Jak reklamovat služby O2? Není to snadné!

Ještě jsem se nedostal ke slíbené reklamaci služeb O2, která pořád zdržuje e-maily svých zákazníků přes odesílací smtp protokol O2. Zatím tedy alespoň post o tom, jak a kde reklamaci na služby společnosti O2 podat. Není to totiž úplně snadné.

Před dvěma dny odcházely e-maily s půlhodinovým zpožděním přes smtp O2, o proti několika nano sekundám při odesílání e-mailu on line s vynecháním vašeho poštovního klienta. Byl jsem v opravdu hloupé situaci, když mě ředitelka telefonem několikrát urgovala a já dokola opakoval, že jsem e-mail odeslal před x minutami. Ano, já e-mail skutečně odeslal, jenže O2 jej zadrželo na víc než půl hodiny. Neslýchané, že?!

Alespoň prozatím přikládám adresu reklamačního oddělení společnosti O2. Upozorňuj, že všechny reklamace na služby společnosti O2 musejí být podány písemně, což si myslím je zjevný taktický tah společnosti o2, pro snížení počtu reklamací. Písemná forma mě osobně také zatím brání, reklamaci na nedoručování e-mailů O2 podat. Nemám na to dostatek času. Věřím, že o vánočních svátcích se ale k tomu dostanu. Byla by škoda to nechat plavat ;-)

Zatím tedy kontaktní adresa pro vyřizování reklamací u společnosti O2.

Reklamační odělení O2:
Telefonica O2 Czech Republic, a.s.
Centrum péče o zákazníka
P.O. Box 164
130 11 Praha 3

Je člověk, který se přiváže ke stromu, aby tak protestoval proti jeho pokácení, magor?

Na tuhle otázku mě přivedl aktuální příběh, který se v minulých dnech odehrál v Plzni. O co šlo.

Odbor životního prostředí (ŽP) Magistrátu města Plzně se rozhodl, ve známé a chráněné aleji Kilometrovka, pokácet 52 stromů, ze kterých část tvoří několik více než stoletých lip. Ostatní kácené stromy tvoří hlavně topoly černé a akáty. Vesměs se jedná o staré stromy a podle vedoucího odboru ŽP Magistrátu, jsou „přestárlé nebo nemocné a silně nakažené dřevokaznými houbami“ a hlavě „ohrožují bezpečnost kolemjdoucích“. Magistrát musel před kácením zrušit ochranu těchto stromů, které tvoří takzvanou chráněnou památnou alej. Svoji argumentaci pro pokácení chráněných stromů Magistrát podložil odborným dendrologickým posudkem.

Druhý den poté, co začala najatá firma kácet první stromy, se k jedné stoleté lípě připoutal silným řetězem starší Plzeňan, který se stromy vyrůstal přes padesát let. Den předtím, když začalo kácení prvních stromů, šel na Magistrát jednat o kácení stromů s úředníky a chtěl také mluvit i s primátorem. Úředníci mu nepomohli a k primátorovi se nedostal, vyčerpal tak všechny legální prostředky, kterými by mohl kácení zastavit. Tedy se druhý den ráno, ještě než začali pracovníci firmy pokračovat v kácení dalších stromů, připoutal řetězem ke stoleté lípě, aby ji bránil svým tělem a nedovolil firmě strom pokácet. Po dvou hodinách hasiči za asistence policistů přeřízli řetěz, kterým byl Plzeňan přivázaný ke stromu a policie jej odvezla na služebnu podat vysvětlení.

Tolik fakta. Podívejme se, ale na celou věc pohledem dvou nejčtenějších plzeňských deníků. Tedy regionální přílohy MF Dnes a Plzeňského deníku. Posuďte sami.

MF Dnes napsala článek s názvem „Stromy bránil vlastním tělem“, kde výstižně popsala co se stalo, a jaké měl muž k takovému jednání důvody.



Plzeňský deník na titulní straně otiskl fotografii muže přivázaného ke stromu a doplnil ji vlastním senzačním komentářem. Již samotný název je bulvárním zkreslením jako „prase“: „Ekologický aktivista se přivázal ke stromu řetězem“. V celém popisku dále nazývá Plzeňský deník, staršího Plzeňana, aktivistou a ještě přidává výrok vedoucího odboru Magistrátu města Plzně o tom, že je aktivista „známou firmou“.



No co k tomu dodat? Snad jen vlastní komentář.

Jeden plzeňský občan, který jako malý trávil volný čas v krásné, dnes už památkově chráněné, aleji plné stromů, a má tedy k ní úplně jiný vztah než může redakce Plzeňského deníku pochopit, prostě nesouhlasil s bezhlavým postupem Magistrátu při „obnově“ stoletých stromů v aleji, kde stromy nikomu nepřekáží, natož aby někoho ohrožovali. Takový postup, kácení starých stromů, je v Plzni běžný a argumenty zůstávají celá léta stejné: „strom nebezpečný pro své okolí“. Tuhle, na první pohled zkratku si můžu dovolit. Na rozdíl od nešťastného Plzeňana, jsem s plzeňským Magistrátem a odbory ŽP jednotlivých městských obvodů svedl několik desítek bitev kvůli zbytečnému kácení stromů po celé Plzni. A to jako skutečný ekologický aktivista sdružení Děti Země. Proto dobře rozumím pocitu beznaděje, když plzeňští úředníci nechávají kácet stromy, které by mohly ještě několik let (někdy i desítek) růst a přispívat k lepšímu prostředí v automobily dusivé Plzni. Za to, že někdo s takovým bezhlavým jednáním Magistrátu nesouhlasí, třeba právě proto, že konkrétní stromy jsou „součástí“ jeho života, nebo má, na rozdíl od plzeňských úředníků, staré stromy rád, nemusí být v Plzeňském deníku hned označován za „ekologického aktivistu“, „aktivistu“ a „známou firmu“ a člověka podezřelého ze spáchání hned dvou přestupků. Tedy slovní spojení, která navozují pocit, že takový člověk není úplně normální, možná recidivista a dost možná i magor.

FPR opět nejde web. Bude to někdy právnická fakulta v Plzni řešit?

Trávím pěknou pracovní neděli v Nečtinech nad operačními plány na rok 2008. Celý den plánování a zítra další. Je sice neděle, ale jindy se pracovní tým naší organizace nemohl sejít. Zítra večer, až přijedu z operačních plánů, mě čeká schůzka sdružení Help-me, které pomáhá plzeňským vozíčkářům. V úterý mě čeká zápočet z TNH 2 a ve středu z ČD 2. Ve středu hned po zápočtu jedu na seminář "Diskrimnace příslušníků romské menšiny v ČR?" do Brna, kde budu až do pátku. Pěkně nabitý týden. Dnes jsme končili v osm večer a začínali jsme ráno v 10. Mám toho dost jen co je pravda. Zítra je start v 8:30 a konec v 15:30. Přemýšlím, že se nestihnu naučit na první termíny zápočtů a říkám si, že půjdu až na druhé termíny. Měly by být ještě před Vánoci, takže budu mít dost času na přípravu na lednové státní zkoušky. Na stránkách právnické fakulty byly vypsány termíny zápočtů, tak šup hned tam, abych si přeorganizoval diář. No jo, ale stránky FPR opět nejdou! Po kolikáté už? (pro skeptiky podotýkám, že stránky ZČU fungují)

Jak mám zjistit termíny zápočtů, které visí na stránkách katedry právních dějin a katedry ekonomie, když stránky nefungují? Řeší to někdo? Proč tak často stránky nefungují? O výpadcích stránek FPR jsem zde psal před necelým měsícem. Je vidět nic se nezměnilo. Co s tím fakulta udělá?

Přihlášení na státnice pro druhý ročník FPR v Plzni?

Podívejte se na následující informace o státních souborných zkouškách pro druhý ročník právnické fakulty v Plzni. Musejí se tedy studenti druhého ročníku přihlašovat, nebo ne? Platí to jen pro studenty uvedené v bodě 2?

Informace o přihlašování na první státní soubornou zkoušku na FPR v Plzni

Čert aby se v tom vyznal!

Informace o státní souborné zkoušce druhého ročníku na stránkách FPR nejsou pohromadě na jednom místě a studenti si je musejí složitě dohledávat

Vím, že tímto postem opět u některých kolegů vyvolám nesouhlasné reakce a budou mi opět říkat, že jsem moc náročný a líný něco hledat. Co nadělám, když webové stránky FPR a informační systém fakulty Juristic spolu nespolupracují, jak tvrdím celou dobu, a někteří se mi to snaží srdnatě vyvrátit.

Tak pěkně od začátku. Na Juristicu se objevil „seznam studentů na státnice“, rozumějte rozdělení studentů na státní soubornou zkoušku z předmětů Teorie práva, České a československé právní dějiny a Římské právo. Seznam tvoří tabulka ve formátu programu Microsoft Excel. Další informace ke státnicím ve zprávě chybějí, stejně jako na jiných stránkách Juristicu. Fajn, říkám si a pro jistotu koukám na stránku Juristicu s aktuálními informacemi z kateder, kterou mi doporučil zde diskutující kolega, abych zjistil novinky k zápočtům. Nic nového nenalézám. Pro jistotu, ale jdu přímo na stránky Katedry teorie práva a hledám termíny zápočtů. A objevuji v nejnovějších informacích další podrobné informace k lednovým státním zkouškách. Je zde hodně důležitá informace o tom, že se studenti musejí na státnice hlásit! (informace je také na stránkách Katedry právních dějin). Hm... zajímalo by mě, zda to má oporu ve studijním řádu FPR, jestli vůbec něco takového existuje. Kamarádi na FAV se ke státnicím přihlašovat nemusejí. Prostě přijdou v termínu uvedeném v seznamu a státnice absolvují. No, ale o co jde proč se nepřihlásit, když to jinak nejde. Tedy možná jde, nevím, nikde se tam nepíše, že studenti mají povinnost se přihlásit ke státním zkouškám, aby je mohli absolvovat.

Co mi pořád ale vrtá hlavou je to, jak se, prosím pěkně, mají studenti o takových důležitých věcech dozvědět? V informačním systému fakulty neexistuje jedna stránka, která by se třeba mohla jmenovat „Aktuální informace“, nebo jakkoliv jinak, ale hlavně by aktuální informace obsahovala. Je to tak nesrozumitelné a nepochopitelné?

Stačilo by udělat jednoduchý skript, který by aktuální informace ze všech stránek fakulty shromažďoval na jednom místě aniž by do toho musel kdokoli zasahovat (ani Petr Bezouška :-). Na hlavní stránku by stačilo dát odkaz “Aktuální informace“ a tam by všechny byly v podobě odkazů. Není to nic složitého.

Půjde to někdy na právnické fakultě v Plzni?

Přidávám náhledy na stránku, kde by prý měly být všechny aktuální informace ze všech kateder a náhled na stránku Katedry teorie práva, že tomu tak opět není.

Osobní rozvrh studenta i na právech v Plzni

Jak je to s osobním rozvrhem na Západočeské univerzitě? Existuje vůbec nějaký? Na právech mi o něm nikdy nikdo neřekl. Přesto existuje individuální rozvrh každého studenta. Najdete ho v informačním systému, aplikaci STAG, kterou provozuje ZČU. Bohužel právnická fakulta STAG bojkotuje. Jak si jinak vysvětlit to, že se rozvrh povinných předmětů ve STAGU objevil až první týden akademického roku, zatímco studenti jiných fakult ZČU jej měli přístupný již od srpna.

Rozvrhy zajímají současné i nové studenty každé vysoké školy. Není nic krásnějšího, než vymýšlet, na kterou přednášku nepůjdu, protože spát se dá lépe i doma nebo na koleji, nedej Bože, že bych mohl dělat místo přednášky třeba něco užitečnějšího, než poslouchání vyučujícího, který pouze čte své vlastní skripta znovu a znovu. Vždy mě jímá příjemný pocit při pohledu do vlastního rozvrhu, a to když si nad ním uvědomím, že do školy dneska vlastně nemusím :-)

Klasický rozvrh studenti právnické fakulty v Plzni naleznou na stránkách studijního oddělení. Háček je v tom, že jsou v něm zobrazeny nejen všechny povinné předměty, ale i všechny povinně volitelné. Aby toho nebylo málo, jsou do toho vepsány i všechny semináře všech 6 kruhů. Pro nováčky poznamenávám, že budete přiřazeni pouze do jednoho kruhu, dle abecedy. Tedy informací v rozvrhu na stránkách studijního oddělení je zhruba 6 až 7 více než student potřebuje. Jedinou cestou se zdá být vytištění rozvrhu a za pomocí barevných pastelek si označit vaše předměty a semináře. Sám jsem to tak dělal celý prvák. Ovšem existuje daleko jednodušší cesta, jak získat svůj individuální rozvrh, než je použití barevných pastelek. Na stránce studijního oddělení ani na jiných stránkách FPR se to, ale, jak jinak, nedozvíte.

STAG je celo-univerzitní informační systém, který má spousty užitečných funkcí a jednou z nich je zobrazování individuálního rozvrhu každého studenta ZČU. Stačí ve STAGU kliknout na tlačítko prohlížení, vybrat rozvrhy, a pak si svůj osobní rozvrh můžete zobrazit buď podle osobního čísla nebo podle příjmení. Jak takový rozvrh vypadá se můžete podívat na obrázku.



Výhodou rozvrhu je, kromě toho, že je rozvrh skutečně „váš“, také to, že je interaktivní, takže snadno zjistíte další informace o předmětech, vyučujících, rozdělení seminářů apod. Ale na neštěstí nezapomínejte, že jste na právnické fakultě a ta, jak jsem psal na začátku, STAG bojkotuje, takže ve STAGU nenajdete jména vyučujících konkrétních seminářů, i když u předmětů, které nevyučuje právnická fakulta je to samozřejmostí. Ostatně to je účel STAGU: „Být informačním systémem pro studenty“. No jo, ale rozhodli jste se studovat práva v Plzni, tak se připravte na nižší komfort než je na ZČU obvyklé. Pro porovnání přidávám rozvrh seminářů předmětu Teorie práva 3 vyučovaný FPR a Odborné angličtiny pro právníky 1, kterou vyučuje Centrum jazykové přípravy ZČU.

Rozpis seminářů předmětů TP 3 a AP1 ve STAGU.

Je RPSN klamáním spotřebitele? II. – Nižší RPSN znamená, že více zaplatíte!

Jak jsem psal ve svém prvním postu k tématu složitého výpočtu RPSN a jeho faktické nesrozumitelnosti pro běžného občana, dovolím si tvrdit, že i pro běžného vysokoškoláka, přidávám tentokrát konkrétní příklady půjček a nejasnosti k vypovídající hodnotě RPSN.

Vezměme následující příklad, který tvoří 2 otázky, na které si prosím odpovězte před pokračováním čtení.

1. Je podle vás výhodnější výše RPSN 40 % nebo RPSN 17 %?
2. Je výhodnější půjčit si 50 000,- Kč a vrátit 62 000,-Kč za jeden rok, nebo si půjčit 50 000,- Kč a zaplatit za 5 let 72 000,- Kč? Tedy za půjčení 50 000,- Kč zaplatit navíc 10 000,- Kč nebo 22 000,- Kč?

Odpověď na první otázku, si myslím, je jednoduchá, zvláště pokud jste někdy viděli nějakou reklamu na půjčení peněz, kde bývá uvedeno RPSN „již od...“ Tedy to evokuje, že čím nižší RPSN tím výhodnější půjčka. Já jsem si do nedávna myslil, že čím nižší RPSN tím zaplatím za půjčené peníze méně navíc. Omyl! Jak si ukážeme později, neplatí, že čím nižší RPSN tím zaplatíme méně peněz! Na příkladu na konci tohoto postu uvidíte, že nižší RPSN zde znamená, že za půjčku zaplatíte více.

Jak je to možné? Odpověď se skrývá v zodpovězení druhé otázky. Pokud ji blíže zkoumáte, možná tak jako mě, vám přijde, že není úplně jednoduché na ni odpovědět. Podle vlastního instinktu jsem se při odpovědi řídil tím, o kolik navíc za půjčku zaplatím. Tedy výhodnější mi přijde zaplatit navíc jen 10 000,- Kč oproti 22 000,- Kč za půjčení stejné částky. Doba 1 či 5 let u mě nehrála při rozdílu 12 000,- Kč velkou roli. Když jsem položil tyto otázky svým známým, všichni se rozhodovali stejně jako já, tedy:

1. Čím nižší RPSN tím lepší – méně zaplatím navíc.
2. Výhodnější je půjčka na jeden rok a zaplatit navíc „jen“ 12 000,- Kč než půjčka na 5 let a zaplatit navíc 22 000,- Kč.

Jaká je tedy skutečná výše RPSN a jak nám pomůže se rozhodnout, která z nabídek v otázce č. 2 je výhodnější? Podívejte se tedy na výpočet RPSN u příkladů se stejnou výší půjčky. Podívejte se o kolik více zaplatíte a co vám o výhodnosti této půjčky říká RPSN.

1. Příklad
půjčená částka je 50 000,- na 5 let, výše měsíční splátky je 1200,- Kč
celkově zaplatíte 72 000,- Kč
tedy 22 000,- Kč navíc
RPSN je 16,53 %

2. Příklad
půjčená částka je 50 000,- na 1 rok, výše měsíční splátky je 5 000,- Kč
celkově zaplatíte 60 000,- Kč
tedy 10 000,- Kč navíc
RPSN je 41,3 %

Oba příklady si můžete přepočítat například na kalkulačce České obchodní inspekce.

Vybrali by jste si stejný úvěr i pokud byste se řídili jen výší RPSN? Já tedy ne. Jak se tedy podle výše RPSN má spotřebitel snadno zorientovat a posoudit který úvěr je výhodnější? To je myslím dobrá otázka, na kterou odpověď není vůbec tak jednoduchá, jak by se zdálo při pohledu na RPSN ve výši 17 % a 41%. Nemohu se ubránit dojmu, že účel RPSN se minul účinkem.

Pokusím se napovědět v příštím, posledním postu k RPSN jak by se tedy k RPSN mělo přistupovat a jak k RPSN podle mého názoru přinejmenším 90% spotřebitelů nepřistupuje.