Nová publikace FPR?: Vznik a historie právnické fakulty v Plzni – prvních 15 let

Příští rok bude právnické fakultě ZČU v Plzni již 15 let. Tedy dětský věk má fakulta za sebou a vstupuje do pokročilé puberty. Jak to tedy na právnické fakultě v Plzni během oněch 15 let vypadalo. Jak vlastně vznikla, kdo stál u zrodu, kdo jsou první asistenti, kde probíhala výuka, jaké byly první vyučované předměty?

Spousty takových a dalších otázek, které se v souvislosti s 15 lety naší fakulty nabízejí, není vůbec jednoduché zodpovědět. Když se mě na to ptají přátelé, tak se chvíli vykrucuji a snažím se získat čas, abych si jako Plzeňák vzpomněl, kdy, jak a kde vznikala právnická fakulta. Nakonec vždycky zjistím, ač si přijdu poměrně informován třeba z diskusí z vyučujícími, že o historii naší právnické fakulty nevím téměř nic. Když se to pokusím shrnout, tak jsem na internetu našel kdy byla fakulta založena a vybavuji si některé další útržky o její historii pouze z rozhovorů s některými vyučujícími. Třeba, že první vyučování probíhalo v kulturním domě Jas na Slovanech, jedinou budovou FPR byla v Plzni budova PD. Že z počátku se do doktorandských programů přijímal téměř každý, kdo jen projevil zájem. Také jsem se dozvěděl, že vznik naší fakulty byl z části i shodou náhod a příznivé situace, a že o rok později by fakulta pravděpodobně, v tak tradičně průmyslovém městě, jakým Plzeň posledních 80 let byla, již nevznikla. To jsou všechno jen útržky, z krátké historie 15 let právnické fakulty v Plzni.

Ale teď k tomu, proč tento post vlastně píšu. Myslím si, že patnáctileté výročí založení naší fakulty je nejlepší příležitostí k vydání publikace o vzniku a historii fakulty od jejího založení v roce 1993 až do dnešních dní. O naší fakultě totiž neexistuje žádná kniha, která by popisovala její vznik a historii. Je to v celku pochopitelné, pro fakultu pubertálního věku ;-), ale 15 let už je přeci něco. Je to úspěch všech, kteří se na vzniku a chodu fakulty podíleli a podílejí. Zejména pedagogů, studentů, města Plzně, ZČU, absolventů, práva a vysokého školství v Čechách vůbec. Navíc takováto publikace nám velmi chybí. Historie je součástí portfolia, které fakulta uchazečům, studentům, absolventům a pedagogům nabízí. Zkuste si sami něco o historii naší fakulty dohledat. Zjistíte, že to není vůbec jednoduché, protože žádné zdroje de facto neexistují a musíte se spoléhat na vyprávění „služebně starších“.

Co by, podle mě, v knize „Vznik a historie právnické fakulty v Plzni – prvních 15 let“ nemělo chybět?

Historie – jednoznačně vznik, data, osoby které se na vzniku podílely, rozhovory s těmi, kteří fakultu zakládali a prosazovali, historické milníky...

Lidé – první vyučující, děkani, proděkani, vedoucí kateder, první absolventi, první doktorandi, rozhovory se známými osobnostmi, kteří na naší fakultě studovali, současní vyučující a studenti, úspěšní absolventi...

Úspěchy – informace o vědecké a publikační činnosti fakulty...

Data, počty, statistiky, grafy, tabulky – počty absolventů, jejich jmenný seznam, seznamy vyučovaných předmětů v jednotlivých letech, seznam vyučujících, výše rozpočtu v jednotlivých letech, vývoj počtu studentů a vyučujících, počty zahraničních stáží...

Studentský život - první časopis studentů FPR v Plzni, spolek Juristic, Nečtiny...

Diskutabilní věci v historii fakulty – výjimka k přijetí J. Rumla, odmítání zkoušek nezávislých na fakultě (Scio)...

Jak se k této výzvě naše fakulta postaví? Mám pozitivní zprávu. Prvním příznivcem této myšlenky je, jak jinak :-), JUDr. Petr Bezouška. Aby ale výsledná publikace nebyla jen nudným, teď mi prosím odpusťte ten termín, „poplácáváním se po zádech“ bez hlubšího záběru, důležitých dat a nadhledu, myslím, že je třeba dostatečně věnovat pozornost přípravě a celé koncepci takové knihy. Vybavuji si nudná skripta, která v druhé polovině devadesátých let vydávala ZČU a ze, kterých se nedal číst ani úvod. Tuším, že jedna taková skripta se dokonce jmenovala Informace o studium na ZČU. Výhodou FPR je, že publikace od lidí působících na naší fakultě se většinou dají číst velmi dobře a jsou srozumitelné a přístupné i širší veřejnosti. Aby ale nevznikla kniha, kterou by například uchazeč o studium či student prvního ročníku po prvních třech stránkách odložil, protože by byla nečitelná a nebo v ní nebylo dostatek informací, je podle mě důležité aby se do její tvorby zapojilo co nejvíce lidí z co nejvíce skupin, pro které bude určena a kterých se dotýká. Co tím myslím. Bylo by jistě škoda, pokud by taková kniha vznikla jen v sekretariátech jednotlivých kateder a pak ji třeba chyběl nadhled. Cílem by podle mého názoru měla být kniha, kterou si rádi přečtou jak zájemci o studium na naší fakultě, tak vyučující a studenti a to bývalí i současní, tak i veřejnost.

Věřím, že vedení fakulty rádo uvítá tuto iniciativu a dá příležitost také současným studentům, aby přispěli svými nápady k její realizaci. Takže neváhejte a pokud máte nějaké nápady, co by v knize „Vznik a historie právnické fakulty v Plzni – prvních 15 let“ určitě nemělo chybět, napište je do diskuse, nebo se mi ozvěte a zapojte se do přípravy.

Jak se dělá propaganda v celosvětových médiích, příklad války v Iráku

Nevěřte médiím. Pokud to jde ověřujte si zprávy které čtete, jinak totiž budete ovládáni samotnými médii, PR agenturami, vládou a nadnárodními společnostmi. Je to taková méně zjevná forma Velkého Bratra. O to je nebezpečnější. Formuje názory společnosti víc než vzdělávací systém a vlastní rozum.

Pokud vám přijde výše uvedené jako projev nějakého schizofrenika a hledače konspiračních teorií, tak vás následující řádky vyvedou z omylu. Pokud ne, tak vám přeji pěkný naivní život.

Na jaře v roce 2003, když vojáci koalice v Iráku dobývali Bagdád, sledoval jsem v přímém přenosu na CNN jak koaliční vojáci strhávali sochu Saddáma Husajna v centru Bagdádu. CNN tehdy měla vykázané vlastní reportéry z Bagdádu a tak přímý přenos pro CNN komentoval shodou okolností novinář ČT Michal Kubal. Jedná se o památné záběry, kdy američtí vojáci strhnou sochu Saddáma Husajna a prostí Iráčané botami bijí do obličeje sochu Saddáma Husajna. Tento zvyk bití botami do hlavy je v Iráku pro toho, kdo botami dostává, symbolem největší potupy. Mám tyto záběry vryté do paměti a vždycky s nimi se mi vybaví silný pocit zadostiučinění z pádu režimu Saddáma Husajna a radosti obyčejných Iráčanů. Jenže tyto záběry byly pouze válečnou propagandou koaličních sil! Před rokem jsem o tom viděl film Obraz nepřítele na festivalu Jeden svět. Slavící Iráčané ve skutečnosti byli nahnaní novináři a američtí vojáci. Obrněný transportér, který sochu strhával, se pak hned zas vrátil na okraj města, protože američtí vojáci Bagdád v té době vůbec neměli obsazený a byli pouze na jeho okraji. Ostatně porovnejte obě videa níže. Jedno je z americké televizní stanice FOX News a druhé jsou pohledy jiných kamer na skutečné Iráčany.

Česká televize záběry strhávání sochy používá ve svém zpravodajství dodnes a šíří tuto propagandu dál. Pro mě to byla veliká lekce a zklamání nad „havlovským“ pohledem na svět, který je rozdělen na dobré a zlé. Takový svět není. I když z českých mainstreamových médií se to nikdy nedozvíte.

Poskytování internetových služeb O2 je více než měsíc v technickém rozkladu

Protokol odchozí pošty smtp O2 je už přes měsíc nepoužitelný, nedoručuje vaše e-maily a nedá vám to vědět. Když už váš e-mail doručí, tak s velkým zpožděním v řádu desítek minut nebo i dnů. Technická podpora O2, neinformuje zákazníky o poruše, neví jaký je rozsah závady, kdy bude opravena, a pokud opravena bude, tak to zákazníkům O2 nedá vědět.

O těchto problémech jsem na blogu už informoval ve svých postech:

Jak si O2 neváží zákazníků: Nedoručuje jejich e-maily a nedá jim to vědět!
Jak reklamovat služby O2? Není to snadné!

Ovšem problémy smtp O2 nekončí, naopak přibývají.

Před pár dny jsem známým posílal přes poštovního klienta Thunderbird pozvánku na silvestrovskou párty. Bohužel používám připojení od společnosti O2 a tedy jako odchozí smtp protokol od O2. Odeslal jsem svým přátelům a známým pozvánku a abych dále nešířil adresy těch kteří si to nepřejí, použil jsem u formu skryté kopie. U odesílání e-mailů pomocí skryté kopie je problém, že se vám v uložené poště programu Thunderbird nezobrazí komu jste e-mail odeslal. To vše jsem věděl

Radoval jsem se, když mi hned vzápětí psal kamarád, že děkuje, ale už má něco jiného. Hurá, e-mail tedy prošel skrze hluboké bahno smtp O2. Za další 3 hodiny mi napsala kamarádka, že také děkuje, že už něco má. Nevadí, hostů bude i tak dost, říkám si. Jenže druhý den ráno jsem ve své e-mailové schránce našel oznámení o nedoručení e-mailu od smtp O2. No to si dělají legraci, říkám si, vždyť e-mail už bezesporu obdrželi oni dva mí známí! Určitě je to nějaká blbost. Trošku mě mrazilo, že e-mail o nedoručení zprávy, i když přišel až druhý den, měl stejné datum i čas jako pozvánka, když jsem ji odesílal. Ne, nesmím být skeptik, přeci to skrz smtp O2 muselo projít. Mám přeci zpětnou vazbu od dvou přátel. Tímto jsem rozptýlil mé obavy.



Včera jsem potkal v hospodě své další dvě známé, kterým jsem e-mail také posílal a tak jsem se jich zeptal zda dorazí na oslavu. Jedna že prý snad jo, ale druhá mi říká, že o ničem neví, že žádný e-mail nedostal. Cože? Jak je možné že by přišel jedné a druhé ne, když jsem ho rozesílal naráz všem. No možná jsem omylem její adresu nepřipojil, ale to se mi zdálo divné, zrovna u ní jsem si byl jist že ano. Ok, pošlu jí pozvánku znovu, nevadí. Jenže dneska mi píše bratr, že pozvánku na oslavu také nedostal, o čem to prý mluvím. No tak to už je moc, říkám si a otevírám zprávu o nedoručení e-mailu a proklínám O2. Prostě O2 při hromadném rozesílání e-mailu propustil skrze smtp e-mail jen na některé adresy a na některé ne. Navíc, ale zpráva o nedoručení e-mailu přišla s půldenním zpožděním a není v ní uvedeno na které adresy e-mail nebyl doručen. Prostě na některé ano a na některé ne.

Přidávám perličku, která zákazníky O2 nepřekvapí. Před půl hodinou jsem bratrovi poslal pozvánku znovu, ještě nedorazila. Prostě neprolezla skrz smtp protokol O2. O2 je prostě v technickém rozkladu.

Mé pocity ze služeb a technické podpory O2 bych na závěr shrnul slovy klasika:

„Asi už se mi vážně splaší kladiva!!!!“

Jak reklamovat služby O2? Není to snadné!

Ještě jsem se nedostal ke slíbené reklamaci služeb O2, která pořád zdržuje e-maily svých zákazníků přes odesílací smtp protokol O2. Zatím tedy alespoň post o tom, jak a kde reklamaci na služby společnosti O2 podat. Není to totiž úplně snadné.

Před dvěma dny odcházely e-maily s půlhodinovým zpožděním přes smtp O2, o proti několika nano sekundám při odesílání e-mailu on line s vynecháním vašeho poštovního klienta. Byl jsem v opravdu hloupé situaci, když mě ředitelka telefonem několikrát urgovala a já dokola opakoval, že jsem e-mail odeslal před x minutami. Ano, já e-mail skutečně odeslal, jenže O2 jej zadrželo na víc než půl hodiny. Neslýchané, že?!

Alespoň prozatím přikládám adresu reklamačního oddělení společnosti O2. Upozorňuj, že všechny reklamace na služby společnosti O2 musejí být podány písemně, což si myslím je zjevný taktický tah společnosti o2, pro snížení počtu reklamací. Písemná forma mě osobně také zatím brání, reklamaci na nedoručování e-mailů O2 podat. Nemám na to dostatek času. Věřím, že o vánočních svátcích se ale k tomu dostanu. Byla by škoda to nechat plavat ;-)

Zatím tedy kontaktní adresa pro vyřizování reklamací u společnosti O2.

Reklamační odělení O2:
Telefonica O2 Czech Republic, a.s.
Centrum péče o zákazníka
P.O. Box 164
130 11 Praha 3

Je člověk, který se přiváže ke stromu, aby tak protestoval proti jeho pokácení, magor?

Na tuhle otázku mě přivedl aktuální příběh, který se v minulých dnech odehrál v Plzni. O co šlo.

Odbor životního prostředí (ŽP) Magistrátu města Plzně se rozhodl, ve známé a chráněné aleji Kilometrovka, pokácet 52 stromů, ze kterých část tvoří několik více než stoletých lip. Ostatní kácené stromy tvoří hlavně topoly černé a akáty. Vesměs se jedná o staré stromy a podle vedoucího odboru ŽP Magistrátu, jsou „přestárlé nebo nemocné a silně nakažené dřevokaznými houbami“ a hlavě „ohrožují bezpečnost kolemjdoucích“. Magistrát musel před kácením zrušit ochranu těchto stromů, které tvoří takzvanou chráněnou památnou alej. Svoji argumentaci pro pokácení chráněných stromů Magistrát podložil odborným dendrologickým posudkem.

Druhý den poté, co začala najatá firma kácet první stromy, se k jedné stoleté lípě připoutal silným řetězem starší Plzeňan, který se stromy vyrůstal přes padesát let. Den předtím, když začalo kácení prvních stromů, šel na Magistrát jednat o kácení stromů s úředníky a chtěl také mluvit i s primátorem. Úředníci mu nepomohli a k primátorovi se nedostal, vyčerpal tak všechny legální prostředky, kterými by mohl kácení zastavit. Tedy se druhý den ráno, ještě než začali pracovníci firmy pokračovat v kácení dalších stromů, připoutal řetězem ke stoleté lípě, aby ji bránil svým tělem a nedovolil firmě strom pokácet. Po dvou hodinách hasiči za asistence policistů přeřízli řetěz, kterým byl Plzeňan přivázaný ke stromu a policie jej odvezla na služebnu podat vysvětlení.

Tolik fakta. Podívejme se, ale na celou věc pohledem dvou nejčtenějších plzeňských deníků. Tedy regionální přílohy MF Dnes a Plzeňského deníku. Posuďte sami.

MF Dnes napsala článek s názvem „Stromy bránil vlastním tělem“, kde výstižně popsala co se stalo, a jaké měl muž k takovému jednání důvody.



Plzeňský deník na titulní straně otiskl fotografii muže přivázaného ke stromu a doplnil ji vlastním senzačním komentářem. Již samotný název je bulvárním zkreslením jako „prase“: „Ekologický aktivista se přivázal ke stromu řetězem“. V celém popisku dále nazývá Plzeňský deník, staršího Plzeňana, aktivistou a ještě přidává výrok vedoucího odboru Magistrátu města Plzně o tom, že je aktivista „známou firmou“.



No co k tomu dodat? Snad jen vlastní komentář.

Jeden plzeňský občan, který jako malý trávil volný čas v krásné, dnes už památkově chráněné, aleji plné stromů, a má tedy k ní úplně jiný vztah než může redakce Plzeňského deníku pochopit, prostě nesouhlasil s bezhlavým postupem Magistrátu při „obnově“ stoletých stromů v aleji, kde stromy nikomu nepřekáží, natož aby někoho ohrožovali. Takový postup, kácení starých stromů, je v Plzni běžný a argumenty zůstávají celá léta stejné: „strom nebezpečný pro své okolí“. Tuhle, na první pohled zkratku si můžu dovolit. Na rozdíl od nešťastného Plzeňana, jsem s plzeňským Magistrátem a odbory ŽP jednotlivých městských obvodů svedl několik desítek bitev kvůli zbytečnému kácení stromů po celé Plzni. A to jako skutečný ekologický aktivista sdružení Děti Země. Proto dobře rozumím pocitu beznaděje, když plzeňští úředníci nechávají kácet stromy, které by mohly ještě několik let (někdy i desítek) růst a přispívat k lepšímu prostředí v automobily dusivé Plzni. Za to, že někdo s takovým bezhlavým jednáním Magistrátu nesouhlasí, třeba právě proto, že konkrétní stromy jsou „součástí“ jeho života, nebo má, na rozdíl od plzeňských úředníků, staré stromy rád, nemusí být v Plzeňském deníku hned označován za „ekologického aktivistu“, „aktivistu“ a „známou firmu“ a člověka podezřelého ze spáchání hned dvou přestupků. Tedy slovní spojení, která navozují pocit, že takový člověk není úplně normální, možná recidivista a dost možná i magor.

FPR opět nejde web. Bude to někdy právnická fakulta v Plzni řešit?

Trávím pěknou pracovní neděli v Nečtinech nad operačními plány na rok 2008. Celý den plánování a zítra další. Je sice neděle, ale jindy se pracovní tým naší organizace nemohl sejít. Zítra večer, až přijedu z operačních plánů, mě čeká schůzka sdružení Help-me, které pomáhá plzeňským vozíčkářům. V úterý mě čeká zápočet z TNH 2 a ve středu z ČD 2. Ve středu hned po zápočtu jedu na seminář "Diskrimnace příslušníků romské menšiny v ČR?" do Brna, kde budu až do pátku. Pěkně nabitý týden. Dnes jsme končili v osm večer a začínali jsme ráno v 10. Mám toho dost jen co je pravda. Zítra je start v 8:30 a konec v 15:30. Přemýšlím, že se nestihnu naučit na první termíny zápočtů a říkám si, že půjdu až na druhé termíny. Měly by být ještě před Vánoci, takže budu mít dost času na přípravu na lednové státní zkoušky. Na stránkách právnické fakulty byly vypsány termíny zápočtů, tak šup hned tam, abych si přeorganizoval diář. No jo, ale stránky FPR opět nejdou! Po kolikáté už? (pro skeptiky podotýkám, že stránky ZČU fungují)

Jak mám zjistit termíny zápočtů, které visí na stránkách katedry právních dějin a katedry ekonomie, když stránky nefungují? Řeší to někdo? Proč tak často stránky nefungují? O výpadcích stránek FPR jsem zde psal před necelým měsícem. Je vidět nic se nezměnilo. Co s tím fakulta udělá?

Přihlášení na státnice pro druhý ročník FPR v Plzni?

Podívejte se na následující informace o státních souborných zkouškách pro druhý ročník právnické fakulty v Plzni. Musejí se tedy studenti druhého ročníku přihlašovat, nebo ne? Platí to jen pro studenty uvedené v bodě 2?

Informace o přihlašování na první státní soubornou zkoušku na FPR v Plzni

Čert aby se v tom vyznal!

Informace o státní souborné zkoušce druhého ročníku na stránkách FPR nejsou pohromadě na jednom místě a studenti si je musejí složitě dohledávat

Vím, že tímto postem opět u některých kolegů vyvolám nesouhlasné reakce a budou mi opět říkat, že jsem moc náročný a líný něco hledat. Co nadělám, když webové stránky FPR a informační systém fakulty Juristic spolu nespolupracují, jak tvrdím celou dobu, a někteří se mi to snaží srdnatě vyvrátit.

Tak pěkně od začátku. Na Juristicu se objevil „seznam studentů na státnice“, rozumějte rozdělení studentů na státní soubornou zkoušku z předmětů Teorie práva, České a československé právní dějiny a Římské právo. Seznam tvoří tabulka ve formátu programu Microsoft Excel. Další informace ke státnicím ve zprávě chybějí, stejně jako na jiných stránkách Juristicu. Fajn, říkám si a pro jistotu koukám na stránku Juristicu s aktuálními informacemi z kateder, kterou mi doporučil zde diskutující kolega, abych zjistil novinky k zápočtům. Nic nového nenalézám. Pro jistotu, ale jdu přímo na stránky Katedry teorie práva a hledám termíny zápočtů. A objevuji v nejnovějších informacích další podrobné informace k lednovým státním zkouškách. Je zde hodně důležitá informace o tom, že se studenti musejí na státnice hlásit! (informace je také na stránkách Katedry právních dějin). Hm... zajímalo by mě, zda to má oporu ve studijním řádu FPR, jestli vůbec něco takového existuje. Kamarádi na FAV se ke státnicím přihlašovat nemusejí. Prostě přijdou v termínu uvedeném v seznamu a státnice absolvují. No, ale o co jde proč se nepřihlásit, když to jinak nejde. Tedy možná jde, nevím, nikde se tam nepíše, že studenti mají povinnost se přihlásit ke státním zkouškám, aby je mohli absolvovat.

Co mi pořád ale vrtá hlavou je to, jak se, prosím pěkně, mají studenti o takových důležitých věcech dozvědět? V informačním systému fakulty neexistuje jedna stránka, která by se třeba mohla jmenovat „Aktuální informace“, nebo jakkoliv jinak, ale hlavně by aktuální informace obsahovala. Je to tak nesrozumitelné a nepochopitelné?

Stačilo by udělat jednoduchý skript, který by aktuální informace ze všech stránek fakulty shromažďoval na jednom místě aniž by do toho musel kdokoli zasahovat (ani Petr Bezouška :-). Na hlavní stránku by stačilo dát odkaz “Aktuální informace“ a tam by všechny byly v podobě odkazů. Není to nic složitého.

Půjde to někdy na právnické fakultě v Plzni?

Přidávám náhledy na stránku, kde by prý měly být všechny aktuální informace ze všech kateder a náhled na stránku Katedry teorie práva, že tomu tak opět není.

Osobní rozvrh studenta i na právech v Plzni

Jak je to s osobním rozvrhem na Západočeské univerzitě? Existuje vůbec nějaký? Na právech mi o něm nikdy nikdo neřekl. Přesto existuje individuální rozvrh každého studenta. Najdete ho v informačním systému, aplikaci STAG, kterou provozuje ZČU. Bohužel právnická fakulta STAG bojkotuje. Jak si jinak vysvětlit to, že se rozvrh povinných předmětů ve STAGU objevil až první týden akademického roku, zatímco studenti jiných fakult ZČU jej měli přístupný již od srpna.

Rozvrhy zajímají současné i nové studenty každé vysoké školy. Není nic krásnějšího, než vymýšlet, na kterou přednášku nepůjdu, protože spát se dá lépe i doma nebo na koleji, nedej Bože, že bych mohl dělat místo přednášky třeba něco užitečnějšího, než poslouchání vyučujícího, který pouze čte své vlastní skripta znovu a znovu. Vždy mě jímá příjemný pocit při pohledu do vlastního rozvrhu, a to když si nad ním uvědomím, že do školy dneska vlastně nemusím :-)

Klasický rozvrh studenti právnické fakulty v Plzni naleznou na stránkách studijního oddělení. Háček je v tom, že jsou v něm zobrazeny nejen všechny povinné předměty, ale i všechny povinně volitelné. Aby toho nebylo málo, jsou do toho vepsány i všechny semináře všech 6 kruhů. Pro nováčky poznamenávám, že budete přiřazeni pouze do jednoho kruhu, dle abecedy. Tedy informací v rozvrhu na stránkách studijního oddělení je zhruba 6 až 7 více než student potřebuje. Jedinou cestou se zdá být vytištění rozvrhu a za pomocí barevných pastelek si označit vaše předměty a semináře. Sám jsem to tak dělal celý prvák. Ovšem existuje daleko jednodušší cesta, jak získat svůj individuální rozvrh, než je použití barevných pastelek. Na stránce studijního oddělení ani na jiných stránkách FPR se to, ale, jak jinak, nedozvíte.

STAG je celo-univerzitní informační systém, který má spousty užitečných funkcí a jednou z nich je zobrazování individuálního rozvrhu každého studenta ZČU. Stačí ve STAGU kliknout na tlačítko prohlížení, vybrat rozvrhy, a pak si svůj osobní rozvrh můžete zobrazit buď podle osobního čísla nebo podle příjmení. Jak takový rozvrh vypadá se můžete podívat na obrázku.



Výhodou rozvrhu je, kromě toho, že je rozvrh skutečně „váš“, také to, že je interaktivní, takže snadno zjistíte další informace o předmětech, vyučujících, rozdělení seminářů apod. Ale na neštěstí nezapomínejte, že jste na právnické fakultě a ta, jak jsem psal na začátku, STAG bojkotuje, takže ve STAGU nenajdete jména vyučujících konkrétních seminářů, i když u předmětů, které nevyučuje právnická fakulta je to samozřejmostí. Ostatně to je účel STAGU: „Být informačním systémem pro studenty“. No jo, ale rozhodli jste se studovat práva v Plzni, tak se připravte na nižší komfort než je na ZČU obvyklé. Pro porovnání přidávám rozvrh seminářů předmětu Teorie práva 3 vyučovaný FPR a Odborné angličtiny pro právníky 1, kterou vyučuje Centrum jazykové přípravy ZČU.

Rozpis seminářů předmětů TP 3 a AP1 ve STAGU.

Je RPSN klamáním spotřebitele? II. – Nižší RPSN znamená, že více zaplatíte!

Jak jsem psal ve svém prvním postu k tématu složitého výpočtu RPSN a jeho faktické nesrozumitelnosti pro běžného občana, dovolím si tvrdit, že i pro běžného vysokoškoláka, přidávám tentokrát konkrétní příklady půjček a nejasnosti k vypovídající hodnotě RPSN.

Vezměme následující příklad, který tvoří 2 otázky, na které si prosím odpovězte před pokračováním čtení.

1. Je podle vás výhodnější výše RPSN 40 % nebo RPSN 17 %?
2. Je výhodnější půjčit si 50 000,- Kč a vrátit 62 000,-Kč za jeden rok, nebo si půjčit 50 000,- Kč a zaplatit za 5 let 72 000,- Kč? Tedy za půjčení 50 000,- Kč zaplatit navíc 10 000,- Kč nebo 22 000,- Kč?

Odpověď na první otázku, si myslím, je jednoduchá, zvláště pokud jste někdy viděli nějakou reklamu na půjčení peněz, kde bývá uvedeno RPSN „již od...“ Tedy to evokuje, že čím nižší RPSN tím výhodnější půjčka. Já jsem si do nedávna myslil, že čím nižší RPSN tím zaplatím za půjčené peníze méně navíc. Omyl! Jak si ukážeme později, neplatí, že čím nižší RPSN tím zaplatíme méně peněz! Na příkladu na konci tohoto postu uvidíte, že nižší RPSN zde znamená, že za půjčku zaplatíte více.

Jak je to možné? Odpověď se skrývá v zodpovězení druhé otázky. Pokud ji blíže zkoumáte, možná tak jako mě, vám přijde, že není úplně jednoduché na ni odpovědět. Podle vlastního instinktu jsem se při odpovědi řídil tím, o kolik navíc za půjčku zaplatím. Tedy výhodnější mi přijde zaplatit navíc jen 10 000,- Kč oproti 22 000,- Kč za půjčení stejné částky. Doba 1 či 5 let u mě nehrála při rozdílu 12 000,- Kč velkou roli. Když jsem položil tyto otázky svým známým, všichni se rozhodovali stejně jako já, tedy:

1. Čím nižší RPSN tím lepší – méně zaplatím navíc.
2. Výhodnější je půjčka na jeden rok a zaplatit navíc „jen“ 12 000,- Kč než půjčka na 5 let a zaplatit navíc 22 000,- Kč.

Jaká je tedy skutečná výše RPSN a jak nám pomůže se rozhodnout, která z nabídek v otázce č. 2 je výhodnější? Podívejte se tedy na výpočet RPSN u příkladů se stejnou výší půjčky. Podívejte se o kolik více zaplatíte a co vám o výhodnosti této půjčky říká RPSN.

1. Příklad
půjčená částka je 50 000,- na 5 let, výše měsíční splátky je 1200,- Kč
celkově zaplatíte 72 000,- Kč
tedy 22 000,- Kč navíc
RPSN je 16,53 %

2. Příklad
půjčená částka je 50 000,- na 1 rok, výše měsíční splátky je 5 000,- Kč
celkově zaplatíte 60 000,- Kč
tedy 10 000,- Kč navíc
RPSN je 41,3 %

Oba příklady si můžete přepočítat například na kalkulačce České obchodní inspekce.

Vybrali by jste si stejný úvěr i pokud byste se řídili jen výší RPSN? Já tedy ne. Jak se tedy podle výše RPSN má spotřebitel snadno zorientovat a posoudit který úvěr je výhodnější? To je myslím dobrá otázka, na kterou odpověď není vůbec tak jednoduchá, jak by se zdálo při pohledu na RPSN ve výši 17 % a 41%. Nemohu se ubránit dojmu, že účel RPSN se minul účinkem.

Pokusím se napovědět v příštím, posledním postu k RPSN jak by se tedy k RPSN mělo přistupovat a jak k RPSN podle mého názoru přinejmenším 90% spotřebitelů nepřistupuje.

Právnická fakulta ZČU bude mít prospěchové stipendium

Jako jedna z posledních fakult ZČU se rozhodla právnická fakulta zavést prospěchové stipendium, alespoň to potvrdil JUDr. Jaroslav Zachariáš CSc. děkan právnické fakulty na Coffe breaku 21. 11. 2007, který pořádala ELSA Plzeň.

Zavedení prospěchového stipendia na právech v Plzni je podle mě skvělá zpráva! Moji kamarádi na jiných fakultách ZČU si pomocí prospěchového stipendia vylepšují svůj studentský rozpočet již několik let a vůbec si nestěžují. Například na Fakultě aplikovaných věd (FAV) se pohybuje stipendium od 450,- Kč do 1500,- Kč měsíčně. Prospěchové stipendium pobíráte 10 měsíců v roce a pokud tedy máte opravdu dobrý prospěch, což není na právnické fakultě v Plzni vůbec těžké, obzvláště s benevolentním systémem opakování zkoušek, získali byste podle podmínek FAV příjemný bonus 15 000,- Kč ročně.

Proč prospěchové stipendium na právnická fakulta bude zavádět, podle slov děkana, až nyní? Děkan Jaroslav Zachariáš nám říkal, že je to proto, že fakulta doposud neměla ve stipendijním fondu dost peněz. Abych to vysvětlil. Peníze které fakulta na ZČU, a pokud se nemýlím i na jiných vysokých školách, vybere na poplatcích za překročení standardní doby studia, je povinna použít pouze na stipendia. Jsou to vázané peníze, ze kterých fakulta nemůže mít žádný jiný prospěch.

Argumentace pana děkana, proč bude stipendium zavedeno až nyní, se zdá být na první pohled rozumná. Právnická fakulta ZČU vznikla v roce 1993 první absolventi s titulem Mgr., tedy odcházeli v roce 1998. Připočteme li první rok studia nad rámec běžného studia je zdarma, teoreticky mohli začít první poplatky za překročení doby studia proudit do stipendijního fondu na podzim v roce 1999 nebo 2000. Tolik asi teorie. Problém je že praxe nemusí této teorii odpovídat. Pokud se nemýlím, tak FPR některé roky hromadně odpouštěla úhradu poplatků za překročení standardní doby studia a to se pak stipendijní fond plní opravdu těžko. Mám dojem, že jsem toto odpuštění viděl na jaře na stránkách Juristicu, ale teď jej nemohu dohledat. Na informačních stránkách fakulty chybí vyhledávání a nejsou tam zdaleka uvedeny všechny vyhlášky děkana ani nějaká přehledná historie. Nezbývá než se zase s prosbou obrátit na JUDr. Petra Bezoušku a dotázat se, kde by takové informace mohli být k nalezení, ale to až jindy.

Kdy by mělo k zavedení avizovaného prospěchového stipendia na FPR v Plzni dojít? Podle vyjádření děkana na setkání se studenty pořádaném ELSA Plzeň by to mělo být v co "nejkratší době". Neumím si tedy představit jiný termín, než od začátku akademického roku 2008/2009. Nebude ale jistě od věci, se v průběhu letního semestru na děkanátu zeptat jak přípravy zavedení prospěchového stipendia pokročily ;-)

Jak si O2 neváží zákazníků: Nedoručuje jejich e-maily a nedá jim to vědět!

O2 od 21. 11. 2007 nefunguje odesílání e-mailové pošty přes protokol smtp a O2 se to zákazníkům neobtěžuje oznámit. Navíc neví kdy tento problém odstraní a kterých zákazníků se přesně týká.

Problém je v tom, že pokud máte připojení k internetu od O2, konkrétně Any Data (modem ANYDATA ADU-E100H) nebo tento typ připojení pojmenovaný O2 Internet Mobil + další číslo, a používáte poštovního klienta (např. Thunderbird, Outlook), tak vámi odeslané zprávy nejsou doručovány a vy se o tom nedozvíte. Jak je to možné? Odešlete zprávu pomocí poštovního klienta, zpráva se uloží do vaší odeslané pošty, nepřijde vám oznámení o nedoručení vaší zprávy, vše vypadá normálně nemůžete mít nejmenší pochyby o tom, že je tomu jinak. Jenže vaše zpráva se přesto nedoručí, protože používáte jako odchozí server pošty smtp.etmail.cz provozovaný O2 a ten od 21. 11. 2007 prochází složitou přestavbou a díky tomu nefunguje, nebo funguje jen na některé zprávy a nebo se zpožděním několika dnů. Ve skutečnosti vaše odeslané zprávy visí u společnosti O2 a neprojdou skrze smtp.etmail.cz k adresátovi a vy se to nedozvíte. To je přeci naprosto skandální! Nebo snad ne? Na tento problém jsem přišel dnes po té, co mi šéfová opakovaně volala, že ji ještě nepřišel e-mail, který jsem posílal 25. 11. 2007. Myslel jsem si, že chyba může být na straně poskytovatele e-mailu, společnosti Centrum.cz, a nebo mezi klávesnicí a ředitelkou. Po ujištění, že to není mezi klávesnicí a ředitelkou jsem tedy zavolal na helpdesk Centra.cz, kde mi řekli, že problém bude v poskytovateli připojení skrze kterého zprávy odcházejí, tedy přesněji v jeho smtp skrze které odchozí zprávy procházejí. Tak jsem zavolal na Technickou podporu internetových služeb společnosti O2, kde po vytrpění hlasového robota jsem byl po 10 minutách spojen s operátorkou. Operátorka mě přepojila na další číslo, prý že jsem volal špatně, že Technická podpora internetových služeb se netýká mobilního internetového připojení. Jak logické že. Po bezvýznamné chvilce čekání v porovnání s předchozími deseti minutami jsem byl spojen s další operátorkou O2, která mi po chvilce sdělila, že už od 21. 11. 2007 probíhá rozsáhlá přestavba čehosi a že tedy služba pro odesílání e-mailové pošty může vypadávat a nemusí fungovat vůbec! Skvělé, vím kde je problém, řekl jsem si se stoickým klidem, ale proč, SAKRA!!!, o této věci neinformovalo O2 zákazníky? A kterých zákazníků se to týká? A kdy bude problém odstraněn? Na tyto vcelku jednoduché a logické otázky nebyla operátorka připravena, požádala mě o chvilku strpení. Strpěl jsem. Trochu mi bylo líto, že hlas operátorky O2 přerušil idiotský song O2 z jejich reklamní kampaně, co naplat doufal jsem, že mi operátorka zvedne otupělou náladu ze znělky O2 a zklidní pocuchané nervy. Její odpověď mě, ale spíše znovu rozlítila.

„Kolika a kterých zákazníků se to týká v O2 nevíme a nelze to zjistit.
Jak dlouho bude přestavba trvat v O2 nevíme.
Proč o tom nebyli informováni zákazníci O2 opravdu nevím, nechápu to.“

What??? To si ze mě operátorka O2 dělá asi legraci, byla by přirozená reakce, každého běžného zákazníka. Avšak nejsem běžný zákazník, již jsem s O2 za necelé 2 roky našeho partnerství „zákazník-operátor“ zažil obdobných situací několik, většinou nefungovala tatáž tvrdě placená služba, mobilní internet. Tedy jsem se zeptal, kde mohu zjistit, že služba již funguje bez závad a nebo zda mi to dá společnost O2 vědět. Jenže odpověď byla „To opravdu nevím. Nedá.“ Sakra práce! To už je hodně silný kafe. Vysvětli jsem operátorce, že se mi zdá zvláštní, když službu kterou platím nedostávám a tázal jsem se jak ji mohu reklamovat. Pohotově mi sdělila, že mi pošle na číslo ze kterého volám SMS s adresou reklamačního oddělení a pokud tedy to podle jejího názoru vůbec má smysl, říkala, ať popíšu písemně svůj problém a navrhnu způsob kompenzace. Na mé další dotazy, kdy jsem vysvětloval že budu muset posílat všechny e-maily poslané před 21. 11. 2007 znovu protože tedy nevím zda skrze smtp O2 prošly nebo ne a zda by to mohla tedy zjistit, operátorka O2 říkala, že mi nerozumí a tedy mi nemůže pomoci. Hlavně klid. SMS za chvíli co jsem položil telefon skutečně dorazila.

Abych to shrnul. Pokud používáte připojení k internetu od O2 a poštovního klienta pro odesílání e-mailů, od 21. 11. 2007 tato služba nefunguje a O2 neví v jakém rozsahu a kdy fungovat začne. To, že jste také postižený zákazník nemáte jak zjistit, protože odesílaná pošta se chová normálně – odešle se, nevrátí se jako nedoručená, uloží se vám do odeslané pošty. O2 neví, kdo z jejích zákazníků je službou postižen a kdy bude služba fungovat normálně, nebude to zákazníkům oznamovat, ani jim neumožní se to dozvědět.

Proto všem zákazníkům, kteří využívají internetové připojení od O2 a používají poštovního klienta, doporučuji podejte na O2 stížnost, respektive reklamaci a chtějte finanční kompenzaci od O2, za toto jednoznačné porušení smluvního vztahu. Společnost O2 od zákazníků vybírá peníze a neposkytuje za ně inzerované a smluvně dohodnuté služby. Jak prosté.

Nakonec mě napadá otázka, kolikrát se tento problém již stal v minulosti a O2 o něm mlčela?

V příštích dnech zde uveřejním vzor reklamace na služby O2 a svoji vlastní stížnost, ve které budu chtít po společnosti O2 peněžitou náhradu a náhradu nákladů spojených s nefunkčností služby a samotnou reklamací.

Ostatním, kteří uvažují o pořízení připojení k internetu od O2 radím: „Nedělejte to!!!“ Samotnému mě končí smlouva za 3 měsíce a od O2 si již nepořídím žádnou službu. O2 stále pokračuje v chování monopolu Českého Telecomu a pohrdání zákazníky. Pokud nedají zákazníci společnosti O2 svým postojem jasný signál, že takové chování je prostě nepřijatelné, budou se muset s takovou společností smířit.

Horník versus Letiště Praha (s.p. I. ÚS 260/06)

Právo na informace jak ho neznáte aneb velice zajímavý rozsudek Ústavního soudu z ledna 2007. Myslím, že musí potěšit všechny občanské aktivisty a také novináře, kterým se tak otevírá zas o kousek snažší cesta k informacím, které stát a jeho orgány před svými občany tají. Text níže je moje seminární práce z předmětu Ústava a právo na informace, který jsem absolvoval na FPR ZČU. Všem kteří váhají zda si předmět zvolit či ne radím jděte do toho. Je to předmět, který jako jeden z mála :-) stojí za to!

Stručná charakteristika případu

V tomto případu se pan Horník obrátil 4. 9. 2003 na státní podnik Letiště Praha s žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen zákona). Předmětem žádosti bylo poskytnutí kopie smlouvy mezi společností Letiště Praha a Evropskou investiční bankou, která se týkala financování výstavby nového letištního terminálu. Státní podnik Letiště Praha poskytnutí informací odmítl, přičemž jako hlavní důvod uvedl, že není povinným subjektem ve smyslu zákona.

Pan Horník se se svojí žádostí o informace obrátil na státní podnik Letiště Praha, který v zákonné lhůtě poskytnutí informace písemným vyjádřením odmítl s tím, že není povinným subjektem podle zákona, současně také poukázal na to, že požadovaná smlouva (její kopie) tvoří obchodní tajemství státního podniku Praha mezi ním a Evropskou investiční bankou. P. Horník podal proti vyjádření státního podniku Letiště Praha odvolání, na které s.p. Letiště Praha odpověděl písemným vyjádřením ve kterém zopakoval své původní stanovisko.

P. Horník tedy podal správní žalobu k Městskému soudu v Praze, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí s.p. Letiště Praha o odepření požadované informace. P. Horník přitom argumentoval tím, že s.p. Letiště Praha je povinným subjektem dle zákona neboť splňuje znaky veřejné instituce stanovené v § 2 odstavci 1 zákona.

Městský soud odmítl argumentaci p. Horníka s tím, že dle názoru soud nejsou splněny všechny znaky veřejné instituce, jež jsou vymezeny v § 2 odstavci 1 zákona. Není veřejnou institucí; aby tomu tak bylo, musel by plnit výlučně veřejné účely stanovené zákonem. Veřejný účel tu není stanoven zákonem, daný státní podnik provozuje podnikatelskou činnost jako právnická osoba a jeho činnost je čistě soukromoprávního charakteru. Tedy dle názoru soudu nemůže být povinným subjektem dle zákona a žalobu zamítl.

P. Horník napadl rozsudek o zamítnutí žaloby kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, kde požadoval jeho zrušení a navrácení věci k rozhodnutí zpět Městskému soudu. Nejvyšší správní soud dospěl v napadeném rozhodnutí k témuž závěru jako Městský soud v Praze, že s.p. Letiště Praha není veřejnou institucí. Svůj názor opřel o argumentaci analogie vzniku a zániku s.p. Letiště Praha, jakož to podniku vzniklého na základě zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, s obchodní společností, která je subjektem soukromého práva a tedy analogicky došel k závěru, že i s.p. Letiště Praha je subjektem soukromého práva a nikoliv práva veřejného. Přesto Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí městského soudu z důvodu zmatečnosti a to z toho důvodu, že s.p. Letiště Praha není ani podle názoru Nejvyššího správního soudu ani podle názoru Městského soudu veřejnou institucí a tedy rozhodnutí o odepření poskytnutí informace s.p. Letiště Praha nebylo správním aktem a nemohlo být Městským soudem přezkoumáváno, tedy Městský soud po tomto zjištění měl žalobu odmítnout. Nejvyšší soud tedy zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a zároveň odmítl žalobu p. Horníka.

P. Horník podal k Ústavnímu soudu ČR ústavní stížnost, ve které napadl obě rozhodnutí obecných soudů z důvodu, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a zároveň právo na svobodu projevu a právo na informace dle čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen jako „Listina“) a domáhal se zrušení napadených rozhodnutí.

Ústavní soud stížnost p. Horníka po formální stránce přijal a z věcného hlediska se zabýval především zkoumáním toho, zda je s.p. Letiště Praha veřejnou institucí ve smyslu zákona 106/1999 Sb. a jakým způsobem je z hlediska ústavně zakotveného práva na informace nutné pojímat výklad článku 17 Listiny při hodnocení pohledu na veřejnou instituci, tak jak ji předpokládá zákon.

Ústavní soud ve svém nálezu odmítl úzký výklad vymezení pojmu veřejné instituce pouze podle kritéria způsobu jejího vzniku či zániku, jak jej nahlížel Nejvyšší správní soud a také odmítl názor Městského soudu v Praze, který své rozhodnutí odůvodnil charakterem s.p. Letiště Praha jako podniku, který vykonává podnikatelskou činnost jako právnická osoba, což je podle názoru Městského soudu v Praze charakteristickým znakem soukromoprávních vztahů.

V posuzované věci dospěl Ústavní soud k závěru, že se interpretace ustanovení § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, obsažená v napadených rozhodnutích obecných soudů, ocitá v nesouladu s obsahem obvyklých výkladových metod, jakož i se standardní právní dogmatikou, a v neposlední řadě v rozporu s předchozí judikaturou Ústavního soudu. Tím došlo k porušení základního práva stěžovatele na řádný proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a porušení základního práva na informace dle čl. 17 Listiny.

Ústavní soud stížnosti žadatele vyhověl a zrušil jak rozsudek Nejvyššího správního soudu tak rozsudek Městského soudu v Praze. Ústavní soud zcela odmítl argumentaci Nejvyššího správního soudu a jednoznačně dovodil, že Letiště Praha, s.p. je veřejnou institucí hospodařící s veřejnými prostředky a povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí jasně vymezil a rozšířil kritéria, která je nutné posuzovat při zkoumání toho zda se jedná o instituci soukromou či veřejnou. Mezi relevantní hlediska pro určení tak dle názoru Ústavního soudu patří tyto hlediska:

a) způsob vzniku (zániku) instituce (z pohledu přítomnosti či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu), ale rovněž

b) hledisko osoby zřizovatele (z pohledu toho, zda je zřizovatelem instituce jako takové stát či nikoli; pokud ano, jedná se o znak vlastní veřejné instituci),

c) subjekt vytvářející jednotlivé orgány instituce (z toho pohledu, zda dochází ke kreaci orgánů státem či nikoli; jestliže ano, jde o charakteristický rys pro veřejnou instituci),

d) existence či neexistence státního dohledu nad činností instituce (existence státního dohledu je přitom typická pro veřejnou instituci) a

e) veřejný nebo soukromý účel instituce (veřejný účel je typickým znakem veřejné instituce).

Ústavní soud konstatoval, je třeba zkoumanou instituci posuzovat prostřednictvím všech těchto hledisek a podle výsledku dojít k závěru o její veřejné či soukromé povaze.

Ve svém nálezu Ústavní soud speciálně k s.p. Letiště Praha mimo jiné konstatuje:

„Podle přesvědčení Ústavního soudu z výše uvedené argumentace vyplývá, že státní podnik Letiště Praha byl zřízen státem, jeho orgány jsou vytvářeny státem, stát zákonem zakotvenými prostředky vykonává dohled nad jeho činností, a plní veřejný účel; pokud jde o způsob jeho založení (zániku), ten kombinuje na jedné straně soukromoprávní postup dle obchodního zákoníku (zakladatelská listina, forma a okamžik vzniku), leč obsahuje na druhé straně schvalovací proces v rámci působení orgánu výkonné moci a celkově velkou míru ingerence státu v procesu vzniku a zániku daného státního podniku. Nelze potom než uzavřít, že výrazně převažují znaky svědčí o veřejné povaze státního podniku Letiště Praha, a proto je namístě přijmout závěr, že se jedná o instituci veřejnou.“

Autor této práce považuje za důležité upozornit na skutečnost, že Ústavní soud, stejně jako obecné soudy ve věci Horník versus Letiště Praha postupoval dle znění zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ke dni podání žádosti o informace, a tedy před nabytím účinnosti novely zákona o svobodném přístupu k informacím provedenou zák. č. 61/2006 Sb., účinnou od 23.3.2006, v níž byla vypuštěna z tohoto ustanovení slova „hospodařící s veřejnými prostředky“.

Vlastní komentář

Domnívám se, že rozhodnutí Ústavního soudu ve věci Horník versus s.p. Letiště Praha je jedním z významných rozhodnutí, která výrazně posilují skutečný obsah práva na informace založeného v naší Listině základních práv a svobod. Dopad tohoto rozhodnutí spatřuji především ve výrazném rozšíření povinnosti poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím na další okruh subjektů, kterými by dle mého názoru (jak dovozuji z nálezu Ústavního soudu), měly být také podniky vlastněné státem, kraji a obcemi.

Na problém neprůhlednosti městských akciových společností (kterých jsou města či obce většinovými nebo 100% vlastníky), které doposud odmítají žádosti o poskytnutí informací s tím, že nejsou povinnými subjekty dle zákona o svobodném přístupu k informacím, opakovaně upozorňuje česká pobočka mezinárodní organizace Transparency International. Typickými společnostmi, kde je většinovým nebo jediným vlastníkem obec jsou dopravní podniky, technické služby, ale také například společnosti zajišťující obecní vytápění. Tedy společnosti, které hospodaří ze značnými veřejnými prostředky a tedy by z principu měli mít občané možnost jejich kontroly, mimo jiné i prostřednictvím práva na informace.

Rozšíření povinnosti poskytovat informace podle zákona i na tyto společnosti, dle mého názoru, výrazně posiluje demokratické prvky kontroly veřejné moci v České republice.

Použitá literatura:

1) nález ústavního soudu s.p. I. ÚS 260/06

2) související právní předpisy (zejména citované)

Zas ten web...

Tak nám to zase spadlo. Tak jako v roce 1989 byla nejčastější otázka mezi lidmi "Kdy to praskne?", tak na právnické fakultě ZČU by nejčastější otázkou mohla být otázka "Kdy to zase spadne?". Řeč je o webových stránkách fakulty, které pro fakultu provozuje spolek Juristic, který všeho všudy tvoří 3 lidé. O Juristicu až někdy později.

Dnes od rána se snažím dostat na webové stránky, potřebuji najít e-mailový kontakt na JUDr. Tomáše Sobka, abych požádal o zaslání anglického článku na předmět Teorie práva 3, jehož rozbor je podmínkou zápočtu. Naštěstí, když nefungují webové stránky fakulty, existuje ještě další cesta, kterou je oficiální adresář ZČU v e-mailové schránce každého uživatel e-mailu na ZČU. No jo, ale co když tam JUDr. Tomáš Sobek není? No samozřejmě že není! Co pak? Právnická fakulta ZČU totiž vytrvale bojkotuje spolupráci s informačním systémem Západočeské univerzity a tak je spíš překvapením, když v oficiálním celo-univerzitním informačním systému (STAG) najdete kontakt na vyučujícího z FPR. Například rozvrhy na akademický rok se ve STAGU objevily až první týden nového semestru akademického roku. No pak vám nezbývá než vzít tužku a papír a nakreslit si svůj rozvrh, aby jste si mohli naplánovat akademický rok. Ano správně usuzujete, že právnická fakulta ZČU ještě nevstoupila do 21. století, alespoň v informačních technologiích ne.

Ale zpět k hledanému e-mailu na JUDr. Tomáše Sobka. Na hledání informace na internetu je nejlepší používat Google. Tomáš Sobek na mě vykoukne z Legblogu. Tak konečně spěchám odeslat e-mail na adresu JUDr. Tomáše Sobka, kterou jsem získal na Leblogu. Avšak ouha! E-mail za zavináčem pokračuje podezřelým ...@ktp.zcu.cz. Po chvilce se e-mail vrací jako nedoručen a já můžu jen hádat zda mám správný e-mail, nebo je to tím, že stránky FPR jsou pořád mimo provoz, každopádně nezbývá než čekat. No a jak krásná neděle to mohla být...

Pro ty co se na práva v Plzni teprve chystají, malé upozornění o tom, že problémy s nedostupnými stránkami FPR jsou pravidelné a zcela nezávislé na stránkách ZČU, které fungují bez problémů.

Je RPSN klamáním spotřebitele?

Víte co je to RPSN a co tento údaj znamená? Myslíte si, že by jste se dokázali snadno podle tohoto údaje zorientovat v tom, zda je pro vás poskytovaný spotřebitelský úvěr výhodný nebo ne? Pokud si myslíte, že vám RPSN pomůže se rozhodnout který úvěr je výhodný a který ne, tak si přečtěte následující posty, abych vás vyvedl z omylu ;-)

Pár údajů o RPSN na začátek

RPSN je roční procentní sazba nákladů, její výpočet stanoví příloha zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Takhle vypadá vzoreček výpočtu RPSN v příloze zákona:

Příloha k zákonu č. 321/2001 Sb.

Výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr

Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr se vypočítá podle následujícího vzorce:

Význam písmen a symbolů:

K je pořadové číslo půjčky téže osoby
K´ je číslo splátky
AK je výše půjčky číslo K
A´K´ je výše splátky číslo K´
S značí celkový souhrn
m je číslo poslední půjčky
m´ je číslo poslední splátky
tK je interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 až m
tK' je interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 až m´
i je hledaná roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, kterou je možno vypočítat (buď algebraicky nebo numericky opakovanými aproximacemi na počítači), jestliže jsou hodnoty ostatních veličin rovnice známy buď ze smlouvy nebo odjinud.

Poznámky:
a) Částky hrazené oběma smluvními stranami v různých dobách nemusí být nutně stejné a nemusí být nutně hrazeny ve stejných intervalech.
b) Počátečním dnem je den první půjčky.
c) Intervaly mezi daty použitými při výpočtu se vyjadřují počtem roků nebo zlomky roku.Pro délku roku se používá 365 dnů nebo 365,25 dne nebo (v přestupných letech) 366 dnů, 52 týdnů nebo 12 měsíců stejné délky. Pro průměrnou délku tohoto měsíce se předpokládá 30,41666 dnů (tj. 365/12).
d) Výsledek výpočtu se vyjádří s přesností na nejméně jedno desetinné místo. Pro zaokrouhlování na určitý počet desetinných míst platí následující pravidlo: Je-li číslice na desetinném místě za desetinným místem, na které se zaokrouhluje, větší než 5 nebo rovna 5, zvýší se číslice na zaokrouhlovaném desetinném místě o jedničku.

Tak to bychom měli úvod co to RPSN vlastně je. Pokud se vám výše uvedený vzoreček zdá příliš složitý a komplikovaný, tak máte naprostou pravdu. Přijde mi opravdu zvláštní jak si má spotřebitel ověřit zda uváděný RPSN, společností poskytující spotřebitelský úvěr, odpovídá skutečnosti. Dovolím si odhadnout, že přes 95% české populace tento vzoreček po dosazeních neznámých nedokáže spočítat, a pro jistotu se vůbec nezabývám tím zda běžný občan může vůbec zvládnout dosazení správných čísel do vzorce na výpočet RPSN. Sám nedokážu ani jedno. Výpočet vzorečku je oříškem i pro studenty matematických oborů našich univerzit, kdo nevěří ať si zkusí níže uvedený modelový příklad spočítat vlastními silami. I Wikipedie tvrdí, že k výpočtu RPSN je třeba použít počítače a například metody půlení intervalů.

Komu je RPSN především určena

Položme si otázku, která cílová skupina je hlavním uživatelem spotřebitelských úvěrů, tedy půjček na splátky nebo splátkových prodejů? Aniž bych byl odborníkem na toto téma, tak si myslím, že jsou to především sociálně slabší občané, prostě pro to že nemají dostatek prostředků na živobytí či pořízení si například ledničky naráz. Velmi často jsou mezi nimi také příslušníci romského etnika, což je dáno mimo jiné tím, že část Romů v České republice žije na hranici chudoby. Paradoxně sociálně slabí občané a Romové jsou lidé spíše s nižším vzděláním (aniž bych tvrdil, že si zato mohou výhradně sami) a rozhodně v této skupině není největší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Proč je tedy výpočet RPSN pro běžného občana nesrozumitelný a fakticky nespočitatelný. Nemůže v tom být záměr například lobby finančních společností?

Spočítejte si RPSN

Naštěstí existují internetové kalkulačky pro výpočet RPSN, ke kterému vám stačí pouze běžné údaje, se kterými pracuje každý, kdo si chce vzít spotřebitelský úvěr. Nejlepší, a podle všeho nejdůvěryhodnější kalkulačku, jsem objevil na webových stránkách České obchodní inspekce.