Jak jsem psal ve svém prvním postu k tématu složitého výpočtu RPSN a jeho faktické nesrozumitelnosti pro běžného občana, dovolím si tvrdit, že i pro běžného vysokoškoláka, přidávám tentokrát konkrétní příklady půjček a nejasnosti k vypovídající hodnotě RPSN.
Vezměme následující příklad, který tvoří 2 otázky, na které si prosím odpovězte před pokračováním čtení.
1. Je podle vás výhodnější výše RPSN 40 % nebo RPSN 17 %?
2. Je výhodnější půjčit si 50 000,- Kč a vrátit 62 000,-Kč za jeden rok, nebo si půjčit 50 000,- Kč a zaplatit za 5 let 72 000,- Kč? Tedy za půjčení 50 000,- Kč zaplatit navíc 10 000,- Kč nebo 22 000,- Kč?
Odpověď na první otázku, si myslím, je jednoduchá, zvláště pokud jste někdy viděli nějakou reklamu na půjčení peněz, kde bývá uvedeno RPSN „již od...“ Tedy to evokuje, že čím nižší RPSN tím výhodnější půjčka. Já jsem si do nedávna myslil, že čím nižší RPSN tím zaplatím za půjčené peníze méně navíc. Omyl! Jak si ukážeme později, neplatí, že čím nižší RPSN tím zaplatíme méně peněz! Na příkladu na konci tohoto postu uvidíte, že nižší RPSN zde znamená, že za půjčku zaplatíte více.
Jak je to možné? Odpověď se skrývá v zodpovězení druhé otázky. Pokud ji blíže zkoumáte, možná tak jako mě, vám přijde, že není úplně jednoduché na ni odpovědět. Podle vlastního instinktu jsem se při odpovědi řídil tím, o kolik navíc za půjčku zaplatím. Tedy výhodnější mi přijde zaplatit navíc jen 10 000,- Kč oproti 22 000,- Kč za půjčení stejné částky. Doba 1 či 5 let u mě nehrála při rozdílu 12 000,- Kč velkou roli. Když jsem položil tyto otázky svým známým, všichni se rozhodovali stejně jako já, tedy:
1. Čím nižší RPSN tím lepší – méně zaplatím navíc.
2. Výhodnější je půjčka na jeden rok a zaplatit navíc „jen“ 12 000,- Kč než půjčka na 5 let a zaplatit navíc 22 000,- Kč.
Jaká je tedy skutečná výše RPSN a jak nám pomůže se rozhodnout, která z nabídek v otázce č. 2 je výhodnější? Podívejte se tedy na výpočet RPSN u příkladů se stejnou výší půjčky. Podívejte se o kolik více zaplatíte a co vám o výhodnosti této půjčky říká RPSN.
1. Příklad
půjčená částka je 50 000,- na 5 let, výše měsíční splátky je 1200,- Kč
celkově zaplatíte 72 000,- Kč
tedy 22 000,- Kč navíc
RPSN je 16,53 %
2. Příklad
půjčená částka je 50 000,- na 1 rok, výše měsíční splátky je 5 000,- Kč
celkově zaplatíte 60 000,- Kč
tedy 10 000,- Kč navíc
RPSN je 41,3 %
Oba příklady si můžete přepočítat například na kalkulačce České obchodní inspekce.
Vybrali by jste si stejný úvěr i pokud byste se řídili jen výší RPSN? Já tedy ne. Jak se tedy podle výše RPSN má spotřebitel snadno zorientovat a posoudit který úvěr je výhodnější? To je myslím dobrá otázka, na kterou odpověď není vůbec tak jednoduchá, jak by se zdálo při pohledu na RPSN ve výši 17 % a 41%. Nemohu se ubránit dojmu, že účel RPSN se minul účinkem.
Pokusím se napovědět v příštím, posledním postu k RPSN jak by se tedy k RPSN mělo přistupovat a jak k RPSN podle mého názoru přinejmenším 90% spotřebitelů nepřistupuje.
Vezměme následující příklad, který tvoří 2 otázky, na které si prosím odpovězte před pokračováním čtení.
1. Je podle vás výhodnější výše RPSN 40 % nebo RPSN 17 %?
2. Je výhodnější půjčit si 50 000,- Kč a vrátit 62 000,-Kč za jeden rok, nebo si půjčit 50 000,- Kč a zaplatit za 5 let 72 000,- Kč? Tedy za půjčení 50 000,- Kč zaplatit navíc 10 000,- Kč nebo 22 000,- Kč?
Odpověď na první otázku, si myslím, je jednoduchá, zvláště pokud jste někdy viděli nějakou reklamu na půjčení peněz, kde bývá uvedeno RPSN „již od...“ Tedy to evokuje, že čím nižší RPSN tím výhodnější půjčka. Já jsem si do nedávna myslil, že čím nižší RPSN tím zaplatím za půjčené peníze méně navíc. Omyl! Jak si ukážeme později, neplatí, že čím nižší RPSN tím zaplatíme méně peněz! Na příkladu na konci tohoto postu uvidíte, že nižší RPSN zde znamená, že za půjčku zaplatíte více.
Jak je to možné? Odpověď se skrývá v zodpovězení druhé otázky. Pokud ji blíže zkoumáte, možná tak jako mě, vám přijde, že není úplně jednoduché na ni odpovědět. Podle vlastního instinktu jsem se při odpovědi řídil tím, o kolik navíc za půjčku zaplatím. Tedy výhodnější mi přijde zaplatit navíc jen 10 000,- Kč oproti 22 000,- Kč za půjčení stejné částky. Doba 1 či 5 let u mě nehrála při rozdílu 12 000,- Kč velkou roli. Když jsem položil tyto otázky svým známým, všichni se rozhodovali stejně jako já, tedy:
1. Čím nižší RPSN tím lepší – méně zaplatím navíc.
2. Výhodnější je půjčka na jeden rok a zaplatit navíc „jen“ 12 000,- Kč než půjčka na 5 let a zaplatit navíc 22 000,- Kč.
Jaká je tedy skutečná výše RPSN a jak nám pomůže se rozhodnout, která z nabídek v otázce č. 2 je výhodnější? Podívejte se tedy na výpočet RPSN u příkladů se stejnou výší půjčky. Podívejte se o kolik více zaplatíte a co vám o výhodnosti této půjčky říká RPSN.
1. Příklad
půjčená částka je 50 000,- na 5 let, výše měsíční splátky je 1200,- Kč
celkově zaplatíte 72 000,- Kč
tedy 22 000,- Kč navíc
RPSN je 16,53 %
2. Příklad
půjčená částka je 50 000,- na 1 rok, výše měsíční splátky je 5 000,- Kč
celkově zaplatíte 60 000,- Kč
tedy 10 000,- Kč navíc
RPSN je 41,3 %
Oba příklady si můžete přepočítat například na kalkulačce České obchodní inspekce.
Vybrali by jste si stejný úvěr i pokud byste se řídili jen výší RPSN? Já tedy ne. Jak se tedy podle výše RPSN má spotřebitel snadno zorientovat a posoudit který úvěr je výhodnější? To je myslím dobrá otázka, na kterou odpověď není vůbec tak jednoduchá, jak by se zdálo při pohledu na RPSN ve výši 17 % a 41%. Nemohu se ubránit dojmu, že účel RPSN se minul účinkem.
Pokusím se napovědět v příštím, posledním postu k RPSN jak by se tedy k RPSN mělo přistupovat a jak k RPSN podle mého názoru přinejmenším 90% spotřebitelů nepřistupuje.
17 komentářů:
Nechci byt zly, ale vypocet je uplne v poradku. 22 tisic uroku za 5 let je proste mene nez 10 tisic uroku za 10 mesicu...
To anonym: v poměru ano.
To autor: ono totiž RPSN znamená Roční Percentuální Sazba Nákladů. Nemohu srovnávat půjčku se splatností jeden rok a se splatností 5 let. To je míchání jablek s hruškami.
Doporučuji http://cs.wikipedia.org/wiki/RPSN
Nižší RPSN znamené, že méně zaplatím! V tom 1 roce, který má smysl porovnávat přeplatím jen (silně zjednodušeně) 4 400Kč, s vyšším RPSN 10 000Kč.
je to v naprostém pořádku. Co se děje v dalších letech je věc jiná - pokud někde mám pujčenéé peníze tak je jasné, že zaplatím
Dobrý den, musím říct, že jsem si se zájmem přečetl tuto úvahu. Nemohu s jejím závěrem však souhlasit.
Být v tuto chvíli bankou, velice rád bych vám půjčil právě na onen rok. Teda, ne že by druhý případ na 5 let nebyl zajímavým, ale te první je více než výhodný.
Nelze se dívat jen na hodnotu, kterou člověk přeplatí na konci, ale jak je ten konec dlouhý a tak cenu celkových pěněz. Doporučuji nepoužívat jen tzv. selský rozum, ale otevřít také kalkulačku.
Tím nechci jakkoli shazovat úroveň článku, ale ten závěr není správný.
Díky
--J.
ad anonymní:
souhlasím
ad Lemik:
Co je RPSN vím viz můj první post na toto téma i s podrobným vzorečkem výpočtu. Problém na který se snažím poukázat je, že správné chápání RPSN není úplně samozřejmé, ba spíše výjimečné. Více se tomu budu věnovat v třetím postu na toto téma.
ad anonymní:
Nemyslím si, že je to tak úplně jasné, nižší RPSN = méně zaplatím. Spousty lidí by volilo kratší dobu půjčky, právě kvůli rozdílu 12 000,- Kč. Samozřejmě souhlasím, že je z ekonomického pohledu výhodnější půjčka na 5 let, ale dojít k tomu, jak ukážu v třetím postu, není úplně snadné. A když se podívám na vzoreček RPSN a mnou uváděný příklad v postu, pořád si nejsem jistý zda je RPSN jasným a na první pohled zřejmým vodítkem pro běžného spotřebitele, bez ekonomického vzdělání
ad Jarda:
Nevyvozuji v postu žádný konkrétní závěr, jen pokládám otázky. Jediný snad závěr je ten, že podle uvedeného příkladu bych osobně volil úvěr na jeden rok. Stejně jako většina mých známých. Ve třetím postu uvedu argumenty proč by moje rozhodnutí však bylo ekonomicky chybné. Jsem si toho vědom, ale není to tak jednoznačné jak se možná zdá :-)
Jinak pokud jde o úvahu výhodnosti obou příkladů z pohledu půjčovatele - banky, tak ta je podle mě nejpádnějším argumentem a bohužel nikoli výše RPSN. Samozřejmě, že pro poskytovatele je výhodnější půjčit peníze za 10 000,- Kč na jeden rok, než za 22 000,- Kč na 5 let. Jenže takhle nad tím uvažuje málokdo. Více už brzy ve třetím postu.
Nevím jestli přesně chápu definici RPSN, ale připadá mi, že je to hodně podobné běžným úrokům uváděným v p.a. (ročně) u vkladů a úvěrů.
Je samozřejmě nesmysl že první úvěr je výhodnější, pokud nad tím člověk skutečně zamyslí, je jasné, že výhodnější je druhý (levnější), ale předčasně ho splatit - třeba za rok, což občas bývá zatíženo poplatkem, protože poskytovatelům jde především o dlouhodobý stálý příjem "bez starostí" komu dalšímu předčasně vrácené peníze půjčovat a né o to, jestli je to výhodné pro klienta - to už si musí klient hodnotit a přizpůsobovat sám.
Jinak jednoduše řečeno jestli si půjčíte a vrátíte celý dluh najednou, pak zaplatíte prakticky přesně RPSN (při většině diskutovaných operací s RPSN používám r=1+úrok, t.j. r=RPSN/100+1) umocněné na počet let, kdy dlužíte, eventuálně např. dvanáctou odmocninu RPSN umocněnou na počet měsíců, tento příklad je ovšem velmi neobvyklý.
Prakticky se většinou splácí průběžně, pokud platíte konstatní, tzv. anuitní splátky, pak navýšení "vypadá" zhruba poloviční než v prvním případě, čehož občas "zneužívají" různí poskytovatelé drahých úvěrů, podstata je v tom, že jestliže splácíte pravidelnými splátkami, tak dlužíte přibližně polovinu (vážený průměr dlužné částky příp. splátek).
Pokud úrok není příliš velký, stačí přibližně RPSN vydělit dvěma (pravidelné splátky) a vynásobit počtem let, které dlužíte, pro ty kteří vlastní kalulačku s obecnýma mocninama a odmocninama nebo alespoň logaritmy a exponenty stačí RPSN/100+1 (zadáváme-li RPSN jako celé číslo, v principu se jedná o procenta, čili by už 100 vyděleno být mělo) umocnit délkou půjčky v letech a z toho udělat ještě 2. odmocninu, pokud kalkulačka umí exponenty a logaritmy, pak obecnou mocninu lze spočítat i tak, že zlogaritmujeme základ, vynásobíme mocninou resp. vydělíme odmocninou a provedeme exponent při stejném základu (obvykle 10 nebo "e" - eulerovo číslo).
A jestli Vás tahle matematika nebaví, můžete mrknout sem: zajímavosti o stavebním spoření a úvěrech, kromě srovnání standardních úvěrů ze stavebního spoření zde nově naleznete i výpočet doby splatnosti úvěru, kde stačí zadat dlužnou částku, výši splátky a úrok (RPSN nedělené 100), pomocí vzorce, který jsem kdysi odvodil Vám formulář vypočítá jak dlouho budete splácet a navíc i výši poslední splátky.
Jinak, jestli si chcete výhodně půjčovat, doporučuji pokud možno s maximálním předstihem zvolit banku či kvalitní kreditní kartu - např. Citibank a následně požádat o kontokorent případně splátky ke kartě, pokud máte solidní historii případně solidní obrat či zůstatek na účtu v době žádosti o kontokorent, můžete dostat zajímavou půjčku nebo hned obvykle 1-3 násobek měsíčního příjmu u kontokorentu v závisloti na konkrétní bance při úroku (RPSN/p.a.) momentálně zhruba mezi 10-12% (menší banky, splátky na kreditce - např. "Hotovost na zavolanou" u Citibank), u dražších bank ale až 18%, pokud ale nemáte žádnou nebo dokonce špatnou historii, očekávejte vyšší úroky, horší dostupnost případně menší úvěrový rámec.
Ale jestli chcete mít finanční rezervu, je lepší plánovat si ji předem, protože v situaci kdy potřebujete půjčit už jste pod určitým tlakem a ani poskytovatelé se do půjčování moc nehrnou, zatímco v období, kdy ještě žádné půjčky nepotřebujete používáte účet, kreditky, perfektně splácíte nějaký úvěr, atp. získáváte velkou výhodu do budoucna, kdy si budete potřebovat půjčit...
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že když opravdu potřebujete půjčit, je dost problém získat tolik kolik potřebujete a za rozumnou cenu, zatímco když půjčit nepotřebujete všichni se sami nabízí, z čehož logicky plyne že "štěstí přeje" připraveným a ti kdo myslí na nepříjemné situace předem mají velkou výhodu...
A nezapomínejte také na to, že bankovní či úvěroví poradci svým způsobem z poskytovaných rad dostávají výplatu a tudíž je třeba jejich rady brát s rezervou...
A pokud na tom ještě nejste až tak špatně a potřebujete hodně půjčit, stojí za úvahu i "americká hypotéka", která má vyšší úrok než bežná hypotéka, ale díky podobným vlastnostem i ručení také podobnou výši a splatnost.
Panečku, teď jste mě zaplavil spoustou informací, o kterých toho opravdu už moc nevím ;-) Cílem tohoto článku bylo upozornit na jistý paradox RPSN, který mi stále přijde zajímavý a ne každému jasný. Jinak ale děkuji za Váš velmi podrobný komentář.
Jak už se tady v diskuzi psalo...
R v RPSN znamená Roční!!!
V ekonomické teorii je úrok platbou za to, že se někdo dočasně vzdá svých peněz a půjčí nám je. Když někomu půjčíte milion, za který si chcete třeba koupit auto, tak vám nebude jedno, jestli ho vrátí za rok nebo za dva. Auto chcete co nejdřív a tak vám dlužník platí vlastně za to, že si jej nemůžete koupit.
Čím déle si nemůžete koupit auto, tím více za to budete chtít peněz, protože přicházíte o užitek z auta, co byste jinak měl.
Proto se platí nejen za výši půjčené sumy (např. při půjčce 2 mil. Kč můžete mít auta dvě a o užitek z nich přijdete 2x - proto se platí na úrocích 2x více), ale i od doby zapůjčení (čim déle trvá půjčka, tím více přicházíte o užitek z auta). Tolik selský rozum.
A proto je tu úrok/RPSN, které nám říkají, kolik přeplatíme za půjčenou korunu za rok. Proto srovnávat roční a pětileté období u půjček je úplný nesmysl, stejně jako titulek. Stejně tak bych mohl říct "Menší nájem znamená, že více zaplatíte!
Protože když platíte nájem třeba 5 000,- se vším všudy pět let, zaplatíte 300 000,-, ale když platíte nájem 10 000,- jeden rok, zaplatíte 120 000,- !!! (Taky selský rozum ;-))
RPSN (a i úrok, u který byste taky nazval klamáním spotřebitele) je poměrová veličina za jednotku času a lze ji tedy srovnávat jen u stejných částek půjčených za stejné období.
Přijde mi až alarmující, jak jsou studenti práv matematicky naivní. Chápu, že pro někoho nevzdělaného to není samozřejmé, ale u studenta práv bych očekával rozhodně méně naivity než:
"Podle vlastního instinktu jsem se při odpovědi řídil tím, o kolik navíc za půjčku zaplatím. Tedy výhodnější mi přijde zaplatit navíc jen 10 000,- Kč oproti 22 000,- Kč za půjčení stejné částky. Doba 1 či 5 let u mě nehrála při rozdílu 12 000,- Kč velkou roli. Když jsem položil tyto otázky svým známým, všichni se rozhodovali stejně jako já"
Člověče, s jakými lidmi se to kamarádíš? Když jste všichni stejně naivní?
A mrzí mě, jak nejsi poučitelný... Myslel bych, že už diskuze pod tvým prvním článkem tě mohla poučit, ale ono ne...
Děkuji za pěkný komentář.
Uvaha nad obema pujckami. Pujcit si 50000,- a splatit 60000,-(za 1.rok) nebo 72000,- (za 5let).
1. Pasivni pohled - RPSN me nebude zajimat samozrejme vubec, protoze se jedna o ruzne doby... otazka vsak nezni "je 22000 vice nez 10000? Vyhodnejsi je pujcka kde splatim 10000". Otazka musi byt polozena takto "co je vic: 60000,- za rok nebo 72000,- za 5let". Pasivni pohled v jednoduchosti pocita pouze s inflaci. Takze rozdil 4 let, 12tis (72-60)... hmm... to mame asi 3tis rocne, z 60tis, to mame asi 5% (bude to mene, inflace se pocita mezirocne , tedy i z minule inflace). Vysledek? Pokud verim, ze rocni inflace bude mene nez 4.9%, je vyhodnejsi splatit pujcku za rok. Pokud ocekavam vyssi inflaci, vezmu si samozrejme tu 5ti letou, i kdyz zaplatim "vic".
2. Aktivni pohled - co kdyz si ty penize nepujcuji na utratu, ale na investici? Opet zacnu delat rozdil az po prvnim roce (spolecne pro obe pujcky) a otazka zni takto: "za rok budu mit 60000. Vratim je hned? Nebo si je necham a za dalsi 4 roky vratim 72000." Matematika je uplne stejna a zakladoskolska jako v predchozim pripade. Za 4 roky musim vydelat 12000. Tedy 3.tis za rok, asi 5% (opet je to mene, protoze druhy rok jiz budu operovat s vyssim zakladem). Otazka v tomto pripade tedy zni: "Dokazu ty penize aktivne zhodnotit alespon o 4.9% rocne?" Pokud ano, vezmu si pujcku 5ti letou, pokud to nedokazi, je vyhodnejsi vzit si pujcku jednoletou. Vydelat 5%/rok neni tak velky problem, ale uz neumi to kazdy.
Zaver: z uvedeneho vyplyva, obe pujcky mohou byt vyhodne a zalezi na profilu zadatele a ucelu pujcky, ktera bude financne vyhodnejsi. Ja osobne bych volil tu na 5let, protoze po 5ti letech budu bohatsi nez kdybych pujcku splatil jiz jednom roce.
Dodadek: to same plati o hypotekach!! Brat hypoteku na vlastni bydleni neni investice, ale pujcka. A je vyhodna pouze tehdy, pokud dokazu vlastni penize zhodnotit lepe. Vzit si hypoteku proto, ze vlastni penize nemam a z platu platim jen hypoteku je ekonomicky velmi nevyhodne, trebaze bezny zabehnuty nazor vypada jinak. Staci si to spocitat.
Děkuji za podrobný komentář, myslím že jste podrobně popsal možné úvahy. Problém vidím právě v tom, že 99 % příjemců spotřebitelských úvěrů či půjček mimo banku tvoří lidé, kteří peníze nehodlají investovat ale utratit a takhle podrobně neuvažují.
Žasnu, čemu dnes říkáme moderní doba. Víte, je TAKÉ R O Z D Í L !!
Půjčuje-li si někdo 50000 na rok na dovolenou atp.Peníze si půjčují hlavně chudí,pro které jsou nutností i nízké splátky!Jak se to vážení slučuje s tím, že banky vydělávají právě na těch nejchudších.Věřím, že umějí líp počítat.Řekli si: "chudých jsou mraky a v nich naše milióny? No fuj!!!
Chvíli jsem se RPSN zabýval, protože jsem prostě musel.
Podle mě je v tomto případě nešťastné a zavádějící používání toho slova/znaku procento.
Další neštěstí je, že lidé zaměňují RPSN a úrok. RPSN NENÍ úrok!
Jinak je to, pro ekonomy, skutečně údaj, udávající výhodnost půjčky.
Pro běžné lidi už to tak velký význam nemá. I když má.
Já bych chtěl uvést jiný příklad:
Půjčím si 10000 na rok a budu se rozhodovat mezi třemi variantami.
1. budu splácet po měsíci 1000 Kč
2. budu splácet ve dvou splátkách přibližně po půl roce 6000
3. na konci roku splatím 12000
Ve všech případech jsem si půjčil 10000 na rok a vrátím 12000. Tedy úrok bude ve všech případech STEJNÝ.
Co se bude lišit je právě RPSN.
Zatímco v prvním případě bude RPSN někde kolem 40, ve druhém asi 28, tak ve třetím se RPSN bude právě rovnat úroku, tedy 20.
Tedy pro mě, jako neekonoma je sice RPSN jakési číslo. Otázka, co je pro mě výhodnější, zaplatit to celé naráz (jak vyplývá z RPSN), nebo postupně?
Druhá věc je, jak je to výhodné pro půjčovatele. Raději vcelku nebo po kouskách?
Nevím, nejsem ekonom, ale ještě jednou upozorňuji RPSN není úrok.
MzM: "... Ve všech případech jsem si půjčil 10000 na rok a vrátím 12000. Tedy úrok bude ve všech případech STEJNÝ. ..."
Jde o to, že navýšení sice bude stjné, o 20%, ale liší se úrok a proto také RPSN.
1. úrok cca 35,07%
2. úrok cca 26,13%
3. úrok 20%
RPSN opravdu úroku zhruba odpovídá.
Přece záleží na tom proč si půjčujete! Pokud máte dost peněz, nepůjčujte si vůbec a nezaplatíte na vícenákladech ani korunu! Jestliže peníze nemáte ale jste schopen jej splatit do roka, splaťte jej a zaplatíte celkově méně. Pokud nejste schopen splácet měsíčně 5000 nezbývá vám než vzít úvěr pětiletý. Pokud se nechcete koupě vzdát. Zdá se mi, že vůbec nechápete závislost vrácené částky na době zápůjčky. Vy byste někomu půjčil do zítřka i na 50 let za stejnou odměnu? Známej by vám slíbil za půjčku sto tisíc korun tisícovku. Kdyby vám chtěl peníze vrátit zítra, nebyl by to špatný obchod, pokud za padesát let, nešlo by o půjčku ale o dar. Jak vám mohlo vyjít RPSN přes 40% při navýšení o 10000 při základu 50000 nechápu. Howgh.
Hallo allerseits, ich habe Kommentare von Personen gesehen, die bereits einen Kredit von (Nelson Wealth Loan Company) erhalten haben, und dann habe ich mich entschlossen, nach ihren Empfehlungen zu fragen, die ich auf meinem persönlichen Bankkonto für insgesamt 20.000 € bestätigt habe. Ich habe vor Stunden angefragt. Dies sind wirklich großartige Neuigkeiten und raten jedem, der ein echtes Darlehen benötigt, um sich per E-Mail zu bewerben (nelsonwealthfinacialloanservic@gmail.com). Ich bin froh, dass ich den Kredit bekommen kann, den ich beantragt habe. Bitte teile deine Hilfe mit Freunden.
Okomentovat