Nová publikace FPR?: Vznik a historie právnické fakulty v Plzni – prvních 15 let

Příští rok bude právnické fakultě ZČU v Plzni již 15 let. Tedy dětský věk má fakulta za sebou a vstupuje do pokročilé puberty. Jak to tedy na právnické fakultě v Plzni během oněch 15 let vypadalo. Jak vlastně vznikla, kdo stál u zrodu, kdo jsou první asistenti, kde probíhala výuka, jaké byly první vyučované předměty?

Spousty takových a dalších otázek, které se v souvislosti s 15 lety naší fakulty nabízejí, není vůbec jednoduché zodpovědět. Když se mě na to ptají přátelé, tak se chvíli vykrucuji a snažím se získat čas, abych si jako Plzeňák vzpomněl, kdy, jak a kde vznikala právnická fakulta. Nakonec vždycky zjistím, ač si přijdu poměrně informován třeba z diskusí z vyučujícími, že o historii naší právnické fakulty nevím téměř nic. Když se to pokusím shrnout, tak jsem na internetu našel kdy byla fakulta založena a vybavuji si některé další útržky o její historii pouze z rozhovorů s některými vyučujícími. Třeba, že první vyučování probíhalo v kulturním domě Jas na Slovanech, jedinou budovou FPR byla v Plzni budova PD. Že z počátku se do doktorandských programů přijímal téměř každý, kdo jen projevil zájem. Také jsem se dozvěděl, že vznik naší fakulty byl z části i shodou náhod a příznivé situace, a že o rok později by fakulta pravděpodobně, v tak tradičně průmyslovém městě, jakým Plzeň posledních 80 let byla, již nevznikla. To jsou všechno jen útržky, z krátké historie 15 let právnické fakulty v Plzni.

Ale teď k tomu, proč tento post vlastně píšu. Myslím si, že patnáctileté výročí založení naší fakulty je nejlepší příležitostí k vydání publikace o vzniku a historii fakulty od jejího založení v roce 1993 až do dnešních dní. O naší fakultě totiž neexistuje žádná kniha, která by popisovala její vznik a historii. Je to v celku pochopitelné, pro fakultu pubertálního věku ;-), ale 15 let už je přeci něco. Je to úspěch všech, kteří se na vzniku a chodu fakulty podíleli a podílejí. Zejména pedagogů, studentů, města Plzně, ZČU, absolventů, práva a vysokého školství v Čechách vůbec. Navíc takováto publikace nám velmi chybí. Historie je součástí portfolia, které fakulta uchazečům, studentům, absolventům a pedagogům nabízí. Zkuste si sami něco o historii naší fakulty dohledat. Zjistíte, že to není vůbec jednoduché, protože žádné zdroje de facto neexistují a musíte se spoléhat na vyprávění „služebně starších“.

Co by, podle mě, v knize „Vznik a historie právnické fakulty v Plzni – prvních 15 let“ nemělo chybět?

Historie – jednoznačně vznik, data, osoby které se na vzniku podílely, rozhovory s těmi, kteří fakultu zakládali a prosazovali, historické milníky...

Lidé – první vyučující, děkani, proděkani, vedoucí kateder, první absolventi, první doktorandi, rozhovory se známými osobnostmi, kteří na naší fakultě studovali, současní vyučující a studenti, úspěšní absolventi...

Úspěchy – informace o vědecké a publikační činnosti fakulty...

Data, počty, statistiky, grafy, tabulky – počty absolventů, jejich jmenný seznam, seznamy vyučovaných předmětů v jednotlivých letech, seznam vyučujících, výše rozpočtu v jednotlivých letech, vývoj počtu studentů a vyučujících, počty zahraničních stáží...

Studentský život - první časopis studentů FPR v Plzni, spolek Juristic, Nečtiny...

Diskutabilní věci v historii fakulty – výjimka k přijetí J. Rumla, odmítání zkoušek nezávislých na fakultě (Scio)...

Jak se k této výzvě naše fakulta postaví? Mám pozitivní zprávu. Prvním příznivcem této myšlenky je, jak jinak :-), JUDr. Petr Bezouška. Aby ale výsledná publikace nebyla jen nudným, teď mi prosím odpusťte ten termín, „poplácáváním se po zádech“ bez hlubšího záběru, důležitých dat a nadhledu, myslím, že je třeba dostatečně věnovat pozornost přípravě a celé koncepci takové knihy. Vybavuji si nudná skripta, která v druhé polovině devadesátých let vydávala ZČU a ze, kterých se nedal číst ani úvod. Tuším, že jedna taková skripta se dokonce jmenovala Informace o studium na ZČU. Výhodou FPR je, že publikace od lidí působících na naší fakultě se většinou dají číst velmi dobře a jsou srozumitelné a přístupné i širší veřejnosti. Aby ale nevznikla kniha, kterou by například uchazeč o studium či student prvního ročníku po prvních třech stránkách odložil, protože by byla nečitelná a nebo v ní nebylo dostatek informací, je podle mě důležité aby se do její tvorby zapojilo co nejvíce lidí z co nejvíce skupin, pro které bude určena a kterých se dotýká. Co tím myslím. Bylo by jistě škoda, pokud by taková kniha vznikla jen v sekretariátech jednotlivých kateder a pak ji třeba chyběl nadhled. Cílem by podle mého názoru měla být kniha, kterou si rádi přečtou jak zájemci o studium na naší fakultě, tak vyučující a studenti a to bývalí i současní, tak i veřejnost.

Věřím, že vedení fakulty rádo uvítá tuto iniciativu a dá příležitost také současným studentům, aby přispěli svými nápady k její realizaci. Takže neváhejte a pokud máte nějaké nápady, co by v knize „Vznik a historie právnické fakulty v Plzni – prvních 15 let“ určitě nemělo chybět, napište je do diskuse, nebo se mi ozvěte a zapojte se do přípravy.

Jak se dělá propaganda v celosvětových médiích, příklad války v Iráku

Nevěřte médiím. Pokud to jde ověřujte si zprávy které čtete, jinak totiž budete ovládáni samotnými médii, PR agenturami, vládou a nadnárodními společnostmi. Je to taková méně zjevná forma Velkého Bratra. O to je nebezpečnější. Formuje názory společnosti víc než vzdělávací systém a vlastní rozum.

Pokud vám přijde výše uvedené jako projev nějakého schizofrenika a hledače konspiračních teorií, tak vás následující řádky vyvedou z omylu. Pokud ne, tak vám přeji pěkný naivní život.

Na jaře v roce 2003, když vojáci koalice v Iráku dobývali Bagdád, sledoval jsem v přímém přenosu na CNN jak koaliční vojáci strhávali sochu Saddáma Husajna v centru Bagdádu. CNN tehdy měla vykázané vlastní reportéry z Bagdádu a tak přímý přenos pro CNN komentoval shodou okolností novinář ČT Michal Kubal. Jedná se o památné záběry, kdy američtí vojáci strhnou sochu Saddáma Husajna a prostí Iráčané botami bijí do obličeje sochu Saddáma Husajna. Tento zvyk bití botami do hlavy je v Iráku pro toho, kdo botami dostává, symbolem největší potupy. Mám tyto záběry vryté do paměti a vždycky s nimi se mi vybaví silný pocit zadostiučinění z pádu režimu Saddáma Husajna a radosti obyčejných Iráčanů. Jenže tyto záběry byly pouze válečnou propagandou koaličních sil! Před rokem jsem o tom viděl film Obraz nepřítele na festivalu Jeden svět. Slavící Iráčané ve skutečnosti byli nahnaní novináři a američtí vojáci. Obrněný transportér, který sochu strhával, se pak hned zas vrátil na okraj města, protože američtí vojáci Bagdád v té době vůbec neměli obsazený a byli pouze na jeho okraji. Ostatně porovnejte obě videa níže. Jedno je z americké televizní stanice FOX News a druhé jsou pohledy jiných kamer na skutečné Iráčany.

Česká televize záběry strhávání sochy používá ve svém zpravodajství dodnes a šíří tuto propagandu dál. Pro mě to byla veliká lekce a zklamání nad „havlovským“ pohledem na svět, který je rozdělen na dobré a zlé. Takový svět není. I když z českých mainstreamových médií se to nikdy nedozvíte.

Poskytování internetových služeb O2 je více než měsíc v technickém rozkladu

Protokol odchozí pošty smtp O2 je už přes měsíc nepoužitelný, nedoručuje vaše e-maily a nedá vám to vědět. Když už váš e-mail doručí, tak s velkým zpožděním v řádu desítek minut nebo i dnů. Technická podpora O2, neinformuje zákazníky o poruše, neví jaký je rozsah závady, kdy bude opravena, a pokud opravena bude, tak to zákazníkům O2 nedá vědět.

O těchto problémech jsem na blogu už informoval ve svých postech:

Jak si O2 neváží zákazníků: Nedoručuje jejich e-maily a nedá jim to vědět!
Jak reklamovat služby O2? Není to snadné!

Ovšem problémy smtp O2 nekončí, naopak přibývají.

Před pár dny jsem známým posílal přes poštovního klienta Thunderbird pozvánku na silvestrovskou párty. Bohužel používám připojení od společnosti O2 a tedy jako odchozí smtp protokol od O2. Odeslal jsem svým přátelům a známým pozvánku a abych dále nešířil adresy těch kteří si to nepřejí, použil jsem u formu skryté kopie. U odesílání e-mailů pomocí skryté kopie je problém, že se vám v uložené poště programu Thunderbird nezobrazí komu jste e-mail odeslal. To vše jsem věděl

Radoval jsem se, když mi hned vzápětí psal kamarád, že děkuje, ale už má něco jiného. Hurá, e-mail tedy prošel skrze hluboké bahno smtp O2. Za další 3 hodiny mi napsala kamarádka, že také děkuje, že už něco má. Nevadí, hostů bude i tak dost, říkám si. Jenže druhý den ráno jsem ve své e-mailové schránce našel oznámení o nedoručení e-mailu od smtp O2. No to si dělají legraci, říkám si, vždyť e-mail už bezesporu obdrželi oni dva mí známí! Určitě je to nějaká blbost. Trošku mě mrazilo, že e-mail o nedoručení zprávy, i když přišel až druhý den, měl stejné datum i čas jako pozvánka, když jsem ji odesílal. Ne, nesmím být skeptik, přeci to skrz smtp O2 muselo projít. Mám přeci zpětnou vazbu od dvou přátel. Tímto jsem rozptýlil mé obavy.



Včera jsem potkal v hospodě své další dvě známé, kterým jsem e-mail také posílal a tak jsem se jich zeptal zda dorazí na oslavu. Jedna že prý snad jo, ale druhá mi říká, že o ničem neví, že žádný e-mail nedostal. Cože? Jak je možné že by přišel jedné a druhé ne, když jsem ho rozesílal naráz všem. No možná jsem omylem její adresu nepřipojil, ale to se mi zdálo divné, zrovna u ní jsem si byl jist že ano. Ok, pošlu jí pozvánku znovu, nevadí. Jenže dneska mi píše bratr, že pozvánku na oslavu také nedostal, o čem to prý mluvím. No tak to už je moc, říkám si a otevírám zprávu o nedoručení e-mailu a proklínám O2. Prostě O2 při hromadném rozesílání e-mailu propustil skrze smtp e-mail jen na některé adresy a na některé ne. Navíc, ale zpráva o nedoručení e-mailu přišla s půldenním zpožděním a není v ní uvedeno na které adresy e-mail nebyl doručen. Prostě na některé ano a na některé ne.

Přidávám perličku, která zákazníky O2 nepřekvapí. Před půl hodinou jsem bratrovi poslal pozvánku znovu, ještě nedorazila. Prostě neprolezla skrz smtp protokol O2. O2 je prostě v technickém rozkladu.

Mé pocity ze služeb a technické podpory O2 bych na závěr shrnul slovy klasika:

„Asi už se mi vážně splaší kladiva!!!!“

Jak reklamovat služby O2? Není to snadné!

Ještě jsem se nedostal ke slíbené reklamaci služeb O2, která pořád zdržuje e-maily svých zákazníků přes odesílací smtp protokol O2. Zatím tedy alespoň post o tom, jak a kde reklamaci na služby společnosti O2 podat. Není to totiž úplně snadné.

Před dvěma dny odcházely e-maily s půlhodinovým zpožděním přes smtp O2, o proti několika nano sekundám při odesílání e-mailu on line s vynecháním vašeho poštovního klienta. Byl jsem v opravdu hloupé situaci, když mě ředitelka telefonem několikrát urgovala a já dokola opakoval, že jsem e-mail odeslal před x minutami. Ano, já e-mail skutečně odeslal, jenže O2 jej zadrželo na víc než půl hodiny. Neslýchané, že?!

Alespoň prozatím přikládám adresu reklamačního oddělení společnosti O2. Upozorňuj, že všechny reklamace na služby společnosti O2 musejí být podány písemně, což si myslím je zjevný taktický tah společnosti o2, pro snížení počtu reklamací. Písemná forma mě osobně také zatím brání, reklamaci na nedoručování e-mailů O2 podat. Nemám na to dostatek času. Věřím, že o vánočních svátcích se ale k tomu dostanu. Byla by škoda to nechat plavat ;-)

Zatím tedy kontaktní adresa pro vyřizování reklamací u společnosti O2.

Reklamační odělení O2:
Telefonica O2 Czech Republic, a.s.
Centrum péče o zákazníka
P.O. Box 164
130 11 Praha 3

Je člověk, který se přiváže ke stromu, aby tak protestoval proti jeho pokácení, magor?

Na tuhle otázku mě přivedl aktuální příběh, který se v minulých dnech odehrál v Plzni. O co šlo.

Odbor životního prostředí (ŽP) Magistrátu města Plzně se rozhodl, ve známé a chráněné aleji Kilometrovka, pokácet 52 stromů, ze kterých část tvoří několik více než stoletých lip. Ostatní kácené stromy tvoří hlavně topoly černé a akáty. Vesměs se jedná o staré stromy a podle vedoucího odboru ŽP Magistrátu, jsou „přestárlé nebo nemocné a silně nakažené dřevokaznými houbami“ a hlavě „ohrožují bezpečnost kolemjdoucích“. Magistrát musel před kácením zrušit ochranu těchto stromů, které tvoří takzvanou chráněnou památnou alej. Svoji argumentaci pro pokácení chráněných stromů Magistrát podložil odborným dendrologickým posudkem.

Druhý den poté, co začala najatá firma kácet první stromy, se k jedné stoleté lípě připoutal silným řetězem starší Plzeňan, který se stromy vyrůstal přes padesát let. Den předtím, když začalo kácení prvních stromů, šel na Magistrát jednat o kácení stromů s úředníky a chtěl také mluvit i s primátorem. Úředníci mu nepomohli a k primátorovi se nedostal, vyčerpal tak všechny legální prostředky, kterými by mohl kácení zastavit. Tedy se druhý den ráno, ještě než začali pracovníci firmy pokračovat v kácení dalších stromů, připoutal řetězem ke stoleté lípě, aby ji bránil svým tělem a nedovolil firmě strom pokácet. Po dvou hodinách hasiči za asistence policistů přeřízli řetěz, kterým byl Plzeňan přivázaný ke stromu a policie jej odvezla na služebnu podat vysvětlení.

Tolik fakta. Podívejme se, ale na celou věc pohledem dvou nejčtenějších plzeňských deníků. Tedy regionální přílohy MF Dnes a Plzeňského deníku. Posuďte sami.

MF Dnes napsala článek s názvem „Stromy bránil vlastním tělem“, kde výstižně popsala co se stalo, a jaké měl muž k takovému jednání důvody.



Plzeňský deník na titulní straně otiskl fotografii muže přivázaného ke stromu a doplnil ji vlastním senzačním komentářem. Již samotný název je bulvárním zkreslením jako „prase“: „Ekologický aktivista se přivázal ke stromu řetězem“. V celém popisku dále nazývá Plzeňský deník, staršího Plzeňana, aktivistou a ještě přidává výrok vedoucího odboru Magistrátu města Plzně o tom, že je aktivista „známou firmou“.



No co k tomu dodat? Snad jen vlastní komentář.

Jeden plzeňský občan, který jako malý trávil volný čas v krásné, dnes už památkově chráněné, aleji plné stromů, a má tedy k ní úplně jiný vztah než může redakce Plzeňského deníku pochopit, prostě nesouhlasil s bezhlavým postupem Magistrátu při „obnově“ stoletých stromů v aleji, kde stromy nikomu nepřekáží, natož aby někoho ohrožovali. Takový postup, kácení starých stromů, je v Plzni běžný a argumenty zůstávají celá léta stejné: „strom nebezpečný pro své okolí“. Tuhle, na první pohled zkratku si můžu dovolit. Na rozdíl od nešťastného Plzeňana, jsem s plzeňským Magistrátem a odbory ŽP jednotlivých městských obvodů svedl několik desítek bitev kvůli zbytečnému kácení stromů po celé Plzni. A to jako skutečný ekologický aktivista sdružení Děti Země. Proto dobře rozumím pocitu beznaděje, když plzeňští úředníci nechávají kácet stromy, které by mohly ještě několik let (někdy i desítek) růst a přispívat k lepšímu prostředí v automobily dusivé Plzni. Za to, že někdo s takovým bezhlavým jednáním Magistrátu nesouhlasí, třeba právě proto, že konkrétní stromy jsou „součástí“ jeho života, nebo má, na rozdíl od plzeňských úředníků, staré stromy rád, nemusí být v Plzeňském deníku hned označován za „ekologického aktivistu“, „aktivistu“ a „známou firmu“ a člověka podezřelého ze spáchání hned dvou přestupků. Tedy slovní spojení, která navozují pocit, že takový člověk není úplně normální, možná recidivista a dost možná i magor.

FPR opět nejde web. Bude to někdy právnická fakulta v Plzni řešit?

Trávím pěknou pracovní neděli v Nečtinech nad operačními plány na rok 2008. Celý den plánování a zítra další. Je sice neděle, ale jindy se pracovní tým naší organizace nemohl sejít. Zítra večer, až přijedu z operačních plánů, mě čeká schůzka sdružení Help-me, které pomáhá plzeňským vozíčkářům. V úterý mě čeká zápočet z TNH 2 a ve středu z ČD 2. Ve středu hned po zápočtu jedu na seminář "Diskrimnace příslušníků romské menšiny v ČR?" do Brna, kde budu až do pátku. Pěkně nabitý týden. Dnes jsme končili v osm večer a začínali jsme ráno v 10. Mám toho dost jen co je pravda. Zítra je start v 8:30 a konec v 15:30. Přemýšlím, že se nestihnu naučit na první termíny zápočtů a říkám si, že půjdu až na druhé termíny. Měly by být ještě před Vánoci, takže budu mít dost času na přípravu na lednové státní zkoušky. Na stránkách právnické fakulty byly vypsány termíny zápočtů, tak šup hned tam, abych si přeorganizoval diář. No jo, ale stránky FPR opět nejdou! Po kolikáté už? (pro skeptiky podotýkám, že stránky ZČU fungují)

Jak mám zjistit termíny zápočtů, které visí na stránkách katedry právních dějin a katedry ekonomie, když stránky nefungují? Řeší to někdo? Proč tak často stránky nefungují? O výpadcích stránek FPR jsem zde psal před necelým měsícem. Je vidět nic se nezměnilo. Co s tím fakulta udělá?

Přihlášení na státnice pro druhý ročník FPR v Plzni?

Podívejte se na následující informace o státních souborných zkouškách pro druhý ročník právnické fakulty v Plzni. Musejí se tedy studenti druhého ročníku přihlašovat, nebo ne? Platí to jen pro studenty uvedené v bodě 2?

Informace o přihlašování na první státní soubornou zkoušku na FPR v Plzni

Čert aby se v tom vyznal!