Víte co je to RPSN a co tento údaj znamená? Myslíte si, že by jste se dokázali snadno podle tohoto údaje zorientovat v tom, zda je pro vás poskytovaný spotřebitelský úvěr výhodný nebo ne? Pokud si myslíte, že vám RPSN pomůže se rozhodnout který úvěr je výhodný a který ne, tak si přečtěte následující posty, abych vás vyvedl z omylu ;-)
Pár údajů o RPSN na začátek
RPSN je roční procentní sazba nákladů, její výpočet stanoví příloha zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Takhle vypadá vzoreček výpočtu RPSN v příloze zákona:
Příloha k zákonu č. 321/2001 Sb.
Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se vypočítá podle následujícího vzorce:
Význam písmen a symbolů:
K je pořadové číslo půjčky téže osoby
K´ je číslo splátky
AK je výše půjčky číslo K
A´K´ je výše splátky číslo K´
S značí celkový souhrn
m je číslo poslední půjčky
m´ je číslo poslední splátky
tK je interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 až m
tK' je interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 až m´
i je hledaná roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, kterou je možno vypočítat (buď algebraicky nebo numericky opakovanými aproximacemi na počítači), jestliže jsou hodnoty ostatních veličin rovnice známy buď ze smlouvy nebo odjinud.
Poznámky:
a) Částky hrazené oběma smluvními stranami v různých dobách nemusí být nutně stejné a nemusí být nutně hrazeny ve stejných intervalech.
b) Počátečním dnem je den první půjčky.
c) Intervaly mezi daty použitými při výpočtu se vyjadřují počtem roků nebo zlomky roku.Pro délku roku se používá 365 dnů nebo 365,25 dne nebo (v přestupných letech) 366 dnů, 52 týdnů nebo 12 měsíců stejné délky. Pro průměrnou délku tohoto měsíce se předpokládá 30,41666 dnů (tj. 365/12).
d) Výsledek výpočtu se vyjádří s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Pro zaokrouhlování na určitý počet desetinných míst platí následující pravidlo: Je-li číslice na desetinném místě za desetinným místem, na které se zaokrouhluje, větší než 5 nebo rovna 5, zvýší se číslice na zaokrouhlovaném desetinném místě o jedničku.
Tak to bychom měli úvod co to RPSN vlastně je. Pokud se vám výše uvedený vzoreček zdá příliš složitý a komplikovaný, tak máte naprostou pravdu. Přijde mi opravdu zvláštní jak si má spotřebitel ověřit zda uváděný RPSN, společností poskytující spotřebitelský úvěr, odpovídá skutečnosti. Dovolím si odhadnout, že přes 95% české populace tento vzoreček po dosazeních neznámých nedokáže spočítat, a pro jistotu se vůbec nezabývám tím zda běžný občan může vůbec zvládnout dosazení správných čísel do vzorce na výpočet RPSN. Sám nedokážu ani jedno. Výpočet vzorečku je oříškem i pro studenty matematických oborů našich univerzit, kdo nevěří ať si zkusí níže uvedený modelový příklad spočítat vlastními silami. I Wikipedie tvrdí, že k výpočtu RPSN je třeba použít počítače a například metody půlení intervalů.
Komu je RPSN především určena
Položme si otázku, která cílová skupina je hlavním uživatelem spotřebitelských úvěrů, tedy půjček na splátky nebo splátkových prodejů? Aniž bych byl odborníkem na toto téma, tak si myslím, že jsou to především sociálně slabší občané, prostě pro to že nemají dostatek prostředků na živobytí či pořízení si například ledničky naráz. Velmi často jsou mezi nimi také příslušníci romského etnika, což je dáno mimo jiné tím, že část Romů v České republice žije na hranici chudoby. Paradoxně sociálně slabí občané a Romové jsou lidé spíše s nižším vzděláním (aniž bych tvrdil, že si zato mohou výhradně sami) a rozhodně v této skupině není největší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Proč je tedy výpočet RPSN pro běžného občana nesrozumitelný a fakticky nespočitatelný. Nemůže v tom být záměr například lobby finančních společností?
Spočítejte si RPSN
Naštěstí existují internetové kalkulačky pro výpočet RPSN, ke kterému vám stačí pouze běžné údaje, se kterými pracuje každý, kdo si chce vzít spotřebitelský úvěr. Nejlepší, a podle všeho nejdůvěryhodnější kalkulačku, jsem objevil na webových stránkách České obchodní inspekce.
8 komentářů:
A co je smyslem tohoto příspěvku? Dle nějakého zákona, totiž u Všech nabídek půjček a úvěrů musí být RPSN uvedeno, takže se stačí podívat, kdo nabízí RPSN nejnižší a nikdo nemusí nic počítat.
Právě, že to s výpočtem a hodnotou RPSN tak jednoduché, jak píšete, není. Podívejte se na druhý článek s konkrétními příklady.
Proč je tedy výpočet RPSN pro běžného občana nesrozumitelný a fakticky nespočitatelný. Nemůže v tom být záměr například lobby finančních společností?
Dovolím si tvrdit, že ne.. protože je to tak prostě z definice. RPSN je totiž de facto vnitřní míra výnosnosti (internal rate of return), která je jako veličina (používaná ve finanční matematice) definována právě tímto vzorcem.
Co se týče příkladu uvedeného v druhém článku, stačí si přece vědomit to co jistě víte - první slovo zkratky RPSN znamená roční. Proto je problém, který tam řešíte, srovnatelný s tím, jako byste se nevyznal v tom, jestli je výhodnější úroková sazba 5% p.m. (měsíčně) nebo 10% p.a. (ročně) :-)
Tím nechci popírat, že vyznat se v tom není pro "běžného sociálně slabého občana", nic lehkého, na druhou stranu si ale myslím, že článek je trochu přehnaný, když polemizuje nad tím, jestli je to tak složité naschvál.
No spíš jde o to, že smysl RPSN je právě v tom, aby ulehčil zpřehlednil spotřebitelům rozhodování o výhodnosti či nevýhodnosti spotřebitelského úvěru. No a tuto funkci myslím úplně neplní právě tím, že je trochu složitý a ne každý mu rozumí. To, že mu rozumí ekonomicky znalí lidé, přeci není úplně důležité, ti si spotřebitelský úvěr nevezmou, protože jsou si vědomi že spotřebitelská půjčka je nevýhodná tak jako tak. Problém tedy opravdu vidím v tom, že pojmu nerozumějí ti, kterým je určen, tedy ti, kteří si spotřebitelské úvěry berou. No a v tom si lobby při přijímání zákona umím představit. Ale netvrdím, že to tak bylo ;-)
Tak pravda určitě je, že nejpřehlednější by bylo prostě uvést celkovou částku (resp. nebo aspoň procento), kterou zaplatíte navíc. No máte nejspíš pravdu, že kdyby to bylo takhle jednoduché, tak by možná zákazníci hned utekli, jak by to číslo viděli :-D Nicméně RPSN je dobrá alespoň k tomu, že existuje nějaký jednotný ukazatel - nebýt RPSN, byl by zákazník nejspíš skutečně odkázán na to si to všechno složitě počítat. Takhle si jenom spočítá navýšení o RPSN za daný počet let a je to (jo, když je to třeba na 5 let, tak holt musí 5x násobit nebo mít kalkulačku s obecnou mocnicnou :-))
Ad "složitý výpočet RPSN a jeho faktická nesrozumitelnost pro běžného občana".
Kdepak, je to PŘESNĚ naopak. Toto číslo je jediné možné, kterému BĚŽNÝ občan může rozumět. Běžný občan nemusí rozumět Newtonově numerické metodě, nemusí být schopný iterovat sumproducty, dokud jejich rozdíl je "menší než malý", ale rozumí výsledku: tedy tyto peníze mě ZA ROK stojí tolik a tolik.
Běžný občan je tak schopný porovnat mezi sebou RŮZNĚ DLOUHÉ půjčky a faktickou cenu, kterou za své peníze zaplatí. Protože TOHLE je číslo, které je pro ekonomickou výhodnost půjčky rozhodující. Nikoli to, o kolik zaplatíš navíc.
Kdybys počítal jenom to, o kolik zaplatíš navíc, nemohl bys půjčky mezi sebou porovnávat, protože to číslo u různě dlouhých půjček má JINOU ekonomickou interpretaci, a to NEJEN (i když hlavně) kvůli nutnosti počítat Future Value...
Já tomu co píšete rozumím, i rozumím RPSN - tomu co znamená. Ale když jsem na tohle téma měl přednášku v sociálně vyloučené komunitě, tak jsem zjistil, že tomuto údaji nikdo v takové komunitě nerozumí. Problém vidím v tom, že půjčky jsou určeny zejména lidem ve finanční tísni a ti většinou mají nižší vzdělání. Vycházím samozřejmě z předpokladu, že čím má člověk vyšší vzdělání, tím je méně pravděpodobné, že si půjčku vezme. Protože ví, že půjčovat si od banky na úrok se ekonomicky nevyplácí... pokud tedy nehodláte takto získané peníze investovat do investice s vyšší návratností než jsou povinné úroky z půjčky.
no podle mě by mělo stačit napsat počet frekvence úročení a a procento p.a. to by si měl každej spočítat. Pokud ne tak by neměl mít občanku. A poplatek za kterej platím předem mi přece rovnou říká, že s tou půjčkou není něco v pořádku. Btw zajímavej článek.
Ikdyž ty příklady, jsou "podle mě"trošku špatně položeny. Už jen proto, že ta pětiletá půjčka výhodnější je, protože při půjčování peněz musíte uvažovat jejich diskontaci a to je potom ta 17% jasně výhodnější. RPSN ukazuje celkem jednoznačně co je lepší, mě spíš přijde tento vzorec jak bzera firem tyto peníze půjčujících.
Okomentovat