Odbor životního prostředí (ŽP) Magistrátu města Plzně se rozhodl, ve známé a
chráněné aleji Kilometrovka, pokácet 52 stromů, ze kterých část tvoří několik více než stoletých
lip. Ostatní kácené stromy tvoří hlavně
topoly černé a
akáty. Vesměs se jedná o staré stromy a podle vedoucího odboru ŽP Magistrátu, jsou „přestárlé nebo nemocné a silně nakažené dřevokaznými houbami“ a hlavě „ohrožují bezpečnost kolemjdoucích“. Magistrát musel před kácením zrušit ochranu těchto stromů, které tvoří takzvanou chráněnou památnou alej. Svoji argumentaci pro pokácení chráněných stromů Magistrát podložil odborným dendrologickým posudkem.
Druhý den poté, co začala najatá firma kácet první stromy, se k jedné stoleté lípě připoutal silným řetězem starší Plzeňan, který se stromy vyrůstal přes padesát let. Den předtím, když začalo kácení prvních stromů, šel na Magistrát jednat o kácení stromů s úředníky a chtěl také mluvit i s primátorem. Úředníci mu nepomohli a k primátorovi se nedostal, vyčerpal tak všechny legální prostředky, kterými by mohl kácení zastavit. Tedy se druhý den ráno, ještě než začali pracovníci firmy pokračovat v kácení dalších stromů, připoutal řetězem ke stoleté lípě, aby ji bránil svým tělem a nedovolil firmě strom pokácet. Po dvou hodinách hasiči za asistence policistů přeřízli řetěz, kterým byl Plzeňan přivázaný ke stromu a policie jej odvezla na služebnu podat vysvětlení.
Tolik fakta. Podívejme se, ale na celou věc pohledem dvou nejčtenějších plzeňských deníků. Tedy
regionální přílohy MF Dnes a
Plzeňského deníku. Posuďte sami.
MF Dnes napsala článek s názvem „Stromy bránil vlastním tělem“, kde výstižně popsala co se stalo, a jaké měl muž k takovému jednání důvody.

Plzeňský deník na titulní straně otiskl fotografii muže přivázaného ke stromu a doplnil ji vlastním senzačním komentářem. Již samotný název je bulvárním zkreslením jako „prase“: „Ekologický aktivista se přivázal ke stromu řetězem“. V celém popisku dále nazývá Plzeňský deník, staršího Plzeňana, aktivistou a ještě přidává výrok vedoucího odboru Magistrátu města Plzně o tom, že je aktivista „známou firmou“.

No co k tomu dodat? Snad jen vlastní komentář.
Jeden plzeňský občan, který jako malý trávil volný čas v krásné, dnes už památkově chráněné, aleji plné stromů, a má tedy k ní úplně jiný vztah než může redakce Plzeňského deníku pochopit, prostě nesouhlasil s bezhlavým postupem Magistrátu při „obnově“ stoletých stromů v aleji, kde stromy nikomu nepřekáží, natož aby někoho ohrožovali. Takový postup, kácení starých stromů, je v Plzni běžný a argumenty zůstávají celá léta stejné: „strom nebezpečný pro své okolí“. Tuhle, na první pohled zkratku si můžu dovolit. Na rozdíl od nešťastného Plzeňana, jsem s plzeňským Magistrátem a odbory ŽP jednotlivých městských obvodů svedl několik desítek bitev kvůli zbytečnému kácení stromů po celé Plzni. A to jako skutečný ekologický aktivista sdružení
Děti Země. Proto dobře rozumím pocitu beznaděje, když plzeňští úředníci nechávají kácet stromy, které by mohly ještě několik let (někdy i desítek) růst a přispívat k lepšímu prostředí v automobily dusivé Plzni. Za to, že někdo s takovým bezhlavým jednáním Magistrátu nesouhlasí, třeba právě proto, že konkrétní stromy jsou „součástí“ jeho života, nebo má, na rozdíl od plzeňských úředníků, staré stromy rád, nemusí být v Plzeňském deníku hned označován za „ekologického aktivistu“, „aktivistu“ a „známou firmu“ a člověka podezřelého ze spáchání hned dvou přestupků. Tedy slovní spojení, která navozují pocit, že takový člověk není úplně normální, možná recidivista a dost možná i magor.