Bez komentáře - Zápis z akdemického senátu FPR

Některé věci se komentují sami! Tento sarkastický bonmot přesně sedí na zápis z jednání z akademického senátu FPR ze dne 19. listopadu 2008. Body 2 až 12 předložili zástupci studentů - členové studentské kurie ASFPR. Perličkou v zápise je má údajné přítomnost na zasedání, ač jsem tou dobou již několik dní ležel v nemocnici po operaci apendixu.

Ehm... jak, že to bylo s těmi podklady pro hodnocení vysokých škol? a pro akreditační komisi....? Zatleská Jan Tleskač? A Vy?



Tady je kompletní zápis ze zasedání AS FPR:

Akademický senát Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni

Zápis ze 3. zasedání ze dne 19. listopadu 2008 konaného od 16:00 v zasedací místnosti děkanátu FPR

Přítomno: 14 členů AS FPR ZČU
Omluveno: 4 členové AS FPR ZČU
Po celou dobu jednání pléna byl AS FPR ZČU usnášení schopný.

Program:
1. zahájení
2. mimořádné prospěchové stipendium
3. fungování studijního oddělení FPR ZČU
4. studium v zahraničí
5. rozvrh
6. webové stránky FPR ZČU
7. informace o vyučujících
8. počítačová učebna v budově PC
9. informovanost studentů
10. webové stránky SK AS FPR ZČU
11. projekt koordinátorů
12. odpadkové koše v budově PC
13. různé

1. zahájení jednání AS FPR ZČU
Jednání pléna AS FPR ZČU zahájil jeho předseda D. Telecký. Uvítal přítomné a seznámil je s programem jednání, který byl sestaven na základě podkladů dodaných SK AS FPR ZČU.

2. mimořádné prospěchové stipendium
Děkan J. Zachariáš informoval o možnostech prospěchového stipendia za akademický rok 2007/2008, které by mohlo být vyplaceno v prosinci 2008. Kriteria pro udělení stipendia se odvíjejí od toho, kolik prostředků zbývá v daném fondu. V současnosti by bylo možno použít cca 1 mil. Kč, což by například při předpokládaném stipendiu ve výši Kč10000,-- umožnilo udělit ho 95 studentům, kteří dosáhli průměrného prospěchu do 1,25. Stipendium se bude týkat pouze těch, kteří uzavřeli daný akademický rok v čas. Na udělování řádných stipendií nejsou v současné době prostředky. Proto také, jak na dotaz SK informovala tajemnice fakulty D. Bárková, není možno vyplácet stipendia měsíčně. Diskutována byla otázka, zda by nemělo být stipendium přidělováno v rámci jednotlivých ročníků, neboť jsou různě náročné. Proti tomu bylo argumentováno tím, že každý projde všechny ročníky. Na závěr bylo dohodnuto, že se SK do 14 dní vyjádří, zda souhlasí s navrhovaným systémem přidělování mimořádného prospěchového stipendia, nebo navrhne systém jiný, včetně kritérií pro diferenciaci stipendií. Systém, který bude přijat v tomto roce, stejně tak jako stanovená částky, by se v ideálním případě, pokud se nezmění legislativa, mohl užívat cca tři roky.

3. fungování studijního oddělení FPR ZČU
Podle SK jsou současné úřední hodiny nedostačující a za nevyhovující bylo označeno i rozdělení úředních hodin podle ročníků. Navrhuje proto jednotné úřední hodiny pro všechny ročníky ve dnech pondělí, středa a čtvrtek (9.00-11.00 a 13.00-15.00) a provedení synchronizace pokladních hodin s úředními hodinami SO.
V bohaté diskusi předseda AS D. Telecký připomněl, že navrhovaná situace byla výchozím stavem před asi šesti lety, který byl jako nevyhovující na základě žádostí studentů a tehdejší SK změněn. Současně na základě provedeného šetření na SO upozornil, že problém přetíženosti úředních hodin je z velké části způsoben tím, že řada studentů nemá včas splněny studijní povinnosti, přičemž jejich počet v poslední době roste. Stejně tak dochází velmi často ke změnám v zapsaných volitelných předmětech. Studenti tuto svou situaci řeší na SO mimo termíny řádných zápisů, což výrazně zdržuje chod SO zejména v kritických obdobích na počátku semestru. Jedná se tedy v podstatě o problém vzniklý nedisciplinovaností studentů. Situaci je možno řešit buď zpřísněním podmínek pro studium (nastavení přísnějších sankcí pro nedodržení lhůt) nebo personálním navýšením, na které však nejsou finanční prostředky. Senátor P. Prunner konstatoval, že pokud by zahlcení SO bylo řešeno tak, že by jeden ročník mělo na starosti více pracovníků, vznikl by problém s přehledností a tokem informací, což by způsobilo zvýšení pravděpodobnosti chybovosti. Pokud jde o případné brigádníky, jejich využití není možné vzhledem k bezpečnosti, ochranně údajů a přenosu odpovědnosti. Připomněl také, že když budeme více striktní, staneme se neosobními. Senátorka A. Outlá upozornila na to, že jde možná jen o problém přetížení v kritických obdobích roku (začátek semestru). Jak společně s V. Knollem zjistila, dnes na SO nebyl takřka žádný student.
Členové SK upozornili na problém studentů s individuálním studijním plánem, pro které jsou stávající úřední hodiny často problematické, přičemž žádali o případné přidání jedné hodiny některý den v podvečer. V této souvislosti pak bylo upozorněno, že to je otázka organizace práce s tím, že to je, jak upozornil P. Prunner, problém preferencí a otázka většin. Senátoři O. Kunz a A. Outlá současně připomněli, že by se mělo provést prověření nutností schvalování individuálních studijních plánů.
Předseda AS D. Telecký konstatoval, že by SK měla na základě v diskusi poskytnutých informací podat nový návrh ohledně řešení problému úředních hodin SO.
AS na závěr vyslovilo souhlas s návrhem senátora O. Kunze, že by vedení FPR mělo předložit AS návrh, jak hodlá vzniklou situaci řešit. Měla by se nově upravit pravidla pro prodlužování plnění studijních povinností, což by mělo vést ke zvýšení discipliny studentů a tedy i k uvolnění návalu na SO v úředních hodinách.

4. studium v zahraničí
Na dotaz SK, zda by nebylo možno zveřejnit seznam předmětů, které budou po příjezdu ze zahraničního pobytu studentovi na 100 % uznány reagoval proděkan pověřený řízením zahraničních styků K. Klíma. Předměty, které budou studentovi uznány jsou specifikovány ve studijní smlouvě (Learning Agreement), kterou uzavírá ZČU s hostitelskou VŠ, přičemž smlouva je v tomto ohledu konkretizována až po výběru předmětů studentem. Studenti se mohou spojit s proděkanem K. Klímou, který jim doporučuje, které předměty si mají vybrat, přičemž předměty by měly být voleny tak, aby se blížily našim volitelným předmětům, za které pak mohou být uznány. Navrhovaný seznam není možno vytvořit dopředu mj. vzhledem k velkému počtu předmětů nabízených partnerskými VŠ. Jediný povinný předmět, který se 100 % uznává, je dvousemestrové PEU absolvované v zemi EU. Senátorka T. Čeplová se dotazovala kolik bylo žadatelů na program free movers a kolik studentů vyjelo. K. Klíma uvedl, že dohoda byla na Kč100000,- při rozložení 3 x 3 měsíce, následně se pak podařilo sehnat finance ještě na další 3 výjezdy. Nedá se dopředu plánovat, obvykle vyjíždí 3 až 6 studentů, cílovou destinaci si přitom většinou hledají sami.

5. rozvrh
Členové SK protestovaly proti tomu, že se přednášky povinných předmětů kryjí s povinně volitelnými předměty, konkrétně 2. ročník – LS, pondělí – TNH3 s právní etikou; 3. ročník – ZS, středa – PO2 se strukturálními fondy; 4. ročník – ZS, pondělí – MPS s hypotečními úvěry, středa – PEU s úvodem do převodu kontroly nad společnostmi, OP2 s legal changes in hungary and czech republic; 4. ročník – LS, pondělí – MPS2 s hypotečními úvěry a internetovým a počítačovým právem, úterý – FP1 se soudním lékařstvím.
V následující diskusi bylo senátory V. Knollem, P. Prunnerem a D. Teleckým upozorněno na to, že v současné době je na FPR akreditováno cca 90 až 100 povinně volitelných předmětů a valná většina z nich je také rozvrhována. Je proto naopak úspěchem rozvrhářů FPR (J. Psutka, F. Tomeš), že dochází pouze k těmto několika málo kolizím. Předměty si je možno zapsat většinou bez omezení ročníku, tudíž je student může absolvovat v těch semestrech, kdy se mu nekryjí. Rozvrh je sestavován s maximální snahou o to, aby ke kolizím nedošlo, ale nelze tomu zcela zabránit. Je s tím spojena řada problémů – překrývání ročníků, požadavky vyučujících, omezená prostorová kapacita spojená s přetížením některých dní a časů, snaha o soustředění výuky do budov v centru města a do „přátelských“ časů (tj. vyhnout se brzkému ránu, pozdnímu večeru) atd.

6. webové stránky FPR ZČU
SK upozornila na nesoulad obsahu Juristicu a oficiálních stránek FPR, přičemž vznesla požadavek, aby bylo vše pod hlavičkou FPR. Je vhodné mít všechny informace na jednom místě.
Předseda AS D. Telecký přítomné stručně seznámil s důvody, pro které existuje tato podvojnost, kdy FPR nevyhovuje systém nabízený CIV a proto byla zvolena vlastní cesta tvorby stránek prostřednictvím spolku Juristic. Server je umístěn v budově PC. Přítomným předsedou spolku Juristic P. Bezouškou bylo následně upozornění SK odmítnuto s tím, že uvedené webové stránky jsou obsahově takřka shodné. Jedinou výjimkou jsou vyhlášky DEK a zápisy AS FPR, v jejichž případě se však z webu FPR odkazuje na plzeňský Juristic. Nebrání se změnám, je možno doplňovat informace dle potřeb, stačí se na něj obrátit. Pokud jde o vkládání informací, připomněl také, že přístup do stránek mají referentky jednotlivých kateder.

7. informace o vyučujících
Členy SK byl vznesen požadavek, aby u byly jednotlivých vyučujících poskytnuty informace o jejich osobě a publikační činnosti a současně také povinně zveřejněn jejich e-mail, telefonní kontakt a termín konzultačních hodin.
V diskusi bylo konstatováno, že poskytování spojení na vyučujících a dalších informací o nich je věcí kateder. Ve většině případů jsou tyto informace zveřejněny na jejich webových stránkách. Tam kde tomu tak není by měla být zjednána náprava. Senátoři O. Kunz a A. Outlá upozornili na to, že vyučující nejsou povinni poskytovat osobní spojení (mobilní telefony, osobní e-maily). S tím byl vysloven souhlas, přičemž byla vyjádřena shoda v tom, že spojením se rozumí e-maily ZČU a telefony do kanceláří.
Pokud jde o zveřejňování informací o osobách vyučujících, bylo řečeno, že je do velké míry věcí jednotlivých vyučujících. Jejich publikační činnost spojená se ZČU je pak uváděna v rámci patřičného systému UK ZČU. Host P. Bezouška přítomným připomněl, že v rámci webových stránek FPR od podzimu rozjíždí projekt zveřejňování osobních informací, přehledu všech publikací a hlavních oblastí vědecké činnosti, který je z počátku zaměřen na mladší pracovníky FPR.

8. počítačová učebna v budově PC
Členy SK bylo upozorněno, že se tato učebna používá jen při výuce povinně volitelných předmětů souvisejících s výpočetní technikou. Navrhli, aby učebnu mohli využívat všichni studenti během svého volného času na základě JIS karty.
V diskusi bylo upozorněno na bezpečnosti majetku, přičemž SK byla odkázána na jednání s CIV.

9. informovanost studentů
Členové SK vznesli žádost, aby byly v celofakultních záležitostech posílány informace pomocí hromadných e-mailů a aby bylo vždy oznámeno, že výuka odpadá na internetu, nikoli na dveřích učebny, kde má výuka probíhat.
Během diskuse bylo konstatováno, že možnost rozesílání hromadných e-mailů je limitována nastavením bezpečnostních pravidel v rámci sítě ZČU (mj. nebezpečí spamu). Pokud jde o zveřejňování informací o změnách ve výuce, je to věcí kateder. Senátor
O. Kunz vznesl požadavek, se kterým přítomní vyslovili souhlas, aby významné fakultní akce byly zveřejňovány s dlouhodobým předstihem, minimálně měsíc dopředu, přičemž upozornil, že by se neměla opakovat situace s oslavou 15. výročí FPR, kdy byly pozvánky rozesílány až týden před konáním akce.
V této souvislosti bylo také konstatováno, že materiály pro jednání AS FPR by měly být předkládány jeho předsednictvu cca 14 dní před zasedáním pléna.

10. webové stránky SK AS FPR ZČU
SK informovala upozornila ostatní členy AS FPR o existenci svých webových stránek, které jsou umístěny na adrese www.skfpr.webnode.cz.

11. projekt koordinátorů
Členy SK byl předložen návrh na zřízení všeobecné přednášky pro nově přijaté studenty (srpen/září – 1. polovina září) a o zakomponování nepovinné každotýdenní přednášky pro studenty 1. ročníků do rozvrhu (středa 5.–6. hodina, tj. 11.10-12.50 hod.) s následujícími tématy:
č. Téma
1. Všeobecné informace; IS STAG-portál; sociální a ubytovací stipendium; zapisování cizích jazyků, tělocviku
2. Koleje a menzy
3. Zapisování na zkoušky, zkouškové období
4. Zahraniční studium
5. Akademický senát; knihovny
6. Studentské organizace působící na ZČU
7. Certifikované studijní programy; hodnocení kvality výuky
8. Předzápis pro následující akademický rok; události spojené s ukončením akademického roku
9. Individuální dotazy
V diskusi bylo upozorněno na pravděpodobnou nereálnost vybrané časové alokace s tím, že by bylo mj. vhodné zjistit, kdy 1. ročník nemá žádnou výuku. Předseda AS D. Telecký upozornil, že to je i problém peněz, kdy by FPR muselo platit na základě židlohodin a dalších ukazatelů. Členové SK však prohlásili, že místnost jsou schopni domluvit s REK tak, aby se za ni nemuselo platit, a jsou také přednášky schopni zajistit personálně, mj. prostřednictvím pracovníků patřičných odborů REK. Následně byla SK odkázána na rozvrháře, aby s nimi domluvila možnosti blokování místností a evidence této akce jako akce rozvrhové.

12. odpadkové koše v budově PC
SK navrhovala, aby byly v budově PC umístěny odpadkové koše na tříděný odpad. Po krátké diskusi ve které bylo hromadně kritizováno nerespektování stávajících odpadkových košů bylo konstatováno, aby v této věci jednali členové SK s patřičným odborem REK, který má na starosti správu budov a jejich provoz.

13. různé…
Senátorka A. Outlá požádala členy SK o zpětnou vazbu a o účast studentů na akcích jako jsou moot court, simulovaná soudní jednání atd.

Následně bylo jednání pléna AS FPR ZČU jeho předsedou ukončeno.

Plzeň 28. 11. 2008
Zapsal JUDr. Vilém Knoll, Ph.D.
tajemník AS FPR ZČU v Plzni


PREZENČNÍ LISTINA AS FPR ZČU ZE DNE 19. listopadu 2008

Tereza Čeplová SK Přítomna
JUDr. Václav Henych KSP přítomen
JUDr. Jan Kavka KPO omluven
JUDr. Vilém Knoll, Ph.D. KPD přítomen
JUDr. Květoslav Kramář, Ph.D. KSP přítomen
Jan Křivanec SK přítomen
JUDr. Oto Kunz, CSc. KMP omluven
Martin Marek SK přítomen
JUDr. Ján Matejka, Ph.D. KPP omluven
Petr Najman SK přítomen
JUDr. Anna Outlá KOP přítomna
Martin Pelikán SK přítomen
doc. PhDr. Pavel Prunner, CSc. KPF přítomen
doc. JUDr. Ladislav Soukup, CSc. KPD přítomen
JUDr. Simona Stočesová, LL.M. KTR omluvena
JUDr. Daniel Telecký, Ph.D. KFP přítomen
JUDr. Miloslava Wipplingerová KPO přítomna
Simona Zörklerová SK přítomna

Přítomní hosté:
JUDr. et Ing. Dana Bárková, Ph.D. DEK
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D. KPO
prof. nadzw. doc. JUDr. Karel Klíma, CSc. DEK
JUDr. Jaroslav Zachariáš, CSc. DEK

Ropný vtípek z dnešní reality

Na přelomu února a března 2003 jsem byl ve Španělsku odklízet ropu z pláží po potopení tankeru Prestige. Jako dobrovolníci jsme byli ubytováni v oblasti Corcubión ve španělské Galícii kousek od konce světa. Co mě ale tehdy překvapilo, byly všudypřítomné plakáty (vyjma vlajek Nunca Máis - organizace proti nelegálním ropným trajektům, jakým byl před potopením tanker Prestige, které byly opravdu všude) s iráckým dítětem které mělo u hlavy benzínovou pistoli. Přesně takovou tu "pistol" na čepování benzínu do auta co jsou na všech benzínkách. Pistol děcku u hlavy držel G.W.Bush. Zas tak velkým překvapením to nebylo. Pokud si vzpomínám o válce pro ropu se mluvilo už na podzim 2001.

Z koukněte britský satirický pořad o ropě v Iráku. Je s českými titulky a vážně stojí za to!!!

Czech Moot Court Competition 2008/2009 v obchodním právu

Simulovaný soudní proces je soutěž umožňující studentům právnických fakult prověřit si svoje schopnosti v reálném soudním prostředí a získat neocenitelné zkušenosti v rámci prestižního projektu sledovaného širokou právní veřejností. Soutěž je rozdělena na fakultní kolo, ve kterém studenti písemně řeší zadaný případ, přičemž všichni jsou odměněni věcnými cenami a nejlepší z nich postupují do kola ústního, kde zmíněný případ obhajují. Vítězové tohoto kola se následně utkají v kole celostátním o zajímavé finanční odměny. Přihlášku na fakultní kolo spolu s řešením případu je potřeba zaslat na uvedené adresy do 30. 11. 2008.


Koordinátorem pro FPR ZČU:
Západočeská univerzita Josef Jašíček jasicek(zavináč)elsa.cz

Webové stránky Studentské kurie FPR

Nově zvolená studentská část (studentská kurie) akademického senátu FPR ZČU spustila internetové stránky. Protože jsem také členem SK AS FPR dávám sem odkaz na nové stránky. Pokud se nemýlím jsou to první stránky studentské kurie v historii naší fakluty!

Stránky studentské kurie FPR

Zajímavý projekt EPS

EPS neboli Ekologický právní servis, občanské sdružení právníků, kteří hájí zejména životní prostředí pomocí práva. Kdo nezná nechť se seznámí web EPS. Ale o EPS jsem psát nechtěl, zaujal mě jejich nový projekt týkající se politiky územního rozvoje. Takhle "pod povrch" (nikoli jen účast ve správních řízeních, či veřejné akce) veřejné moci v ČR nejde žádná jiná nevládka věnujícíc se životnímu prostředí, ale dost možná i jiným oblastem. Tleskám! Navíc jsou to právníci :-) Více na webu Politika územního rozvoje ČR.

Sdělení děkana FPR o nahlédnutí do záznamových archů přijímací zkoušky 2008

Fakulta právnická umožňuje všem nepřijatým uchazečům nahlédnutí do záznamových archů přijímací zkoušky dne 4.7.2008 od 8.00 - 11.00 hodin na studijním oddělení FPR, Sady Pětatřicátníků 14, Plzeň.

JUDr. Jaroslav Zachariáš, CSc.
děkan FPR

zdroj: http://plzen.juristic.cz/studium/656343

Odvolání proti nepřijetí na vysokou školu

Pro ty co v přijímacím řízení neuspěli sem dávám své odvolání, které jsem použil před několika lety. Pokud jste tedy neuspěli v přijímacím řízení, určitě se odvolejte. Pokud budete chtít použijte můj vzor jako inspiraci pro vaše vlastní odvolání.

JUDr. Milan Kindl, CSc.
děkanát Fakulty právnické
Americká 42
Plzeň
306 14

V Plzni dne 11.7. 2004

Podle § 50 odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů podávám


ž á d o s t o p ř e z k o u m á n í


rozhodnutí o mém nepřijetí k vysokoškolskému studiu na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni do pětiletého magisterského studia obor právo od školního roku 2004/2005.



O d ů v o d n ě n í :

1. Dovoluji si zpochybnit hodnocení výsledků psychologické části testu. V testu se vyskytovaly otázky, jež se používají v testech IQ. Je známo, a dokládá to i odborná literatura, že takové typy otázek mohou mít vícero správných odpovědí jež autor testu ani neuvažoval. U klasického IQ testu se takové odpovědi zaznamenávají přímo do testu samotného. Tato možnost zde byla vyloučena tím, že odpovědi bylo nutno přepsat na jiný papír, než na kterém byly testové otázky. Možnost dodatečného upozornění na jiné řešení testových otázek vylučuje též termín nahlédnutí do záznamových archů přijímací zkoušky (13 a 20.9. 2004) a termín stanovený §50 odst.7 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Při systému hodnocení výsledků přijímacího řízení, kdy rozhoduje o přijetí či nepřijetí jen několik bodů dosažených v testu, je každá taková otázka více než relevantní.

2. Šest bodů, jež dělilo mnou dosažený počet bodů od hranice k přijetí, nevypovídá mnoho o uchazečových schopnostech či předpokladech pro studium. Vzhledem ke koncepci testu použitého u přijímací zkoušky lze z jeho výsledku získat přesné informace o aktuálním výkonu uchazeče a vhodnosti otázek vzhledem k jeho individualitě, zatímco obecný údaj o celkových uchazečových znalostech a dovednostech je vyjádřen pouze přibližně.

3. O studium na Fakultě právnické mám opravdový zájem. Jsem přesvědčen, že mé logické, analytické a kreativní schopnosti jsou na dostatečné úrovni, abych magisterské studium - obor právo - úspěšně zvládl.

S pozdravem

Martin Marek

Aktuální informace výsledků přijímaček

V neděli byla hranice přijetí 29 bodů, v pondělí večer už 30 bodů. V úterý je poslední den přijímaček, takže se hranice pravděpodobně ještě posune. Tak si zkontrolujte výsledky :-)

Poslední post k přijímacímu řizení na práva v Plzni

Předně se omlouvám, že jsem nenapsal pokračování k přijímacím zkouškám na FPR do Plzně. Měl jsem tunu práce - psal jsem obrovitý projekt, který snad pomůže na jeden rok zajistit mimoškolní vzdělávání (včetně doučování) romským dětem a dospívajícím z jedné sociálně vyloučené komunity a do toho se musím učit na státnice z Římského práva, Teorie práva a Českých právních dějin. No hrůza období. Takže všechno ostatní šlo stranou, e-maily už skoro neotvírám, aby na mě nevybafly nějaké další úkoly. Ale zpět k přijímačkám, tedy alespoň pro ty co je ještě nemají za sebou.

Dlužím informace k odpovědím v testu. Tak tedy:

Odpovědi jsou 3 - a, b, c, ale pozor nebudete odpovídat tak, že napíšete písmeno správné odpovědi, ale budete správnou odpověď muset převést na čísla. Takhle:

správná odpověď podle vás:

a - 1
b - 2
c - 3
ab - 4
ac - 5
bc - 6
abc - 7
žádná - 8

Ano je tedy na každou otázku možných 8 odpovědí! To je myslím docela unikátní v rámci vysokých škol v ČR. Odpovědi navíc budete uvádět číslem nikoli písmenem na lísteček (věřte, opravdu bude malý) se správným odpovědmi. Nenechte se tím rozhodit, budete ujištěni (odbyti) slovy "to je součástí přijímacího řízení".

Tak to je vše co jsem schopen ještě k přijímacímu řízení doplnit, na zbytek logiky ani psychologické části se již nedostanu, tlačí mě teď státnice a už teď nevím o nikom z mých kamarádů, kdo by se na tyhle státnice neučil více než 14 dní. Mě zbývá 6 dní a jeden jsem se už učil ;-)

Pokud se ale potřebujete na něco k přijímačkám ještě zeptat, napište to do komentářů, já se pokusím vám jak nejlépe budu umět odpovědět.

Hodně štěstí!

Pozvánka na Letní právní školu

Dovolím si malé porušení autorského práva, když sem zkopíruji kompletní pozvánku, kterou uveřejnil Michal Bobek na Jiném právu zde.

Jde o pozvánku na letní právní školu věnující se diskriminaci. Protože jsem tam loni byl, tak vám ji všem velmi doporučuji. Opravdu to stojí za to! Loni sice byla na zámku Hrubá skála v Českém ráji, což bylo o mnoho krásnější prostředí než Justiční akademie v Kroměříži, ale i ta Kroměříž stojí za to. A hlavně... stojí za to samotná letní škola jako taková a zejména možnost debatovat o právních problémech s odborníky Kühnem a Bobkem ;-) Pokud můžete jeďte! Jo, ještě je sympatické také to, že si platíte jen dopravu. I když loni byla také hrazena. No co víc si přát?

Tady je to slíbené Ctrl+C a Ctrl+V:


Letní škola: Rovnost a diskriminace – vybrané problémy ve srovnávací perspektivě

Poradna pro občanství/občanská a lidská práva v partnerství s Justiční akademií v Kroměříži pořádá (již druhý ročník) Letní právní školy "Rovnost a diskriminace – vybrané problémy ve srovnávací perspektivě" ve dnech 12. - 15. září 2008 v prostorách JA v Kroměříži.

Program
Tematické bloky zahrnují interaktivní diskusi zajímavých aspektů vybraných soudních rozhodnutí, případové studie a simulaci soudního jednání na zadané téma (Moot court).

pátek 12.9.2008
Teoretické principy rovnosti a diskriminace ve srovnávací perspektivě
Přesun důkazního břemene

sobota 13.9.2008
Obtěžování
Soudní dvůr Evropských společenství
Případová studie

neděle 14.9. 2008
Evropský soud pro lidská práva
Volné odpoledne pro přípravu na Moot Court, pro zájemce možnost výletu

pondělí 15. 9. 2008
Moot court

Lektoři:
Michal Bobek,
Nejvyšší správní soud & Evropský univerzitní institut

David Kosař,
Nejvyšší správní soud & Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Barbara Havelková,
University of Michigan Law School

Zdeněk Kühn,
Nejvyšší správní soud & Právnická fakulta UK v Praze

Letní školu pořádá Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva, Ječná 7, 110 00 Praha 1, http://www.diskriminace.cz/ ve spolupráci s Justiční akademií v Kroměříži.

Přihlášky: do 25. srpna 2008 e-mailem na adresu poradna@poradna-prava.cz nebo fax: 222 809 364. Přihlášky jsou ke stažení na http://www.diskriminace.cz/ a http://www.poradna-prava.cz/. Info na tel.: +420 777 218 568, +420 224 829 087.
Ubytování a stravování je pro účastníky zdarma. Projekt je financován z prostředků Open Society Institute v Budapešti a z FM EHP/Norska.

Ústavní soud v argumentační krizi

Prostě si nemohu pomoci a musím sem přidat odlišné stanovisko k dnešnímu nálezu ÚS ve věci zdravotnické reformy předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Je totiž podle mého názoru výborné a ostré jako břitva. Především však obsahuje ústavněprávní argumentaci což se o nálezu říci nedá. A posledním důvodem je to, že média o tomto právním sporu referovat bezpochyby nebudou, i když rozhodnutí o poplatcích zdravotní reformy stojí absolutně na vodě!!! Jenže to novináři nepochopí, to ocení snad jen právníci, kteří ale budou schopni si odlišná stanoviska přečíst, a taky pochopit. Nedělám si žádné iluze. A přitom jde o sakra důležitou věc, ústavnost a ochranu lidských práv v ČR.

Po přečtení dnešního nálezu a odlišného stanoviska P. Rychetského vidím velký prostor pro ústavní stížnosti na placení poplatků například u kojenců a lidí jež nemají žádný příjem. Ona se ta druhá věta článku 31 Listiny nedá jedním nálezem zrušit i kdyby soudce Balík přijel na Fénixovi a volal Ave Cesar a nikdy jinak. Tak mě tak napadá zda může být historický nadšenec schopný reflektovat dnešní svět... a snad i schopen právní argumentace... Ale no tak!

Odlišné stanovisko předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského

k nálezu sp.zn. Pl. ÚS 1/08

Odlišné stanovisko, které podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, uplatňuji, směřuje jak proti výroku, kterým byl zamítnut návrh na zrušení části zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, vyčleněné k samostatnému řízení pod sp.zn. Pl. ÚS 1/08 (tzv. zdravotnická část „sběrného zákona“), tak proti argumentaci většiny pléna Ústavního soudu, pokud tvrdí, že zavedení tzv. regulačních poplatků ve zdravotnictví je ústavně konformní. Zde jsou důvody mého odlišného stanoviska :

1) Standardním postupem Ústavního soudu při abstraktní kontrole norem je test ústavnosti napadené normy, jehož prvním krokem je pravidelně zkoumání ústavnosti procedury, kterou byla norma přijata. Pouze pokud napadená norma obstojí v tomto prvním přezkumném kroku, posuzuje Ústavní soud meritorní obsah normy z hlediska její souladnosti s ústavním pořádkem, za pomoci testu proporcionality, účelnosti, nedotknutelnosti základních lidských práv a svobod atd. V daném případě neobstál napadený zákon podle mého soudu již v prvním kroku standardního testu a měl být zrušen. Podrobné důvody svého odlišného stanoviska jsem již rozvedl ve svém společném odlišném stanovisku se soudcem Janem Musilem k nálezu sp.zn. Pl. ÚS 24/2007 a proto na něj v plném rozsahu odkazuji.

2) I kdyby však napadený zákon jako celek obstál při kontrole ústavnosti procedury přijímání, měl podle mého názoru Ústavní soud zrušit jak všechna ustanovení týkající se zavedení tzv. regulačních poplatků ve zdravotnictví, tak novelizované ustanovení § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Povinností Ústavního soudu bylo v daném případě především ústavněprávní posouzení zavedení zákonné povinnosti k poskytování hotovostních plateb za každý úkon zdravotní péče, plošné zavedení regulačních poplatků za pobyt v léčebném zdravotním zařízení, jakož i zavedení povinné platby do rukou provozovatele lékárny za každou položku na lékařském předpisu. Přes značný rozsah odůvodnění zamítavého nálezu se argumentace v něm obsažená koncentruje výlučně do polohy obecných úvah o použitelnosti testů proporcionality a racionality s akcentem na princip zdrženlivosti a minimalizace zásahů do zákonodárné vůle. Tyto obecné úvahy v odůvodnění nálezu posléze vyúsťují do závěru, že „Ústavní soud vychází i z faktu, že účinky reformy lze hodnotit až poté, kdy již vytvořené mechanismy mohly začít fungovat, a dodává, že z pohledu posouzení ústavnosti napadených ustanovení mu přísluší pouze rozhodnout o základních principech nikoliv již o konkrétní fakticitě.“ (viz bod 91). Tato úvaha jde ovšem mimo poslání (a odpovědnost) Ústavního osudu, který má naopak přesně vymezit ústavní mantinely, ve kterých se musí legislativa pohybovat a jejichž překročení je důvodem pro jeho derogační zásah. Tak se nález, kterému tímto disentem oponuji, vyhýbá tomu podstatnému – rozporu s čl. 31 Listiny základních práv a svobod a veškeré dosavadní judikatuře Ústavního soudu, kterou navíc nelze bez aplikace § 13 zákona o Ústavním soudu (ke které v daném případě plénum ÚS nepřistoupilo) úspěšně překlenout. Pokud nález vede polemiku s ústavní kategorií bezplatné zdravotní péče za pomoci historizujících úvah v rovině Chamurappiho zákoníku, přes středověké prameny po citace z dějin lékařství (ve svém souhrnu dokazující, že za lékařskou činnost se vždycky platilo), činí tak zcela nemístně a zbytečně (viz body 96 a 97) - žádný z účastníků ani soudců Ústavního soudu nezpochybňuje, že lékařská péče je hrazená a to nikoliv v míře zanedbatelné, ovšem v podmínkách českého právního řádu výlučně v rámci veřejného zdravotního pojištění. Základ argumentace, o kterou většina pléna Ústavního soudu opírá svůj zamítavý výrok a závěr, že napadená část zákona není protiústavní, je koncentrován v bodech 103 až 108 odůvodnění. Správně je zde konstatováno, že právní normy zasahující do sféry práv sociálních, musí respektovat smysl a podstatu sociálního práva (jeho esenciální obsah) a nemohou překročit takto vymezený ústavní limit natolik, že by toto právo anebo možnost jeho realizace eliminovaly. Teprve poté nastupuje test legitimity (účelnosti) cíle a rozumnosti (racionality) posuzované právní úpravy. Právě takový postup mne ovšem vede k závěru zcela odlišnému – k závěru o zjevné protiústavnosti napadené normy. Esenciálním jádrem věty druhé článku 31 Listiny je „právo každého na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění“, jehož výklad podal Ústavní soud již opakovaně. Ve svém nálezu sp.zn. Pl. ÚS 35/95 explicitně konstatoval, že „nárok občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky je vázán na ústavní požadavek a rámec veřejného pojištění“. Tuto ústavní kautelu ÚS zopakoval ve svém nálezu sp.zn. Pl. ÚS 14/02, když uznal za ústavně konformní ustanovení § 11 odst.1, písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, které zakazovalo všem zdravotnickým zařízením i lékařům přijímat jakoukoli úhradu za zdravotní péči a to „ani v souvislosti s poskytováním této péče“. Nyní jsme však svědky závěru, že „esenciálním obsahem čl. 31 věty druhé Listiny je ústavní zakotvení obligatorního systému veřejného zdravotního pojištění, které vybírá a kumuluje prostředky od jednotlivých subjektů (plátců), aby je mohl na základě principu solidarity přerozdělit a umožnit jejich čerpání potřebným, nemocným, chronikům. Ústavní garanci, na základě které se bezplatná zdravotní péče poskytuje, požívá pouze a jenom suma takto shromážděných prostředků.“ (bod 106) Tak se dozvídáme, že ústavní pořádek již negarantuje právo každého na bezplatnou zdravotní péče (slovy Listiny), ale naopak ústavní garance je poskytována výlučně (pouze a jenom) veřejnoprávnímu systému zdravotního pojištění jako patrně novému subjektu ústavně zaručených práv a svobod. Pozornému čtenáři nálezu ovšem nemůže uniknout, že ani autoři tohoto nového a neotřelého názoru o něm patrně nejsou zcela přesvědčení, neboť po závěru, že zákon se nedotýká esenciálního obsahu sociálního práva (za jehož jediného nositele označili systém zdravotního pojištění) přikročili i ke zbývajícím třem krokům testu ústavnosti. Doktrinu o nezrušitelnosti garantovaného sociálního práva pak lehce překonávají, neboť toto nezrušitelné právo přiznávají pouze subjektu nazvanému „systém pojištění“ a nikoliv těm, kteří mají podle první věty čl. 31 Listiny právo na ochranu zdraví a podle věty druhé právo na bezplatnou zdravotní péči. Zavedením jejich zákonné povinnosti platit regulační poplatky za zdravotní péči se skutečně nezrušilo právo systému vybírat a kumulovat prostředky ani jeho skutečná realizace. Beze zbytku se ovšem zrušilo právo všech účastníků systému zdravotního pojištění na bezplatnou zdravotní péči, jak jim byla dosud poskytována. Legitimita cíle je pak spatřována v „akcentu na takovou organizaci zdravotnictví, která by zajistila kvalitnější faktickou organizaci zdravotnictví“, což „Ústavní soud pokládá za zjištěné“ (viz bod 110). S tímto tvrzením lze ovšem těžko vést ústavněprávní polemiku a poukazuji pouze na již zmíněné opačné tvrzení téhož nálezu v bodě 91, že „účinky reformy lze hodnotit až poté, kdy již vytvořené mechanismy mohly začít fungovat“. Pokud pak dnešní argumentace těsné většiny pléna Ústavního soudu ve svém odůvodnění (viz zejména body 112 až 115) dokonce dospívá k závěru, že Ústavní soud nemůže v rámci abstraktního přezkumu zákona posuzovat jeho dopady na adresáta normy, pak ve skutečnosti zbavuje Ústavní soud jeho elementární a nezastupitelné role. Co jiného při abstraktní kontrole norem Ústavní soud činí, než to, zda posuzovaná norma svou aplikací neporušuje základní principy ústavního pořádku a zejména ústavně garantovaná lidská práva a svobody. Autoři většinového stanoviska v daném případě na jedné straně přistupují ke všem čtyřem krokům tradičního testu posuzování ústavnosti či protiústavnosti napadené normy, avšak díky této úvaze „vykostěným“ o substancionální metodu ústavního soudnictví. Výsledný závěr se zákonitě jeví jako ryze účelový. Jinak by nález musel analyzovat u každého regulačního poplatku jeho právní formu, účel a především povahu platby – za jaké úkony je poplatek stanoven. A samozřejmě i dopad poplatku na sféru ústavně garantovaných práv subjektů, kterým byl uložen. Místo toho k těmto krokům vyzývá zákonodárce a exekutivu (viz body 113 až 115). V rámci testu účelnosti mohla většina pléna ÚS zjistit, že v důvodové zprávě k vládnímu návrhu napadeného zákona se jako jediný účel zavedení tzv. regulačních poplatků ve zdravotnictví explicitně uvádí snaha o „omezení zneužívání zdravotní péče“ ze strany pojištěnců. Tento závěr byl potvrzen i v rámci dokazování, provedeného při ústním jednání výslechem svědka ministra zdravotnictví Julínka, který jako svědek uvedl, že „regulativní charakter poplatků působí i psychologicky, aby si lidé rozmysleli či návštěva lékaře či hospitalizace není nadbytečná“. Listina základních práv a svobod ve svém čl. 31 konstituuje každému právo na ochranu zdraví s tím, že „občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Zákon o zdravotním pojištění pak ukládá povinnost k platbám na zdravotní pojištění s tím, že u přesně pojmenovaných skupin občanů – plátců (např. nezaopatřené děti, důchodci a další) stanoví v ust. § 7, že plátcem jejich příspěvku na veřejné zdravotní pojištění je stát. Přesto nejsou v napadené části zákona ani tito plátci od povinnosti hradit regulační poplatky osvobozeni, ačkoliv v logice platného systému zdravotního pojištění by měl v jejich případě poplatky platit též stát. Povinnost plateb regulačních poplatků by tedy obstála jedině v případě poplatků za tzv. hotelové služby při pobytu v lůžkových zdravotnických zařízeních, avšak i v tomto případě měl zákonodárce v duchu ústavního pokynu podle čl. 31 Listiny odlišit případy, kdy je poskytována pacientovi výlučně zdravotní péče a nikoli hotelové služby (např. v případě pobytu na jednotce intenzivní péče nebo umístění kojence v inkubátoru). Ustanovení čl. 31 Listiny stanoví jednoznačně, že „občan má právo na bezplatnou zdravotní péči v rámci veřejného zdravotního pojištění“. To znamená, že ta péče, která je mu hrazena plně z veřejného zdravotního pojištění, mu musí být poskytnuta bezplatně.Zákon pak může stanovit, která péče bude z veřejného pojištění hrazena plně, která částečně a která vůbec ne. Místo toho v daném případě zákonodárce přijal normu, která paušálně a bez rozdílu stanoví poplatkovou povinnost prakticky na všechny druhy poskytované zdravotní péče a na všechny pojištěnce bez rozdílu.Všechny formy výkladu (gramatický, systematický, logický i teleologický) napadené části zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, stejně jako výsledek dokazování, tedy potvrdily, že poplatky se hradí za zdravotní péči a jejich účelem je zamezit zneužívání této péče ze strany pojištěnců. Taková úprava je ovšem zjevně protiústavní a povinností Ústavního soudu jí bylo zrušit bez ohledu na deklarovanou zásadu zdrženlivosti a minimalizace zásahů.

Pod bodem 119 pak nález konstatuje, že “ lze tedy shrnout, že všeobecně z pohledu čl. 31 a čl. 4 odst. 4 Listiny regulační poplatky stanovené zákonem jsou v limitu, který šetří podstatu a smysl přístupu k lidsky důstojné zdravotní péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění, a tyto poplatky nevytvářejí bariéru tento přístup omezující (nemají rdousící efekt) i v kontextu s dávkami poskytovanými ze systému sociálního zabezpečení“. Jak se k tomuto dospělo se ovšem z nálezu nedozvíme, ačkoliv na Ústavní soud se již obrátily desítky jednotlivců i organizací (např. Národní rada osob se zdravotním postižením, Svaz tělesně postižených) dokládajících přinejmenším u specifických skupin obyvatelstva přesný opak. Plošné zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví je navíc v rozporu s čl. 1 odst. 2 Ústavy, podle něhož je česká republika povinna dodržovat své mezinárodní závazky. Plénu Ústavního soudu přitom bylo známo stanovisko veřejného ochránce práv, z něhož cituji:

„V souvislosti se zavedením regulačních poplatků za lékařskou péči dle ustanovení § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) ve vztahu k žadatelům o udělení mezinárodní ochrany byly ze strany veřejného ochránce práv, nevládních organizací a lékařů, kteří přichází s touto klientelou do styku, zaznamenány vážné problémy s dostupností lékařské péče, resp. léků pro tuto skupinu. Lze považovat za nepřípustné, aby objektivní nemožnost úhrady poplatků v individuálních případech limitovala žadatele ve využívání lékařské péče, zároveň aby byli lékaři, kteří poplatky nevybírají (opět v situaci, kdy žadatel objektivně finanční prostředky na úhradu poplatku nemá) vystaveni riziku postihu ve smyslu ustanovení § 16a odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

V přijímacích střediscích na letišti a v přijímacích střediscích, vůči nimž se uplatňuje fikce letištního přijímacího střediska (dnes PrS Velké Přílepy), by dle zákona o azylu nemělo být vůbec vypláceno kapesné (87a odst. 3 zákona o azylu). Zároveň v těchto zařízeních mohou být žadatelé drženi až 120 dnů. Při pobytu v pobytovém středisku pak kapesné dostávají pouze ti žadatelé, kterým je poskytována strava (v současnosti vyplácené ve výši 16,-Kč na osobu a den). Novela č 379/2007 Sb. pak přijetím ustanovení § 46a rozšířila zákonné možnosti pro držení žadatelů v přijímacím středisku. Zároveň však kapesné není vpláceno za dobu, kdy se žadatel nachází mimo pobytové středisko, např. za dobu hospitalizace v nemocnici. Žadatelům, kteří místo stravy dostávají finanční příspěvek ve výši životního minima, pak kapesné poskytováno není. Legálně smí žadatelé pracovat až po uplynutí jednoho roku od zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany. Při pobytu na soukromí pak mohou dostávat žadatelů finanční příspěvek ve výši 1,3 až 1,6 násobku životního minima maximálně po dobu tří měsíců.

S ohledem na popsané limity legálního příjmu žadatelů nejsou určité kategorie schopny si poplatky za lékařskou péči hradit. Za nešťastné lze považovat, že se to týká zejména právě žadatelů dlouhodobě vyžadujících z nejrůznějších důvodů (chronická choroba, vážné onemocnění vyžadující hospitalizaci, vysoký věk apod.) zvýšenou lékařskou péči, popř. skupin objektivně ohrožených zvýšenou nemocností (kam lze obecně zařadit i děti navštěvujíc školní zařízení). Zdravotnická zařízení mají povinnost poplatky vybírat, resp. následně vymáhat a to případně i soudní cestou (jinak se vystavují riziku uložení správní sankce), kdy se původní dlužná částka může mnohonásobně navýšit o další položky. Nelze považovat za etické, aby se do problémů s úhradou poplatků (a za stávající situace to nelze vyloučit) dostaly osoby, které z objektivních důvodů nemohou získat prostředky na jejich uhrazení z legálních zdrojů.

V této souvislosti je zapotřebí zmínit i závazky vyplývající pro ČR v práva EU, zejména ze Směrnice Rady 2003/9/ES (dále jen „směrnice 2003/9/ES“), kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl. Dle čl. 15 (Zdravotní péče) odst. 1 této směrnice: „Členské státy zajistí, aby byla žadatelům poskytnuta potřebná zdravotní péče, a to přinejmenším nutná a neodkladná péče.“ Dle čl. 13 (Obecná ustanovení o materiálních podmínkách přijetí a zdravotní péči) pak: 1. Členské státy zajistí, aby žadatelům byly dány k dispozici materiální podmínky přijetí, jakmile podají žádost o azyl. 2. Členské státy přijmou taková opatření, aby materiální podmínky přijetí umožňovaly odpovídající životní úroveň pro zajištění zdraví a živobytí žadatelů. … Členské státy dbají na to, aby tato odpovídající životní úroveň byla zajištěna i osobám se zvláštními potřebami, které se nacházejí ve zvláštních situacích ve smyslu článku 17, a zadrženým osobám.“

3) Pouze na okraj je třeba poukázat i na skutečnost, že v rozporu s ustálenou doktrínou zákonodárce používá pro zavedené platby termín poplatek, který je po staletí vžitým název pro veřejnoprávní platbu orgánu veřejné moci v souvislosti s výkonem jeho veřejné moci. V daném případě však je pod termínem poplatek skryta platba mezi dvěma subjekty soukromého práva ve vztahu, kdy jedna strana (subjekt podnikající v oblasti zdravotnictví) poskytuje jistý druh služby (zdravotní péči) za úhradu, kterou za příjemce této služby hradí na základě uzavřené smlouvy zdravotní pojišťovna. Ve skutečnosti tedy jde o plošné jednostranné cenové opatření, kterým se – bez ohledu na princip volné tvorby cen a autonomie vůle smluvních stran a navíc pod sankcí – stanoví paušální cenová přirážka ke zdravotní péči, poskytované podle ústavního pořádku na základě veřejného pojištění bezplatně. S touto skutečností se většinové stanovisko pléna vypořádává pod body 116 a 117 odůvodnění nálezu způsobem, který se zcela vymyká elementárním ústavněprávním kritériím a proto stojí za to z něj zde výslovně citovat:“Hypoteticky si lze představit variantu, že by regulační poplatek byl ve stejné výši koncipován jako část pojistného na zdravotní pojištění a platebním místem by byla zdravotní pojišťovna, která by posléze o toto pojistné navýšila platbu příslušnému lékařskému zařízení.“ Ano, hypoteticky si lze představit téměř cokoliv – Ústavní soud by ovšem musel – též hypoteticky – připustit, že za ty pojištěnce, za něž platí pojistné stát, by v daném případě hradil i zvýšené platby (byť zřejmě jen hypoteticky). Protože tak nečiní, musel by Ústavní soud i v takovém případě regulační poplatky zrušit a dát zákonodárci prostor pro ústavně konformní naplnění této hypotetické konstrukce. Nález se navíc snaží popřít logický závěr, že de facto jde o opatření cenové povahy. Přitom argumentuje analogií s vyhláškou ministerstva spravedlnosti, kterou se stanoví tarify mimosmluvních odměn advokáta za právní služby. Odměny právních služeb advokáta mají přitom zcela nepochybně charakter ceny.

4) (zvýraznění této části je přidáno autorem blogu) Samostatnou kapitolou – kterou ovšem nelze vůbec logicky vysvětlit – je zavedení povinnosti platit regulační poplatek lékárně za každou lékovou položku předepsanou na receptu. Tento poplatek přirozeně není za úkon zdravotní péče, ale platbou v čistě soukromoprávním vztahu, který je totožný s prodejem v obchodě. Většina pléna se v daném případě vyhýbá ústavněprávní argumentaci a usuzuje, že „z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že lékárenskému zařízení, přestože je platebním místem, zůstává z vybraného regulačního poplatku v zásadě minimální částka“ (bod 130). Když pominu, že z dokazování nic podobného nevyplynulo, nemohu se vyhnout otázce, jakou ústavněprávní relevanci by takové zjištění mělo? Samozřejmě, že žádnou! Zbývající argumentace nálezu ve vztahu k tomuto poplatku se pak omezuje na význam regulační funkce, která má vést pacienty k „odpovědnému přístupu k opatřování léků na recept“. Logicky se vnucuje závěr, že lékaři předepisující recepty jsou nesvéprávné osoby a k odpovědnému výkonu lékařské praxe je přivede jen pacient – patrně pod efektem poplatku, který však Ústavní soud neshledal „rdousícím“ – viz body 118 a 130 (opět bez doložené argumentace) a aniž by přihlédl ke kumulaci zavedených poplatků a zejména k ústavně zaručenému základnímu právu každého na zachování jeho lidské důstojnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny.

5) Soudím, že povinností Ústavního soudu bylo zrušit i ustanovení § 17 odst. 5 vložené do zák.č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tímto ustanovením se ministerstvo zdravotnictví zmocňuje k vydání seznamu zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami formou vyhlášky. Podle předchozí právní úpravy se však seznam zdravotních výkonů a jejich bodové ohodnocení sestavovalo v dohodovacím řízení mezi zdravotními pojišťovnami, profesními sdruženími poskytovatelů zdravotní péče, odbornými vědeckými společnostmi a zájmovými sdruženími pojištěnců. Teprve po skončení dohodovacího řízení mohlo ministerstvo zdravotnictví vydat rozhodnutí, kterým buď takovou dohodu schválilo nebo naopak konstatovalo, že dohoda odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu a následně vydat seznam zdravotnických výkonů formou vyhlášky. Rozhodnutí ministerstva podléhalo nezávislému soudnímu přezkumu, kterého se mohli domáhat dotčené subjekty. Nová právní úprava naplňuje znaky protiústavnosti, neboť odstraňuje možnost soudního přezkumu v tak významné oblasti, jakou je stanovení ceny bodu za lékařský výkon. Taková úprava je ovšem v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny, podle něhož se každý může domáhat svého práva u nezávislého soudu. Argumentace většiny pléna v odůvodnění nálezu, podle níž jde o analogickou situaci s vyhláškou ministerstva spravedlnosti o určení odměn a náhrad advokátovi (viz bod 121) je nepřípadná – uvedená úprava totiž ponechává stanovení výše odměn advokáta smluvní volnosti účastníků a pouze subsidiárně nabízí odměny tarifní tam, kde k dohodě mezi advokátem a klientem nedojde.

V Brně dne 20. května 2008

Pavel Rychetský

Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci zdravotnické reformy včetně odlišných stanovisek 7 soudců

Bezpochyby nejzajímavější na dnešním rozhodnutí jsou odlišná stanoviska hned 7 soudců. Jiný důkaz rozdělenosti dnešního ÚS již není třeba. Sám jsem zatím četl pouze odůvodnění rozsudku, které mě vyjma několika světlých chvilek zklamalo.

No jo, jenže takových názorů na rozhodnutí je v ÚS bohužel jen 7 :-(

Absurdní byl také komentář od novinářky MF Dnes Lenky Petráčkové, která vzápětí po vyhlášení rozsudku ÚS na ČT 24 prohlásila, že: "Ústavní soud rozhodl správně". To je, panečku, nezávislost novináře jako hrom! Takže všichni zoufalci, co čtou MF Dnes, vězte, že zítra je koupě MF Dnes vyhozením peněz. No ostatně jako koupě MF Dnes kdykoli jindy, ale to není novinka :-)

Novinka je tady:

Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci zdravotnické reformy včetně odlišných stanovisek 7 soudců.

Test na práva do Plzně 2 - Logika, druhá část

Druhým typem úloh v logické části plzeňského testu přijímacích zkoušek, jsou takzvané analytické úlohy. Ve testech TSP je naleznete v analytické části. První typ logických úloh najdete v předchozím příspěvku.


Co to vlastně jsou jsou analytické úlohy?
Nevím zda existuje nějaká definice pro tyhle typy úloh, ale mají některé stejné znaky. Charakterizoval bych je asi takhle.

Úlohy obsahují zadání, ve kterém je jsou "skryté" indicie pro odpovědi. Vždy musíte ze samotného zadání tyto indície zjistit a pak teprve hledat správnou odpověď. Tedy nejdříve je po vás vyžadováno provedení nějakého úkonu se zadáním a pak teprve můžete odpovídat na otázku pod úlohou. Myslím, že to bude jasnější z některých konkrétních příkladů :-)

Analytické úlohy (logické úlohy) bych rozdělil do několika typů.


1. Pravdomluvní a lháři
Úlohy s pravdomluvnými a lháři jsou klasické. V plzeňském testu se s nimi také můžete setkat.

Například vypadají takto:

Každý z obyvatel ostrova je buď poctivec (mluví vždy pravdu), nebo padouch (vždycky lže). Dva obyvatelé řekli toto:
První: Na ostrově je zakopán poklad.
Druhý: Oba jsem padouši.

Vyberte tvrzení, jehož pravdivost vyplývá z uvedených informací.
a) První ostrovan je padouch.
b) Na ostrově poklad zakopán není.
c) Nelze rozhodnout, zda je na ostrově zakopán poklad.
d) Poklad na ostrově zakopán je a druhý z ostrovanů je poctivec.
e) Právě jeden z ostrovanů je poctivec.


Řešení je jednoduché. Správně je odpověď e. K němu dojdete tak, že si zkusíte u výroků obou ostrovanů představit že jsou padouši, nebo pravdomluvní. Tím zjistíte, že druhý nemůže být poctivec, protože by tedy jeho tvrzení nebylo pravdivé a tedy je padouch. A pokud je padouch tedy jeho tvrzení není pravdivé a první je poctivec. No a máme to.

Pravdomluvní a lháři se tedy řeší pouze dosazením (pravdomluvných a lhářů) do výroků. Jednoduché a platné vždy.

V plzeňském testu budete mít, o proti úloze výše, na výběr pouze ze 3 odpovědí.


2. Úlohy o pořadí
Také klasické, v Plzni se s nimi též setkáte. U těchto typů úloh platí, více než u jiných, pravidlo vizualizace. Tedy udělat si k úloze obrázek, nakreslit si známé skutečnosti ze zadání na kousek papíru.

Příklad:

Turistický pochod vede ze základny Z do přístavu P. Ani ne v šestině trasy je hora H, kousek za třetinou cesty je bufet B. Poté, přesně v polovině, míjí trasa stožár S a pokračuje k lesu L, který je čtvrtinu cesty před cílem. Z následujících možností vyberte nejdelší úsek

a) ZH+BS
b) LP
c) ZB
d) SL
e) 2BS


Úloha má drobná úskalí, vždy si ji ale nakreslete - to rozhodně doporučuji. Správná odpověď je c. Úskalí spočívá ve snadno přehlédnutelných drobnostech, kterými v tomto případě jsou formulace:

ani ne v šestině trasy
kousek za třetinou

Tedy na vaší ose turistického pochodu si je musíte označit nejlépe matematickými symboly < >.

Takovéhle chytáky se u úloh o pořadí dají očekávat. Jinak by to byly vcelku jednoduché úlohy. Samozřejmě úskalí je i ve znění otázky. Může se stát, že vy zjišťujete pořadí v jakém závodníci v závodě skončili a otázka pak zní: "Kdo neskončil hůře než...." na to pozor, v tom se dělá velmi často chyba, alespoň pokud tak mohu soudit dle výsledků studentů z přípravných kurzů.


Moje hlavní rada k úlohám o pořadí zní:

Vizualizovat - tedy nakreslit si obrázek ze zadání. Nakreslit si vodorovnou osu, kam si označíte jednotlivé závodníky, koně, lyžaře, mužstva.... Pokud se bude zadání týkat poschodí v obytném domě např.: "Petra bydlí výš než Martin ale ne níž než Tomáš...." tak je lepší si nakreslit osu od shora dolů ;-) Tenhle poslední typ úlohy, poschodí v domě a jeho obyvatelé, si z plzeňských testů vybavuji. Měl jsem jej dvakrát po sobě.


3. Nezařazené logické úlohy - logické hříčky a hádanky
To je skupina logických hříček, tedy úloh, které nelze nějak jednoznačně popsat stejnými prvky. Popsat lze způsob řešení, jak k nim přistupovat.

Bývají to úlohy, kdy například máte výroky několika osob o tom, co se bude nebo nebude dělat a vy z nich máte vybrat vyplývající odpovědi. Nebo různá pole, kde jezdí traktor a vy máte zjistit jakou cestou nejúsporněji pole zorá. Nebo úlohy, kde musíte počítat výhodnost koupě balení výrobků se zadanými informacemi o různých poměrech hmotnosti a ceny vůči sobě.


Obecné zásady k nezařazeným typům logických úloh:

1) Zapoměnte na skutečný (okolní) svět a držte se pouze zadání!!! Nedomýšlejte si a nepřidávejte si vlastní vědomosti které máte. U těchto úloh je odpověď vždy v zadání - tedy formulace otázek bývá obdobná jako u analýzy textů.

2) Nechtějte vyřešit více než musíte. Tedy například, jaké je ve skutečnosti celkové pořadí závodníků, co se bude vyrábět, péct, vařit.... Vaším úkolem je pouze a jen ze zadání odpovědět na otázku a mnohdy se ze zadání vůbec nedá určit celkové pořadí, ale pouze pořadí závodníků na které se vás otázka ptá.

3) Vizualizujte, a dosazujte. Tam, kde to jde si zkuste vytvořit obrázek, sepsat si důležité informace ze zadání. Pomůže vám to si příklad lépe představit. Kde je to vhodné, například u poměrů. Dosaďte reálná čísla, abyste si mohli příklad představit. Nejlépe taková čísla, se kterými se vám bude dobře pracovat.

4) Nebojte se že na to nemáte potřebné znalosti nebo dovednosti. Nejsou třeba! Stačí obyčejný selský rozum. Věřte mi.

5) Zkuste si logické úlohy na nečisto. Například v TSP úlohy označené "analytická část". Najdete je zde.



Další články k přijímacímu řízení na právnickou fakultu v Plzni.

Přijímací zkoušky na práva do Plzně
Jak na přijímačky na práva do Plzně - připravte se!
Test na práva do Plzně 1 - Historie a všeobecný přehled
Test na práva do Plzně 2 - Logika, první část

Test na práva do Plzně 2 - Logika, první část

Tak teď potěším všechny nedočkavé, kteří se chtějí začít připravovat na přijímací řízení. Jestli je už pozdě nebo ne to nevím. Nemohu posoudit, kolik kdo potřebuje času na přípravu. Osobně si myslím, že pozdě není. Vše záleží na tom, kolik času tomu dáte.

Tak tedy hurá na druhou část testu - logiku.

Druhou část testu tvoří 10 otázek a za každou můžete získat 3 body.

Celkem tedy v této části můžete získat maximálně 30 bodů.

Opět sem přidám své zkušenosti spolu s typy úloh, které přednáším v přípravných kurzech.


Logika

V této části testu se nalézá několik typů úloh. Dovolím si je rozdělit do tří kategorií a trochu si při tom vypomohu testy TSP.

První typ úloh v logické části testu je vyvozování z textu, nebo také vyplývání z textu, nebo analýza textu, chcete-li.


1 . Vyvozování z textu
Pokud se budete připravovat na tenhle typ úloh, z vlastní zkušenosti to doporučuji, možná je dobré mít na paměti na jakou školu se vlastně hlásíte a co z vás tedy po vystudování právnické fakulty bude. Bude z vás právník, co jiného. Takže je na čase si uvědomit, že analýza textu bude vaší hlavní prací. Jak nám říkal jeden vyučující při hodině právní angličtiny, Američan a právník, "Právník musí být expert na práci s textem!".

Jako budoucí právníci budete muset být experti na práci s textem!

Takže u vyvozování z textu se není čeho bát:-)


Jak budou úlohy na vyvozování z textu vypadat?
Na rozdíl od jiných právnických fakult, kde se také používají úlohy na vyvozování z textu, se v plzeňském testu setkáte s právním textem. Na jiných fakultách to může být například vědecká práce, odborný článek, novinový článek, část literárního textu. V Plzni ne. V Plzni budete muset analyzovat právní text. Nemusíte se však ničeho bát. Myslím si, že není třeba mít nějaké speciální právní znalosti, aby jste textu porozuměli. Ne větší než uchazeč na právnickou fakultu.

O proti jiným fakultám, text k analýze bude poměrně dlouhý. Texty k analýze v testech TSP jsou o proti Plzni pouhými zkratkami. Čekejte text v rozsahu 3/4 stránky a pod ním otázky tohoto typu:

"Z uvedeného textu (úryvku) vyplývá:"
"Z uvedeného textu nevyplývá:"
"Autor textu tvrdí:"
"Autor textu netvrdí:"

A pod otázkou vždy tři možnosti odpovědi a), b), c). Správně může být žádná, jedna a různé kombinace. Systému odpovědí na otázky se věnuji ve speciálním příspěvku. Je totiž velmi ehm... "specifický".


Doporučení k analýze textu.
Velmi klíčové při úlohách zaměřených na analýzu textu je věnovat pozornost slovům v zadání otázek. A to: vyplývá, nevyplývá, tvrdí, netvrdí. To podle mého názoru, a zkušenosti se studenty přípravných kurzů, rozhoduje. Text přečíst zvládnete, analyzovat taky. Problém je v odpovědích.

Důležité vždy je uvědomit si na co odpovídám tedy například:

"Z uvedeného textu vyplývá:".

Tedy odpověď musí z uvedeného textu vyplývat, což ale neznamená, že si ji domyslíte. Správná odpověď musí být buď v textu obsažená, nebo z něj musí opravdu vyplývat.

nebo

"Autor úryvku tvrdí:"

U slov tvrdí/netvrdí to musí (ne)tvrdit autor (pokud je tak formulována otázka, mohla by být v otázce míněna například hovořící postava v textu). Chytákem zde bývá to, že to (co má tvrdit) v textu tvrdí někdo, koho autor třeba cituje, nebo o kom autor říká, že něco tvrdí nebo zastává. Na to pozor, taková odpověď by byla chybná. Otázka se však ptá na to co tvrdí autor, ne co tvrdí někdo jiný, nebo co je v úryvku obsaženo mimoděk, nebo to co si z textu domyslíte vy.


Pro procvičení doporučuji ukázku z textů společnosti Scio - vyvozování z textu.


Další typ logických úloh naleznete v následujícím příspěvku, aby se to nepletlo v jednom nekonečném. Ti netrpěliví musí vydržet ;-)



Další články k přijímacímu řízení na právnickou fakultu v Plzni.

Přijímací zkoušky na práva do Plzně
Jak na přijímačky na práva do Plzně - připravte se!
Test na práva do Plzně 1 - Historie a všeobecný přehled

Test na práva do Plzně 1 - Historie a všeobecný přehled

Ani nevím co jsem přesně slíbil v komentářích, že zde uveřejním, tedy spíše jaké pořadí informací jsem slíbil, ale naštěstí jsem úspěšně přečkal zápočtový a zkouškový uragán, tak nebude problém sem během pár dnů napsat všechny mě známé informace.

První část testu u přijímací ho řízení v Plzni tvoří Historie a všeobecný přehled.

První část tvoří 20 otázek a za každou můžete získat jeden bod.

Moje zkušenost s testem je následující:

Historie

První část obsahuje otázky z historie, na které je velmi obtížné odpovědět. Například zní: "Kdo byl premiérem Filipín v roce 1973". Rozumíte správně. Na tuhle část testu se v podstatě nedá připravit. Otázky z historie jsou velmi obtížné a určitě nečekejte otázky typu vznik ČSR, to by bylo z pohledu testu velmi primitivní. Možná snažším typem otázek v historické části testu jsou otázky které obvykle zní: "Mohly se historické osobnosti X a Y potkat nebo ne?" Těch je ale málo. Většina otázek je nenaučitelná, takže moje rada je se historickou částí testu nezabývat a soustředit se na části, kde lze získat více bodů s výrazně větší nadějí úspěchu. Prostě historickou částí nezačínejte, nechte si ji na konce a pak otázky z historie vezměte jako sportku :-)

Všeobecný přehled

Druhý díl otázek v první části tvoří otázky všeobecného přehledu. Tedy pokud si pamatuji byly z 20 otázek snad 3 nebo 4, ale důležité je, že se na ně dá připravit. Týkaly se totiž Ústavy a ústavního systému ČR. Typická otázka byla:

Kdo všechno může podávat návrhy zákonů?
Mezi státní symboly patří?
Mezi pravomoci prezidenta patří?

Ano, je třeba se blíže seznámit s Ústavou ČR. Zejména si pročíst pravomoci Prezidenta ČR, pravomoci Parlamentu, Ústavního soudu... Jako literaturu zde doporučuji z edice Úplné znění ÚZ č. 612, které obsahuje další vhodné zákony, např. zákon o státních symbolech. Cena je, s ohledem na to kolik stojí běžné právnické učebnice, myslím velmi přijatelná, pokud se na práva dostanete, stejně by jste museli tuto investici podstoupit :-) Otázky z Ústavy tedy čekejte určitě.

Tolik asi co mě napadá k první části testu, kterou je Historie a všeobecný přehled.


Další články o přijímacím řízení:

Přijímací zkoušky na práva do Plzně
Jak na přijímačky na práva do Plzně - připravte se!

Jak na přijímačky na práva do Plzně - připravte se!

Jak jsem již psal přijímací zkoušky na plzeňská práva jsou ve spousty ohledech zvláštní. Tedy přidávám další zvláštnosti, které je dobré vědět aby jste přijímací řízení měli šanci úspěšně absolvovat.

Sám jsem dělal přijímací zkoušky 3x a tedy docela dobře vím jak vypadají. Jeden můj známý je dělá letos také potřetí a to po sobě, s tím rozdílem, že již práva v Plzni studoval a má za sebou 4 roky studia. Přesto se do Plzně dvakrát po sobě nedostal a to se právem z části živí a je to jeden z nejchytřejších právníků co znám. Paradoxně jej vzali do Brna, ale bohužel by nezvládl cirkulovat mezi Plzní - kde bydlí, Prahou - kde pracuje a Brnem - kde by studoval.

Ale zpátky do Plzně, k přijímačkám.

Z čeho se skládá přijímací test?

Co říkají oficiální stránky fakulty si můžete přečíst zde, v dopise, který jste údajně obdrželi podrobnější informace, které ale nejsou nikterak podrobné a podle mého názoru vám nijak nepomůžou. Jsou toiž shodné s tím co píše fakulta na svých stránkách a to je léta stejné.

Z čeho se skládá přijímací test doopravdy?

Začněme u jeho struktury. Důležité je si uvědomit že se skládá ze tří bloků, za které je určitý počet bodů a otázky mají v každé části jinou bodovou hodnotu. Tedy.

Maximální počet bodů, který může uchazeč získat je 90 bodů.

1. část - Historie + všeobecný přehled - celkem je možné získat 20 bodů
část tvoří 20 otázek každá za 1 bod

2. část - Logika - celkem je možné získat 30 bodů
část tvoří 10 otázek, každá za 3 body

3. část - Psychologický test - celkem je možné získat 40 bodů
část tvoří 20 otázek každá za 2 body

A teď další velmi důležitá informace, která vám pomůže zvolit správnou strategii při psaní přijímacího testu.

Hranice přijetí se pohybuje mezi 27 - 35 body!!!

Tedy to vše znamenám, že test v plzeňských přijímačkách je zatraceně těžký. Je to tím jak vzniká. Každý rok po přijímacím řízení se vyberou ty otázky, na které odpovědělo nejvíce uchazečů správně a ty se nahradí těžšími. Takto se postupuje posledních cca 10 let s jednou výjimkou, kdy testy pro fakultu zpracovala společnost Scio. Že je to trochu divné? No pro plzeňskou fakultu nejspíš ne. Že se tím test posouvá do hranice tipování ve sportce? Rozhodně ano!

Příště zase více k obsahu otázek jednotlivých částí testu a taky k formě jeho vyplňování, která je také ehm... "velmi specifická".

Předchozí článek o přijímačkách na práva do Plzně.

Jak je to s paragrafy na Seznamu, Google a Jyxo

Konečně přidávám odpověď k mému postu na téma internetové vyhledávače a znak paragrafu. Nepodařilo se mi dříve se k tomu dostat a skoro jsem na to zapomněl. Google neodpověděl vůbec, Seznam velmi rychle. Ani jeden z těchto dvou největších českých vyhledávačů vyhledávat znak pragrafu neumí. Jyxo přitom ano jak je to možné?

Odpověď od Seznamu:

Dobrý den,

Děkujeme za Váš podnět a informaci o výsledku fulltextového vyhledávání.

Ano, nepísmenné a nečíselné znaky jsou při vyhledávání z dotazů vypuštěny
(nahrazeny prázdným znakem), nehledají se. Důvodem tohoto chování jsou
kromě zjednodušení a zrychlení práce fulltextového robota především
analýzy statistik zadávaných dotazů. Navíc interpretace těchto znaků není
vždy jednoznačná.

Stejně je tomu v případě paragrafu. Z analýzy zadávaných dotazů vyplývá,
že řetězců obsahujících § je denně zadáno pouze cca 3000 z celkového počtu
11 milionů.
Jsou mezi nimi ale i dotazy např.: mapa německa§¨ nebo spívající kočky§
nebo downolad§ dvdrip ...... Reálně je dotazů uživatelů, kteří hledají
konkrétní paragraf zákona nebo jeho citaci 220 denně. Příkladem takového
dotazu je např.: § 5 zákona č. 235/2004 Sb.
http://search.seznam.cz/?q=%C2%A7+5+z%C3%A1kona+%C4%8D.+235%2F2004+Sb.&mod=f&sId=_xOX4lQKo7y2
Daleko častěji je však hledána stránka obsahující znění celého zákona,
nikoliv jeho jednotlivý odstavec/paragraf. Výsledek vyhledávání je velmi
podobný:
http://search.seznam.cz/?q=z%C3%A1kon+235%2F2004+Sb.&mod=f&sId=_xOX4lQKoFs3

Zatímco číslo zákona jej jednoznačně určuje, paragraf nikoliv. Např. § 1
obsahuje prakticky každý zákon.

Statistika, na kterou uvádíte odkaz
http://www.firmy.cz/statsScreen?serverId=seznam.search&collocation=%C2%A7&section=
představuje počet hledání dotazu obsahující prázdný znak - srov.
http://www.firmy.cz/statsScreen?serverId=seznam.search&collocation=&section=
Uvědomujeme si, že je to zavádějící, statistiky opravíme.

S přáním pěkného dne
______________________________________________________________

Robert Huml
Tým administrace fulltextu
Seznam.cz, a.s. 

Přijímací zkoušky na práva do Plzně

Pokud zabloudil na můj blog některý z uchazečů o studium na FPR v Plzni tak jej potěším informacemi o přijímacím řízení pro letošní rok. Na úvod se sluší uvést to nejdůležitější:

Přijímací zkoušky na práva do Plzně budou stejné jako loni, a tedy i roky a roky a roky... před tím!

Co to znamená?
Modří už vědí :-) Přijímací řízení bude stejné jako minulá léta, tedy poněkud trapné.

Pro naivní blázny přidávám odkaz na ukázkové testy z minulých let, které zveřejnila plzeňská fakulta již před 8 lety!!!!

Všeobecný přehled a historie
Logika
Historie

Pro ostatní sem dám do konce týdne podrobnější informace o přijímacím řízení, které mám z vlastní 3leté zkušenosti s přijímacím řízením do Plzně.

Zapomeňte na testy SCIO, TSP a jiné moderní a standardní způsoby přijímacího řízení, hlásíte se do Plzně, tedy na fakulty se zakonzervovaným přijímacím řízením středověkých metod. Nevěříte-li, nejpozději v půlce června se sami u přijímaček přesvědčíte.


Další článek s podrobnými informacemi k přijímačkám na práva do Plzně

Nespokojený zákazník O2 a vytření si smlouvou O2

Jako opravdu velmi spokojeného zákazníka O2 mě před chvílí velmi rozrušily tyto dva odkazy. Doufám, že se kluci a holky z O2 postarají, aby byly takové sprostoty z těch internetů odstraněny. Teď už rozumím proč mi někdy nešel internet, kluci a holky z O2 mě chránili :-) Co si to vůbec někdo dovoluje?!

U prvního audio záznamu se můžete přesvědčit proč nemít rád O2.

Nespokojený zákazník O2

Druhý je zas o smlouvách mobilních operátorů, pro změnu zas O2 :-) Já již počítám dny kdy mi skončí smlouva s O2 - už jen 18 dní! Nikdy už si u O2 nepořídím žádnou službu. Mobilní internet, který jsem měl byla znouzecnost - nebyla alternativa. Tady je ten odkaz:

Vytřete si se smlouvou O2

Fuck O2!!!

Má práce do soutěže Allen & Overy Essay Competition 2008 - uznávání a výkon rozhodčích nálezů

Dávám k dispozici úplné znění mé práce do soutěže Allen & Overy Essay Competition 2008 na téma uznávání a výkon rozhodčích nálezů. Ve druhém ročníku to pro mě byla úplná španělská vesnice, ale musím přiznat, že mě zpracování tématu bavilo, leč jsem práci dokončoval na poslední chvíli, proto zejména na konci práce je to znát (asi proto jsem nevyhrál :-)) Ještě 15 dní před uzávěrkou, kdy jsem se rozhodl že zkusím něco do soutěže napsat, jsem nevěděl co to rozhodčí nález vůbec je.

Trochu se omlouvám za formát práce a za to, že je tak dlouhá - neumím na tomto blogu anotovat texty a na přepsání formátu jsem moc líný. Jo a pro všechny, kdo by chtěli z této práce čerpat, tak prosím nezapomeňte, že i volně publikovaný materiál na internetu, jako je například tento, má svého autora a tedy i autorská práva. Tedy, prosím, citujte.

Západočeská univerzita v Plzni

Fakulta Právnická

Uznávání a výkon rozhodčích nálezů

Allen & Overy Essay Competition 2008

Martin Marek

29.2.2008

Obsah

1. Úvod

2. Rozhodčí nález

2.1. Náležitosti rozhodčího nálezu

2.2. Rozdíl mezi rozhodčím nálezem a soudním rozhodnutím

3. Zákonná úprava podmínek pro uznání a výkon rozhodčího nálezu a Newyorská úmluva

3.1. Srovnání podmínek pro uznání a výkon rozhodčího nálezu v Českém právním řádu a některých evropských zemích

3.2. Odepření uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů a aplikace výhrady veřejného pořádku

4. Úprava podmínek pro zrušení rozhodčího nálezu

5. Ochrana proti zjevně chybným rozhodčím nálezům v českém právním prostředí

5.1. Ochrana procesních práv při zjevně nesprávném rozhodčím nálezu v české právní úpravě

5.2. Ochrana hmotných práv při zjevně nesprávném rozhodčím nálezu v české právní úpravě

6. Uznávání a výkon rozhodčích nálezů „de lege ferenda“

6.1. Rezignace státu na účinnou ochranu hmotných i procesních práv rozhodčího řízení?

6.2. Rozhodčí nález jako exekuční titul

6.3. Uznávání a výkon rozhodčích nálezů v EU 27 x jinak?

7. Seznam použitých zkratek

8. Seznam pramenů a literatury

1. Úvod

Tato práce si neklade za cíl obsáhnout celou problematiku uznávání a výkonu rozhodčích nálezů tak, jak ji komplikovaně upravuje mezinárodní právo a národní právo jednotlivých států. V zásadě jde pouze o jakýsi exkurs do této problematiky, který může vyvolat spíše řadu dalších otázek, než že by všechny otázky, které jsou s tímto tématem spojeny, zodpovídal. Na závěr práce je uvedeno několik osobních postřehů týkajících se české právní úpravy a také jeden postřeh k uznávání rozhodčích nálezů v rámci EU.

2. Rozhodčí nález

Zákonná úprava rozhodčího řízení tak, jak je zakotvená v českém právu zákonem ZRŘ, neobsahuje definici rozhodčího nálezu. Zákonná úprava v tomto směru vymezuje pouze účinky, které nález má, a dále upravuje některé náležitosti, které je nutné dodržet proto, aby rozhodnutí bylo považováno za rozhodčí nález. Ani mezinárodní úmluvy, kterými je ČR vázána na tuto otázku přímo neodpovídají a ponechávají její zodpovězení národnímu právu.[1]

Pojem rozhodčí nález se však v domácím právu používá v literatuře již před přijetím ZRŘ. N. Rozehnalová odkazuje na tuto definici:

„Rozhodčí nález je písemné, konečné rozhodnutí vydané řádně ustavenými rozhodci ve věci samé, obsahující mimo jiné určitě formulovaný výrok o předložené otázce spolu s jeho odůvodněním. Toto rozhodnutí je podepsáno alespoň většinou rozhodců z příslušného tribunálu nebo samorozhodcem. Rozhodnutí má účinky pravomocného soudního rozhodnutí.[2]

Rozhodčí nálezy se v literatuře dále dělí na domácí (tuzemské) a cizí. Pro tuto práci se autor bude držet definice, která za domácí nález považuje ten, který byl na území státu, kde je požadováno jeho vykonání, vydán, a která za cizí považuje ten, který byl vydán v jiném státě, než je požadován jeho výkon. Tento přístup v zásadě vychází z ustanovení § 38 ZRŘ a také prvního článku NYUml.[3]

2.1. Náležitosti rozhodčího nálezu

Náležitosti rozhodčího nálezu upravuje § 25 ZRŘ. Rozhodčí nález podle § 25 musí být:

a) usnesen většinou rozhodců

b) vyhotoven písemně

c) alespoň většinou rozhodců podepsán

d) výrok rozhodčího nálezu musí být určitý

e) pokud se strany nedohodnou jinak, musí obsahovat zdůvodnění

ZRŘ také v § 28 říká, že písemné vyhotovení nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci.

Rozhodčí nález je povahou exekučním titulem[4] a tedy musí obsahovat náležitosti exekučního titulu, aby jej jako exekuční titul bylo možné také vykonat. Z tohoto důvodu je nutné, aby byl rozhodčí nález jako rozhodčí nález označen, byť to ZRŘ výslovně nestanoví. K dalším náležitostem rozhodčího nálezu jako exekučního titulu více např. Rozehnalová[5].

2.2. Rozdíl mezi rozhodčím nálezem a soudním rozhodnutím

Důvodová zpráva[6] ZRŘ uvádí:

„Výsledkem činnosti rozhodců je rozhodčí nález, který má zásadně tytéž účinky jako pravomocný soudní rozsudek, je tedy především státní mocí vykonatelný.“

Tento názor obsažený v důvodové zprávě je ovšem příliš obecný na to, aby mohl být bezvýhradně přijat. Navrhovatelé zákona samozřejmě nemohli tušit, jak se projeví samotná aplikace ZRŘ. Níže jsou vyjmenovány některé odlišnosti rozhodčího nálezu a soudního rozhodnutí.

Hlavní rozdíly mezi rozhodčím nálezem a soudním rozhodnutím vychází již ze samotné povahy řízení, tedy řízení u rozhodčího soudu nebo řízení před rozhodcem a řízení před obecnými soudy. Tedy na úvod rekapitulace procesních odlišností předcházejících vydání rozhodčího nálezu a soudního rozhodnutí:

a) Řízení vedené před rozhodčím soudem se vždy řídí rozhodčím řádem příslušného rozhodčího soudu, soudní řízení před kterýmkoliv obecným soudem se řídí výhradně Občanským soudním řádem[7].

b) Rozhodčí řízení je dle ustanovení § 19 odst. 3 ZRŘ vždy neveřejné. Naproti tomu soudní řízení je ze zásady veřejné a od této zásady lze upustit jen ve výjimečných případech[8].

c) Vyhlášení rozsudku (soudního rozhodnutí) je dle § 156 odst. 1 OSŘ vždy veřejné. Naproti tomu vydání rozhodčího nálezu není veřejné, ale „privátní“, pouze pro účastníky rozhodčího řízení[9].

K hmotně právní povaze rozhodčího nálezu ve srovnání se soudním rozhodnutím, lze uvést zejména:

a) Rozhodčí nález je oproti soudnímu rozhodnutí konečným rozhodnutím ve věci samé a proti němuž není možné odvolání ani mimořádný opravný prostředek. Rozhodčí řízení je tradičně chápáno jako jednoinstanční, čímž je zaručena toliko vyzdvihovaná vlastnost rozhodčího řízení oproti klasickému soudnímu sporu a tou je rychlost rozhodování[10].

b) Rozhodčí nález lze snadněji uznat a vykonat v jiném státě než byl vydán (tedy jako cizí rozhodčí nález) než je tomu v případě uznání a výkonu soudního rozhodnutí na území jiného státu než bylo soudní rozhodnutí vydáno[11].

c) Rozhodčí nález nemůže jít nad rámec návrhu stran.[12] Oproti tomu obecné soudy mohou překročit návrhy účastníků[13].

Obecně lze také říci, že rozdíl mezi rozhodčím nálezem a soudním rozhodnutím je též obsažen v samotné povaze instituce, která rozhodnutí/nález vydává, tedy rozhodčí soud nebo rozhodce a obecný soud.

3. Zákonná úprava podmínek pro uznání a výkon rozhodčího nálezu a Newyorská úmluva

Základní mezinárodní úpravou, která upravuje uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů je tzv. Newyorská úmluva (NYUml). Jako základní mezinárodní smlouva pro uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů Newyorská úmluva stanoví podrobné podmínky pro uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů. Avšak některá ustanovení Newyorské úmluvy ponechávají státům prostor pro národní právní úpravu. Jedná se o tyto oblasti:

a) Samotný výkon rozhodčího nálezu.

b) Průběh fáze uznání rozhodčího nálezu.

c) Hodnocení jednotlivých důvodů pro odepření výkonu rozhodčího nálezu vyjma ustanovení o formě rozhodčí smlouvy, jež upravuje čl. II odst. 2 NYUml[14].

Zde je třeba poznamenat, že i když je ponechán ve výše uvedených případech České republice prostor pro vlastní právní úpravu, kterou je ZRŘ, není možné ve vlastní právní úpravě se odchýlit proti smyslu a ostatních ustanovením Newyorské úmluvy[15].

3.1. Srovnání podmínek pro uznání a výkon rozhodčího nálezu v Českém právním řádu a některých evropských zemích

V České republice platí pro uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů stejná pravidla jako pro uznání a výkon tuzemských rozhodčích nálezů. Toto je v souladu s čl. III Newyorské úmluvy a také stanoveno v § 38 ZRŘ. Tím je tedy dáno „rovné“ postavení tuzemských a cizích rozhodčích nálezů.

Česká úprava velmi liberálně pojímá možnost výkonu rozhodčího nálezu jako exekučního titulu. Na rozdíl například od německé úpravy nepředchází samotnému nařízení o exekuci uznávací výrok soudu[16].

Na druhé straně v úpravě možnosti dohody o vyloučení možnosti žaloby na zrušení rozhodčího nálezu je tuzemská úprava konzervativní. Toto se vztahuje zejména k § 31 ZRŘ a v zásadě vychází z ústavního práva ukotveného v čl. 36 Listiny, kdy je toto právo obecně chápáno tak, že neumožňuje se předem vzdát práva na soudní ochranu. Takový úkon by byl nicotný.

Extrémním se zdá být v tomto ohledu zejména belgická a švýcarská úprava, které umožňuje stranám si vyloučení žaloby na zrušení rozhodčího nálezu mezi sebou dohodnout[17]. Jako opačný příklad je uváděn § 1059 odst. 2 knihy X. německého občanského soudního řádu[18], který umožňuje zrušení cizího rozhodčího nálezu. Zde je třeba doplnit, že zrušení rozhodčího nálezu nemá podle převládající praxe exteritoriální účinky a tedy je možné, nález zrušený v jedné zemi uplatnit v zemi jiné[19].

Například polská právní úprava nemá samostatný zákon pro uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů a tuto věc ponechává zcela v režimu mezinárodních dohod a ustanovení polského soudního řádu[20].

Česká republika se přijetím speciálního zákona upravujícím rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů (ZRŘ) přiklonila k názoru, kdy stát nemůže ponechat rozhodčí řízení, a tedy i výkon a uznání rozhodčích nálezů, zcela mimo soustavu obecných soudů. Toto pojetí vychází z nepřípustnosti nemožnosti soudní ochrany vůči svévoli postupu rozhodců, či rozhodčích soudů. Jak již bylo řečeno výše, jednalo by se o porušení ústavního práva na soudní ochranu.

3.2. Odepření uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů a aplikace výhrady veřejného pořádku

Odepření uznání a výkonu cizího rozhodčího nálezu upravuje § 39 ZRŘ. V ustanovení § 39 je taxativní výčet důvodů, pro které lze uznání nebo výkon cizího rozhodčího nálezu odmítnout.

a) Rozhodčí nález není podle práva státu, v němž byl vydán, pravomocný nebo vykonatelný.

b) Rozhodčí nález je stižen vadou uvedenou v § 31.

c) Rozhodčí nález odporuje veřejnému pořádku.

ad a) Zde je tuzemská úprava příliš striktní, neboť v článku V NYUml odst. 1 se praví “Uznání a výkon nálezu mohou být odepřeny na žádost strany...“, tedy v tomto případě je třeba dle principu aplikační přednosti uplatnit ustanovení NYUml před tuzemskou úpravou, a nikoli tak bezvýhradně aplikovat ustanovení první věty § 39. [21]

ad b) Odkaz na ustanovení § 31 je snahou o zrovnoprávnění přístupu k cizím a tuzemským rozhodčím nálezům. Zde je třeba vzít na vědomí, že cizí rozhodčí nález oproti tuzemskému nelze zrušit, ale pouze odepřít jeho uznání a výkon. Jednotlivá ustanovení vad uvedená v § 31 v písmenech a) až f) kopírují ustanovení Newyorské a Evropské úmluvy. Zvláštním je ustanovení písmene g). Toto ustanovení o důvodech pro obnovu řízení je v rozporu se samotnou povahou rozhodčího řízení, které je, jak již bylo výše uvedeno, chápáno jako jednoinstanční, bez řádného i mimořádného opravného prostředku. Obnovu řízení rozhodčí řízení nezná. Domnívám se zde, že aplikace tohoto ustanovení může být velmi problematická, taktéž literatura si s tímto příliš neví rady. Bělohlávek k tomuto uvádí: „...Česká republika je jednou z nemnoha zemí, která do svého právního řádu takový důvod pro zrušení rozhodčího nálezu zakotvila, a jeho aplikace je velmi sporná.[22]“ S tím nelze než souhlasit.

ad c) Toto ustanovení lze aplikovat bezvýhradně. Ustanovení výhrady rozporu s veřejným pořádkem kopíruje ustanovení čl. V odst. 2 pís. b, NYUml. Pojem „veřejný pořádek“ definuje ustanovení § 36 MPSaP takto:

„Právního předpisu cizího státu nelze použít, pokud by se účinky tohoto použití příčily takovým zásadám společenského a státního zřízení Československé socialistické republiky a jejího právního řádu, na nichž je nutno bez výhrady trvat.“

Aplikace veřejného pořádku se v případě rozhodčího řízení použije analogicky s ustanovením § 64, jako kdyby šlo o zahraniční rozhodnutí soudů. Jelikož ustanovení o rozporu s veřejným pořádkem je obsaženo v Newyorské úmluvě, lze předpokládat obdobu jeho výkladu i v jiných státech, jež Newyorskou úmluvu ratifikovali. Zde lze očekávat rozpor pouze ve výkladu termínu ordre public například v arabských zemích a západních demokraciích.

4. Úprava podmínek pro zrušení rozhodčího nálezu

Zrušení rozhodčího nálezu je možné pouze u tuzemských rozhodčích nálezů. Toto vyplývá z obecné teze soudní moci státu:

Soudní moc státu lze z principu svrchovanosti a suverenity vykonávat pouze na vlastním území státu, který toto rozhodnutí (rozsudek) vydal.

U cizích rozhodčích nálezů se použije institut odepření uznání nebo výkonu rozhodnutí cizího rozhodčího nálezu ve smyslu ustanovení § 39 ZRŘ (viz odstavec 3.2). Jak již bylo řečeno, zrušení rozhodčího nálezu soudem není opravným, odvolacím nebo mimoodvolacím prostředkem. Opravný prostředek v rozhodčím řízení je možný výhradně podle ustanovení § 27 ZRŘ. Institut zrušení rozhodčího nálezu nepřímo vyplývá z ústavního práva na soudní ochranu, jde o právo na přezkoumání rozhodčího nálezu, který je v našem právním řádu exekučním titulem, nezávislým soudem. Role soudu je zde ovšem pouze kontrolní[23] a soud prověřuje pouze správnost průběhu rozhodčího řízení, tak jak je uvedeno v ustanoveních a) až f) § 31 ZRŘ.

V případě české úpravy tedy jde výhradně o prověřování procesních práv, vyjma ustanovení písm. g) §31 ZRŘ. Zásah soudu do hmotných práv si lze představit jen v případě důvodů, pro které lze v občanském soudním řízení žádat obnovu řízení[24]. Na problém aplikace tohoto ustanovení již bylo upozorněno výše.

Domácí právní úprava podmínek pro zrušení rozhodčího nálezu, jak již bylo řečeno v bodě 3.2 ad b) této práce, v zásadě kopíruje ustanovení Newyorské a Evropské úmluvy. Jak již bylo také uvedeno, ustanovení písmene g) § 31 ZRŘ je ve srovnání se zahraničními úpravami svým způsobem unikátní.

5. Ochrana proti zjevně chybným rozhodčím nálezům v českém právním prostředí

V českém právním řádu mají dle článku 10 Ústavy aplikační přednost mezinárodní smlouvy před zákonem, tudíž všichni účastníci rozhodčího řízení jsou v režimu ochrany mezinárodních smluv a úmluv. V případě rozhodčího řízení jimi jsou zejména Newyorská a Evropská úmluva. To, co není upraveno mezinárodní smlouvou, lze upravit domácím právem, v případě České republiky je to ZRŘ, dále také OSŘ a MPSaP a případně další předpisy zde neuvedené, jichž se může rozhodčí řízení a proces uznání a výkonu rozhodčích nálezů dotknout. Ochranu práv účastníků rozhodčího řízení, nebo řízení o uznání a výkonu cizího rozhodčího nálezu lze rozdělit na práva procesní a práva hmotná.

5.1. Ochrana procesních práv při zjevně nesprávném rozhodčím nálezu v české právní úpravě

Ochranu procesních práv účastníků lze najít zejména v ustanovení písmen a) až f) §31 (v případě přezkumu procesního řízení) a v ustanoveních § 39 ZRŘ (v případě odepření a uznání a výkonu cizího rozhodčího nálezu). Domnívám se, že ochrana procesních práv účastníků řízení je v české právní úpravě silně ukotvena zejména neodbouratelným ukotvením možnosti soudního přezkumu.

5.2. Ochrana hmotných práv při zjevně nesprávném rozhodčím nálezu v české právní úpravě

U hmotných práv je z principu rozhodčího řízení, jakožto dobrovolného podřízení se stran pravidlům rozhodčího soudu (či soudní instituce apod.), výrazně menší než je tomu v případě ochrany práv procesních. Strany se přistoupením k rozhodčímu řízení dobrovolně vzdávají možnosti odvolání z důvodu porušení hmotných práv proti rozhodnutí k obecnému soudu. Jak již bylo řečeno výše, hmotnými právy se obecný soud nezabývá. Dobrovolné podřízení se rozhodnutí rozhodčího soudu či arbitra, je jedním ze základních teoretických východisek rozhodčího řízení. V české právní úpravě nezasahování obecného soudu do hmotných práv sporu prolamuje, a to nepříliš šťastně, ustanovení písmene g) § 31 ZRŘ. Další hmotně právní ochranu již lez pouze dovozovat například z ustanovení o veřejném pořádku, avšak ochrana hmotných práv proti zjevně nesprávnému rozhodčímu nálezu není ani v tomto příliš veliká. Domoci se ochrany hmotných práv před obecnými soudy se lze tedy například zrušením nesprávného rozhodčího nálezu skrze ochranu procesních práv.

Strany si mohou dohodnout přezkum tuzemského rozhodčího nálezu skrze využití ustanovení § 27 ZRŘ[25].

6. Uznávání a výkon rozhodčích nálezů „de lege ferenda“

Závěrem jsou uvedeny některé oblasti, které při koncipování této práce vyvolávaly v autorovi největší otázky a na které nebyla nalezena uspokojivá odpověď v právní úpravě ani odborné literatuře. Autor se zde pokusí nastínit možný směr úvah ke změně domácí úpravy.

6.1. Rezignace státu na účinnou ochranu hmotných i procesních práv rozhodčího řízení?

Jak již bylo řečeno, v domácí úpravě je pouze malá možnost přezkumu rozhodčího nálezu jako takového obecnými soudy. Jakou ochranu poskytuje stát straně, která se cítí být zjevně nesprávným rozhodčím nálezem poškozena? Domnívám se, že hlavní úloha státu, pokud nechceme rezignovat na rozhodčí řízení jako takové, spočívá v důsledné kontrolní roli zejména pravidel rozhodčího řízení. Zde je třeba uvést, že domácí úprava v § 4 ZRŘ klade velmi malé nároky na osobu rozhodce. Rozhodcem může být pouze zletilá fyzická osoba, která je občanem České republiky nebo cizinec, který je na území svého státu způsobilý k právním úkonům, nebo tuto způsobilost má na území ČR. Osoba rozhodce nemusí splňovat žádné další předpoklady pro výkon rozhodce. To je velice liberální úprava s ohledem na to, že rozhodce musí mít přinejmenším dobrou procesní znalost rozhodčího řízení, aby byl vůbec schopen funkci rozhodce vykonávat. Oproti německé úpravě nemůže být osobou rozhodce dle ustanovení § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/20002 Sb., o soudech a soudcích ani soudce. Kdo jiný než soudce by měl splňovat znalostní a osobnostní předpoklady pro vedení nezávislého řízení v rámci české právní úpravy[26]?

Přitom role rozhodce je klíčová právě pro účinnou ochranu procesních a hmotných práv stran rozhodčího řízení.

6.2. Rozhodčí nález jako exekuční titul

Jak již bylo uvedeno v části 2.1 této práce, česká právní úprava automaticky pojímá vykonavatelný rozhodčí nález jako exekuční titul. Uznání výkonu exekuce tak nepředchází samotnému nařízení exekuce (na rozdíl od Německa) uznání nároku soudem. Domnívám se, že v této části je právní ochrana, kterou stát zajišťuje nedostatečná a nedostatečně chrání případnou oběť zjevně nesprávného rozhodčího nálezu.

6.3. Uznávání a výkon rozhodčích nálezů v EU 27x jinak?

Při psaní této práce autor nabyl výrazného přesvědčení, že je poněkud absurdní, že Evropská unie nemá vlastní právní úpravu pro uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů na území EU a právní úpravu, která by stanovila jednotná pravidla pro rozhodčí řízení v rámci států EU. Autor se domnívá, že jednotná právní úprava rozhodčího řízení a uznání a výkonu rozhodčích nálezů v rámci EU by výrazně přispěla zaprvé k právní jistotě a zadruhé k rychlosti řešení sporů mezi stranami rozhodčího řízení z jednotlivých států EU i ke konečnému snížení nákladů rozhodčího řízení a uznání a výkonu rozhodčích nálezů.

7. Seznam použitých zkratek

Evropská úmluva Evropská úmluva o obchodní arbitráži. Vyhláška č. 176/1964 Sb. ministra zahraničních věcí o Evropské úmluvě o obchodní.

NYUml Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů uzavřená v New Yorku 10. června 1958. Sdělení MZ č. 74/1959 Sb., o přistoupení k Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958.

MPSaP Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.

OSŘ Zákon č. 56/1963 Sb., občanský soudní řád.

ZRŘ Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

8. Seznam pramenů a literatury

1. BĚLOHLÁVEK, J. Alexander.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-629-8.

2. BUREŠ, Jaroslav.: Občanský soudní řád, 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-378-7

3. ROZEHNALOVÁ, Naděžda.: Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 1. vydání. Praha: 2002: ASPI Pubishing, 2002. ISBN 80-86395-41-3

Jiné právní předpisy:

1. Důvodová zpráva k zákonu č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ze dne 13.7.1994
2. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
3. Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky

---

[1] Rozehnalová, Naděžda.: Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 1. vydání. Praha: 2002: ASPI Pubishing, 2002., s. 162

[2] Tamtéž, s. 162

[3] Čl. 1 NYUml odst. 1 věta první

[4] Ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

[5] Rozehnalová, N.: c.d. 2 , s. 164

[6] Důvodová zpráva k zákonu č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ze dne 13.7.1994

[7] Zákon. č. 56/1963 Sb., Občanský soudní řád

[8] Ustanovení § 116 zákona č. 56/1963 Sb., Občanský soudní řád

[9] K prolomení tohoto pravidla však dochází v případě soudního přezkumu rozhodčího nálezu. (K tématu přezkumu rozhodčích nálezů obecnými soudy více v další části práce.)

[10] ZRŘ stranám umožňuje v ustanovení § 27 dohodnout si možnost přezkumu rozhodnutí jinými rozhodci. Důležité pro rychlost rozhodování je fakt, že o přezkumu rozhodčího nálezu rozhodují opět rozhodci a nikoli soudci obecných soudů, což by mohlo vést k průtahům v řízení. (K tématu přezkumu rozhodčích nálezů obecnými soudy více v části 4 této práce.)

[11] Toto vyplývá z principu mezinárodního práva, kdy uznání a výkon soudních rozhodnutí vyplývá téměř vždy z dvoustranných smluv mezi jednotlivými státy. Oproti tomu z výkladu článku I. odst. 3 věty prvé NYUml lze dovodit, že k uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů mezi smluvními státy NYUml již není nutná podmínka vzájemnosti tedy, podmínka bilaterální smlouvy o uznávání a výkonu rozhodčích nálezů. K tomu též Rozehnalová, Naděžda.: Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 1. vydání. Praha: 2002: ASPI Pubishing, 2002., s. 193 a násl.

[12] § 31 pís. f ZRŘ

[13] § 153 OSŘ

[14] K tomu Rozehnalová, Naděžda.: Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 1. vydání. Praha: 2002: ASPI Pubishing, 2002., s. 194

[15] Zde platí aplikační přednost Newyorské úmluvy jako mezinárodní smlouvy před českým právním řádem, tak jak je zakotvena v našem ústavním pořádku v článku 10 Ústavy ČR. K tomu též ustanovení § 47 ZRŘ, ze kterého vyplývá že se nejdříve použije ustanoveních Newyorské nebo též Evropské úmluvy a až poté ustanovení ZRŘ.

[16] Bělohlávek, J. Alexander.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-629-8. s. 232

[17] K tomu Rozehnalová, Naděžda.: Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 1. vydání. Praha: 2002: ASPI Pubishing, 2002., s. 180. Zde N. Rozehnalová hovoří „o vymknutí se mezinárodní arbitráže z dosahu obecných soudů“.

[18] Tamtéž, s. 180.

[19] Bělohlávek, J. Alexander.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-629-8. s. 236

[20] Tamtéž s. 496 a násl.

[21] K tématu výstižně: Bělohlávek, J. Alexander.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-629-8. s. 291 a násl.

[22] Tamtéž s. 244

[23] K tomu Rozehnalová, Naděžda.: Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 1. vydání. Praha: 2002: ASPI Pubishing, 2002., s. 173 a násl.

[24] § 228 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ

[25] Bělohlávek, J. Alexander.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-629-8. s. 212 a násl.

[26] Bělohlávek, J. Alexander.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-629-8. s. 53 a násl