností, a plní veřejný účel; pokud jde o způsob jeho založení (zániku), ten kombinuje na jedné straně soukromoprávní postup dle obchodního zákoníku (zakladatelská listina, forma a okamžik vzniku), leč obsahuje na druhé straně schvalovací proces v rámci působení orgánu výkonné moci a celkově velkou míru ingerence státu v procesu vzniku a zániku daného státního podniku. Nelze potom než uzavřít, že výrazně převažují znaky svědčí o veřejné povaze státního podniku Letiště Praha, a proto je namístě přijmout závěr, že se jedná o instituci veřejnou.“

Autor této práce považuje za důležité upozornit na skutečnost, že Ústavní soud, stejně jako obecné soudy ve věci Horník versus Letiště Praha postupoval dle znění zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ke dni podání žádosti o informace, a tedy před nabytím účinnosti novely zákona o svobodném přístupu k informacím provedenou zák. č. 61/2006 Sb., účinnou od 23.3.2006, v níž byla vypuštěna z tohoto ustanovení slova „hospodařící s veřejnými prostředky“.

Vlastní komentář

Domnívám se, že rozhodnutí Ústavního soudu ve věci Horník versus s.p. Letiště Praha je jedním z významných rozhodnutí, která výrazně posilují skutečný obsah práva na informace založeného v naší Listině základních práv a svobod. Dopad tohoto rozhodnutí spatřuji především ve výrazném rozšíření povinnosti poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím na další okruh subjektů, kterými by dle mého názoru (jak dovozuji z nálezu Ústavního soudu), měly být také podniky vlastněné státem, kraji a obcemi.

Na problém neprůhlednosti městských akciových společností (kterých jsou města či obce většinovými nebo 100% vlastníky), které doposud odmítají žádosti o poskytnutí informací s tím, že nejsou povinnými subjekty dle zákona o svobodném přístupu k informacím, opakovaně upozorňuje česká pobočka mezinárodní organizace Transparency International. Typickými společnostmi, kde je většinovým nebo jediným vlastníkem obec jsou dopravní podniky, technické služby, ale také například společnosti zajišťující obecní vytápění. Tedy společnosti, které hospodaří ze značnými veřejnými prostředky a tedy by z principu měli mít občané možnost jejich kontroly, mimo jiné i prostřednictvím práva na informace.

Rozšíření povinnosti poskytovat informace podle zákona i na tyto společnosti, dle mého názoru, výrazně posiluje demokratické prvky kontroly veřejné moci v České republice.

Použitá literatura:

1) nález ústavního soudu s.p. I. ÚS 260/06

2) související právní předpisy (zejména citované)